Stručné shrnutí
- Následky srdečního infarktu: srdeční arytmie, akutní nebo chronická srdeční insuficience, fibrilace síní nebo komor, prasklá srdeční stěna, aneuryzmata, tvorba krevních sraženin, embolie, mrtvice, duševní poruchy (deprese)
- Rehabilitace po infarktu: třífázová rehabilitace probíhá jako stacionář v ambulanci nebo ambulantně v rehabilitačním centru; cílem je opětovné začlenění pacienta do běžného života; rozdělena do čtyř oblastí (fyzická, vzdělávací, psychologická, sociální)
- Dieta po infarktu: přechod na zdravou stravu (např. středomořská nebo asijská kuchyně) – co nejméně cukru, soli a tuku, vyvážená spoustou zeleniny a ovoce
- Cvičení po infarktu: Pohyb je velmi důležitý a podporuje zdraví srdce. Prospěšný je středně těžký vytrvalostní sport nebo trénink ve skupině kardiaků pod lékařským dohledem.
Jaké jsou následky infarktu?
Následky akutního infarktu
Mnoho pacientů pociťuje srdeční arytmii jako akutní důsledek srdečního infarktu. Jsou nejčastější komplikací po akutním infarktu. Srdeční arytmie se často vyskytuje ve formě velmi rychlého, nerytmického srdečního tepu (tachyarytmie). To se někdy vyvine do fibrilace síní nebo život ohrožující fibrilace komor.
Zřídka vede infarkt k prasknutí části srdeční stěny (např. prasknutí komorové přepážky nebo volné srdeční stěny).
Prvních 48 hodin po infarktu je nejkritičtějším obdobím pro hrozící komplikace. U přibližně 40 procent postižených vede infarkt během prvního dne ke smrti (často v důsledku fibrilace komor).
Zvláště zrádné jsou takzvané „tiché infarkty“, které nezpůsobují žádné akutní příznaky, jako je silná bolest. Obvykle se projeví až později a mají za následek stejné komplikace jako akutní infarkt.
Dlouhodobé následky infarktu
U poměrně dost pacientů se po infarktu rozvine dočasná deprese. Zdravý a aktivní životní styl pomáhá předcházet dlouhodobé špatné náladě.
Pokud v důsledku infarktu odumře velké množství svalové hmoty, časem se vyvine chronické srdeční selhání: Zjizvená tkáň nahradí odumřelou tkáň srdečního svalu, což následně naruší činnost srdce. Čím větší je zjizvená oblast, tím hůře srdce pumpuje. Mnoho malých srdečních příhod také vede časem k srdečnímu selhání („onemocnění malých cév“).
V této oblasti se snadno tvoří krevní sraženiny (tromb). Pokud krevní tok tyto tromby s sebou nese, hrozí, že někde v těle ucpou cévu (embolie). Pokud k tomu dojde v mozku, dojde k mrtvici, která má za následek poškození mozku. V nejhorším případě může mrtvice vést k ochrnutí nebo dokonce smrti. Riziko takových následků infarktu lze snížit pomocí léků, které inhibují srážení krve.
Jak probíhá rehabilitace po infarktu?
Rehabilitace (nebo zkráceně rehabilitace) pomáhá lidem se srdečním onemocněním získat zpět zdraví a výkonnost – jak fyzicky, tak psychicky. Lékaři pomáhají pacientům v návratu do jejich každodenního a společenského života. Bylo také prokázáno, že rehabilitace snižuje riziko komplikací srdečního infarktu.
Rehabilitace má také za cíl snížit zátěž pro zdravotnický systém: například péče a školení o pacienty s infarktem zabrání odvratným pobytům v nemocnici a umožní jim návrat do práce.
Čtyři terapeutické oblasti srdeční rehabilitace
O rehabilitační pacienty se pečuje ve čtyřech oblastech, které jsou úzce propojeny:
Somatická (fyzická) oblast
Smysl má i individuálně přizpůsobená fyzická příprava: po infarktu často následuje snížení fyzické výkonnosti a odolnosti. Pravidelný trénink pomáhá tomu čelit a zlepšuje odolnost pacienta a zdraví srdce. K tomu je vhodný tzv. aerobní vytrvalostní trénink. Lékaři také některým pacientům se srdcem doporučují řízený silový trénink.
Vzdělávací oblast
Specialisté (většinou lékaři a psychologové) radí pacientům se srdcem zdravý životní styl. Dávají například tipy na zdravou výživu, jak shodit přebytečná kila a jak přestat kouřit.
Pacienti se navíc dozví, proč je důležité pravidelně užívat léky a jaké komplikace a nežádoucí účinky mohou nastat. Tento bod je zvláště důležitý pro lidi, kteří užívají antikoagulancia. Celkově opatření vycházejí z hesla: Podporujte dodržování terapie a posilujte srdce!
Psychologická oblast
Sociální oblast
Sociálně lékařská péče pomáhá pacientům po infarktu vrátit se do společenského a profesního života. Terapeuti poskytují informace a tipy v různých oblastech, jako je řízení, cestování letadlem a sexualita. Zejména s ohledem na partnerské či rodinné záležitosti je dobré, aby se konzultace zúčastnil partner.
Jak funguje srdeční rehabilitace
Rehabilitace pacientů se srdcem po infarktu je obvykle rozdělena do tří fází:
Fáze I začíná v (akutní) nemocnici. Cílem je co nejrychleji mobilizovat pacienta po infarktu. Pokud je průběh nekomplikovaný, trvá pobyt v akutní nemocnici kolem sedmi dnů.
Fáze II (následná léčba) probíhá buď jako hospitalizovaný v rehabilitační ambulanci nebo jako ambulantní pacient v terapeutickém centru. Program zahrnuje například pohybovou terapii, redukci úzkosti, zdravý životní styl, přípravu na opětovné začlenění na pracoviště a zátěžové testování.
Jak se stravujete po infarktu?
Pro většinu lidí, kteří prodělají infarkt, to znamená změnu životního stylu. Jedním z faktorů je strava, která by měla být po infarktu co nejméně kalorická nebo tučná, aby se zabránilo tvorbě nebezpečných plátů, které ucpávají cévy. Je důležité, aby strava byla vyvážená a obsahovala všechny potřebné živiny – nedržte se proto diety, kdy vám zcela chybí důležitá živinová složka.
Jídlo zdravé pro srdce proto nemusí chutnat jako něco zakázaného nebo nudného. Pokud svůj jazýček pokoušete například středomořskou kuchyní, chutná toto jídlo jako dovolená a sluníčko. Tajemství této kuchyně spočívá v tom, že potraviny ze středomořských zemí obsahují mnoho rostlinných potravin (zelenina, ovoce, bylinky, česnek), málo živočišných produktů (málo masa, ale hodně ryb) a kvalitní rostlinné tuky (např. olej).
Za zdravou stravou stojí za to poohlédnout se i na východ: čínská nebo asijská kuchyně se například obvykle připravuje v nízkotučném woku a je převážně vegetariánská.
Sůl je dalším faktorem, který hraje hlavní roli zejména u vysoce rizikových pacientů s již existujícím vysokým krevním tlakem. Ve velkém množství zvyšuje krevní tlak a tím zvyšuje nejen riziko infarktu, ale i jeho následků. Německá společnost pro praktické a rodinné lékařství (DEGAM) doporučuje snížit spotřebu soli na méně než šest gramů soli denně v případě kardiovaskulárních onemocnění, jako je infarkt. K dochucení proto používejte bylinky nebo zeleninu, jako je česnek a cibule.
Sport po infarktu
Infarkt snižuje pacientovi srdeční výdej a tím i jeho sílu a výdrž. Každodenní úkoly se rychle stávají fyzickou zátěží: tkáň srdečního svalu, která odumřela během infarktu, je zjizvená. Zbývající tkáň tedy musí zajistit čerpací sílu sama. Pomalý, nepřetržitý trénink posiluje nemocné srdce znovu. Sport je tedy důležitou součástí terapie po infarktu.
Pohybová aktivita má však pozitivní vliv i na další tělesné funkce. Vy
- zlepšuje zásobení těla kyslíkem,
- snižuje krevní tlak,
- reguluje hladinu krevního cukru a krevních lipidů,
- působí proti zánětlivým procesům,
- podporuje zdravou tělesnou hmotnost,
- snižuje zbytečné ukládání tuku a
- snižuje stresové hormony.
Studie prokázaly, že cvičení nejen pomáhá předcházet infarktu předem. Cvičení má pozitivní vliv i po infarktu. Každý, kdo se stane nebo zůstane aktivní po infarktu, výrazně zvyšuje své šance na přežití. Vyplývá to ze švédské studie zahrnující více než 22,000 XNUMX pacientů s infarktem.
Jedním z důsledků infarktu je, že se mnoho postižených bojí přetěžování při sexu. Z fyzického hlediska je sex srovnatelný s cvičením. Srdeční cvičení je tedy ideální přípravou, jak si tuto nádhernou námahu znovu bez obav užít.
Zahájení tréninku po infarktu
Po infarktu (STEMI a NSTEMI) vědecké studie doporučují brzký začátek tréninku – pouhých sedm dní po infarktu. Tato časná mobilizace podporuje proces hojení a pomáhá pacientovi rychleji se vrátit do každodenního života.
Po operaci rozšíření koronárních tepen (perkutánní transluminální koronární angioplastika, PTCA) je pacientům obvykle umožněno zahájit individuální cvičební program čtvrtý den po výkonu. To se však týká pouze operací bez komplikací. V ideálním případě by výcvik měl probíhat pouze pod lékařským nebo terapeutickým dohledem.
Jak často bych měl cvičit?
Odborníci doporučují cvičit krátce po infarktu a minimálně dvakrát týdně – bez ohledu na závažnost infarktu. Je důležité, aby pacienti zpočátku začali cvičit opatrně. Postupně zvyšujte intenzitu a délku tréninku.
Pacientům se srdcem se doporučuje čtyřikrát až pětkrát týdně 30 minut středně těžkého vytrvalostního tréninku.
Vhodný sport po infarktu
Vytrvalostní sport je vhodný zejména pro trénink kardiovaskulárního systému a optimální podporu regenerace po infarktu. Silový trénink a cvičení pro mobilizaci a mobilitu jsou však také součástí srdečního cvičení.
Střední vytrvalostní trénink
Vytrvalostní sporty jsou vhodné po infarktu. Jsou středem zájmu srdečních sportů, protože zlepšují kardiopulmonální funkce a pomáhají dosáhnout vyšší úrovně námahy bez nepohodlí.
Podle doporučení Německé společnosti pro prevenci a rehabilitaci kardiovaskulárních chorob je pro kardiaky ideální středně těžký vytrvalostní trénink čtyřikrát až pětkrát týdně po dobu alespoň 30 minut.
Vhodný vytrvalostní trénink po infarktu je např.
- (Rychlá) chůze
- Chůze po měkké podložce/po písku
- chůze
- Nordic walking
- Běh na lyžích
- (Step) aerobik
- Cyklistický nebo cyklistický ergometr
- veslování
- Lezení po schodech (např. na stepperu)
Je důležité, aby kardiaci zvolili na začátku krátké cvičební fáze v délce pěti až maximálně deseti minut. Délka cvičení se pak v průběhu času pomalu prodlužuje.
Běhání po infarktu
Chůze, běh, chůze a jogging jsou nejjednodušší způsoby, jak trénovat krevní oběh po infarktu. Je však důležité hlídat intenzitu tréninku. Ošetřující lékař nejprve zátěžovým EKG zjistí výkonnost a zátěžovou kapacitu srdce. Na základě toho pak pacientovi doporučí individuální intenzitu tréninku.
Cílová tréninková zóna pro pacienty se srdcem je 40 až 85 procent VO2max. VO2max je maximální množství kyslíku, které tělo absorbuje při maximální zátěži. Tepová frekvence při vytrvalostním tréninku je nejlepší na 60 až 90 procentech.
Jako pacient s infarktem se prozatím zdržte soutěží. Závodně sportujte pouze po konzultaci s lékařem.
Cyklistika po infarktu
Silový trénink pro pacienty se srdcem
Posilovací cvičení podporují budování svalů a sílu. V klidu spotřebovává svalová hmota více energie než tuk a pomáhá v boji s nadváhou. Při svědomitém provádění pod odborným vedením nepředstavují silové cviky pro kardiaky nadprůměrné riziko.
Abyste se vyhnuli skokům v krevním tlaku, je důležité během cvičení nedýchat pod tlakem. Dbejte také na to, abyste mezi opakováními co nejvíce uvolnili svaly.
Mezi jemné cviky pro kardiaky na budování svalů v horní části těla patří např
- Posilování prsních svalů: Sedněte si vzpřímeně na židli a tlačte ruce proti sobě před hrudníkem. Udržujte napětí několik sekund. Poté se uvolněte a uvolněte se. Opakujte několikrát.
- Posilování ramen: Posaďte se vzpřímeně na židli a sepněte ruce před hrudníkem. Levá ruka táhne doleva, pravá ruka doprava. Držte tah několik sekund a poté se úplně uvolněte.
- Posilování paží: Postavte se na délku jedné paže před zeď a položte ruce na zeď zhruba ve výšce ramen. Ohněte ruce a provádějte „shyby“ ve stoje – deset až 15 opakování. Intenzita se zvyšuje, čím dále se vzdalujete od stěny.
- Posilování abduktorů (extensorových svalů): Sedněte si vzpřímeně na židli, ruce položte na vnější stranu stehen, co nejblíže ke kolenům. Nyní se rukama přitiskněte zvenčí k nohám, nohy přitiskněte k rukám. Držte tlak na několik sekund a poté se uvolněte.
- Posilování adduktorů (flexorových svalů): Posaďte se vzpřímeně na židli s rukama mezi koleny. Nyní zatlačte rukama směrem ven, nohy pracují proti vašim rukám. Udržujte napětí několik sekund a poté se úplně uvolněte.
Ujistěte se, že během všech posilovacích cvičení dýcháte uvolněně.
Skupiny srdečních sportů
Po infarktu se doporučuje účast na skupině srdečních sportů. Pacienti trénují společně s ostatními postiženými pod odborným dohledem – skupiny srdečních sportů poskytují větší bezpečnost, protože je vždy přítomen lékař. Jsou také bezpečným prostorem, který každému umožňuje bez ostychu zlepšovat svou omezenou kondici. Pomalu si tak zvyšujete fyzickou zdatnost pro každodenní život, například pro lezení do schodů, kde vám stoupá tepová frekvence.
Všechna cvičení jsou přizpůsobena potřebám kardiaků.
Různé hravé přístupy se využívají i v kardiologických sportovních skupinách. Do tréninku je integrován například badminton, cvičení s Therabandem (elastický cvičební pás) nebo cvičení míčových sportů.
Následujte své instinkty!
Lékaři doporučují pro každodenní život po infarktu následující: Řiďte se svým instinktem! Už dávno je dokázáno, že nešťastní lidé zakrývají své nejistoty a nenaplněné potřeby zástupnými akcemi. Patří mezi ně například vydatné stravování, kouření, pití alkoholu nebo zahrabání se do práce. Tyto domnělé léky na neštěstí se však rychle vyvinou ve zvyky a ohrožují vaše zdraví.
Poslouchejte tedy sami sebe a snažte se identifikovat své skutečné potřeby a touhy. Často je lze splnit téměř stejně snadno jako náhradní akce. Dlouho odkládaná konverzace s partnerem, dovolená do oblíbené země, čas pro sebe a ostatní – to vše je dobré pro duši a pomáhá vyhnout se škodlivým následkům infarktu.
