Oppenheimův reflex nebo znak Oppenheim je přirozený reflex u kojenců a patologický reflex u dospělých. Neurologie spojuje tento reflexní pohyb se známkami pyramidového traktu, jak je patrné při poškození centrálních motorických neuronů. Nemoci jako roztroušená skleróza (MS) nebo ALS mohou takové poškození způsobit.
Co je to Oppenheimův reflex?
Oppenheimův reflex je reflex nohou, který lze spustit kartáčováním přední hrany holeně. Neurologové chápou Oppenheimův reflex jako patologický reflex, který může být symptomaticky přítomen v kontextu centrálního nervový systém poruchy. Příznak je také známý jako znamení Oppenheim. Reflexní pohyb je nožní reflex, který lze spustit kartáčováním přední hrany holeně. Oppenheimův reflex je jedním z takzvaných znaků pyramidového traktu, který odkazuje na poškození pyramidového traktu nebo centrálních motorických neuronů odpovědných za řízení svalového pohybu. Pyramidální plochy jsou ústřední nervový systém motorové cesty v mícha které ovládají dobrovolné pohyby celého těla. Patologický reflex byl pojmenován podle jeho prvního deskriptora, Hermanna Oppenheima. Německý neurolog objevil reflexní pohyb, který je patologický až v pokročilém věku, již v 19. století.
Funkce a úkol
Pyramidální plochy v člověku mícha jsou řídícím centrem dobrovolné motorické činnosti. Jsou spojeny s alfa motorickými neurony ve vláknech kosterního svalstva a patří mezi sestupné nebo eferentní cesty nervový systém. Informace jsou odváděny z centrálního nervového systému eferentními cestami. V případě pyramidových traktů jsou cílem tohoto vedení kosterní svaly. Takto svaly dostávají své pohybové povely. Centrální nervový systém v mícha řízení reflex zejména. Velká část z nich reflex jsou ochranné reflexy, které jsou primárně určeny k prevenci zranění. Takový reflex jsou spouštěny tzv. spouštěčem. Tento spouštěč je zpravidla specifickým vnímáním. Pokud spínací bod pro reflexní pohyby nebyl umístěn v míše, ale v motorické kůře mozekpak by se informace o pohybu nedostaly dostatečně rychle do svalů. Reflexy by tak již nemohly osobu chránit. Proto musí být zejména ochranné reflexy zapojeny co nejkratší cestou, aby splnily svůj účel. Například pokud míč nebo jiný předmět letí směrem k lidské tváři, odpovídajícím reflexním pohybem je obrana proti předmětu rukama. Pokud by byl tento pohyb řízen mozek, osoba nezvedla ruce, dokud se objekt již dávno nedostal k ní, a ochranný reflex by tak již nesloužil žádnému účelu. Ovládání reflexu pyramidovými cestami má tedy evoluční praktické důvody. Naproti tomu svalové pohyby orgánů nejsou řízeny pyramidovými cestami. Jsou spojeny v enterickém a vegetativní nervový systém. Některé reflexy lidského těla jsou omezeny na dětství. Patří mezi ně například sací reflex. Tento reflexní pohyb nastane, jakmile se dotknete rtů kojence. Oppenheimův reflex je fyziologický také u kojenců. Když je přední okraj dětské holeně pevně kartáčován prsty, palec se tonicky pohybuje jako součást reflexu. Zbytek prstů se obvykle rozšířil od sebe. Když je tato reakce pozorována u dospělého, nemluvíme už o fyziologickém reflexu, ale o patologickém. Oppenheimův reflex tedy není přítomen u zdravých dospělých.
Nemoci a stížnosti
Oppenheimův reflex je symptom. Reflexní pohyb se často vyskytuje spolu s dalšími patologickými reflexy. Babinského reflex, Gordonův reflex a Chaddockův reflex, stejně jako značky Strümpell, patří do takzvané skupiny Babinski spojené s výrazem pyramidální trakt, stejně jako označení Oppenheim. Tato skupina příznaků naznačuje neurologovi poškození centrálních motorických neuronů. Reflexní vyšetření je v neurologii standardní procedurou. Mnoho
neurologická onemocnění mohou být spojena s patologickými reflexy skupiny Babinski, a tím poškození centrálních motoneuronů. Jednou z nejznámějších chorob v této souvislosti je roztroušená skleróza. V tomto autoimunitním onemocnění centrálního nervového systému je pacient vlastní imunitní systém omylem napadá vlastní nervovou tkáň těla v centrálním nervovém systému a způsobuje imunologickou zánětlivou reakci. Jako součást zánět, izolační myelinová vrstva v centrální nervové tkáni se rozpadá. Vodivost nervové tkáně je tedy snížena nebo ztracena. V nejhorším případě dojde k trvalému poškození v mozek a míchu. Ve spojení s roztroušená sklerózajsou pro prognózu primárně relevantní příznaky pyramidového traktu, a tedy i Oppenheimův reflex. Pokud jsou příznaky pyramidové dráhy již přítomny v časném stadiu onemocnění, lékař hovoří o poměrně nepříznivém průběhu. Jiné nemoci mohou také poškodit centrální motorické neurony a vyvolat tak příznaky pyramidového traktu. Jedním příkladem je degenerativní onemocnění ALS. U tohoto onemocnění motorického nervového systému se nervové buňky odpovědné za pohyby svalů kousek po kousku degradují. Jak motorické neurony v mozku, tak neurony v předním rohu míchy jsou ovlivněny degenerativními jevy. Degeneraci nelze zastavit. V nejlepším případě lze degeneraci odložit. Pokud je ovlivněn první motoneuron, dochází k progresivní svalové slabosti až k paralýze. Pokud je naopak ovlivněn druhý motoneuron, obvykle se to projeví jako spasticity.
