Mikroskopická anatomie | Prostata

Mikroskopická anatomie

Kromě předchozího popisu (makroskopická anatomie) existuje také popis připravený pomocí tkáňové vědy (mikroskopická anatomie, histologie). Za tímto účelem a prostaty („přípravek“ v histologickém slovníku) se nakrájí na tenké plátky, kapalina se odstraní, prostata se nechá reagovat s určitými barvivy a profesionálně se zafixuje na skleněnou desku (nosič). Vzorek nyní nabízí možnost vyšetření pod mikroskopem.

V běžném světelném mikroskopu prostaty žláza je působivá se skutečnými žlázovými buňkami (epiteliálními buňkami), které se nalévají do příslušných vylučovacích kanálků. Jako zdánlivě neuspořádaný trubkový systém potom kanály končí v močová trubice, jak již víme. Vláknité pojivové tkáně mezery mezi žlázami a kanálky vyplňují viditelně velké množství „hladkých“ (nikoli libovolně použitelných) svalových buněk, které slouží k vypuzení sekrece ak otevření a uzavření kanálků (viz níže).

Pokud je v průřezu přítomna celá prostata, lze rozlišit tři zóny prostaty, které leží soustředně kolem sebe jako ruské babushkasmatroshkas podle principu „panenka v panence“:

• První takzvaná „periuretrální“ zóna je nejmenší a nejvnitřnější zóna, která obklopuje močová trubice a také s ním úzce souvisí z hlediska vývojové historie (embriologie).
• „Vnitřní zóna“ je druhá vrstva, která tvoří přibližně čtvrtinu hmoty tkaniny. Své pojivové tkáně prostory jsou obzvláště hustě zabalené a také v nich běží injekční tubuly (Ductus ejaculatorius).
• Zbývající prostor, tj. Téměř tři čtvrtiny prostaty, je vychytáván „vnější zónou“, na kterou navenek přiléhá pouze hrubá kapsle na vnější straně. Zde se odehrává lví podíl na produkci sekrece.

  Skutečná kolébka této produkce leží v asi 30-50 žlázách, které jsou lemovány tisíci rušných buněk. Ve všech žlázách a mnoha dalších dutých orgánech se vnitřní buněčná výstelka dutin nazývá „epitelové buňky“. Představují stěny dutin (clearing, lumen) a nalévají do nich své specifické látky.

  Právě zde se odehrává skutečná práce žláz, odborník hovoří o „parenchymu“ orgánu nebo žlázy. V žlázách lze často vidět „kameny prostaty“, které však představují pouze zesílené sekrece a nejsou zpočátku patologické povahy. Je obzvláště důležité vědět, že různé zóny reagují na různé hormonů, o kterém budeme diskutovat později v patologických procesech.

  Místo pojmů vnitřní / vnější zóna je běžná také dvojice centrální / periferní zóna.

Tento obrázek ukazuje řez tenkou destičkou prostaty v 10násobném zvětšení. Jednotlivé žlázy jsou ohraničeny mnoha malými epiteliálními buňkami, které jsou v centrální žláze značené zeleně (2). Světle růžově zbarvená sekrece prostaty často vyplňuje vnitřek žláz. Za žlázami je vláknina pojivové tkáně, ve kterých jsou buňky hladkého svalstva zalité jako hejno ryb.

• pojivová tkáň
• Prostata s epitelovými buňkami označenými místy zeleně