Nomophobia: Co je za tím?

Umělé slovo nomophobia popisuje strach, že nebudete dosažitelní prostřednictvím smartphonu. Termín pochází z anglicky mluvícího světa a je zkratkou pro „No-Mobile-Phone-Phobia“. To se překládá jako „strach z toho, že nebudete mít mobilní telefon“. Studie z roku 2012 zjistila, že 66 procent britských uživatelů mobilních telefonů se bojí nepřístupnosti mobilních telefonů. V Německu bývají také uživatelé mobilních telefonů obvykle nomofobní. Dotčeni jsou zejména uživatelé chytrých telefonů ve věku od 18 do 25 let. Nomofobové často dokonce berou své smartphony s sebou na toaletu a do postele. Zdá se, že ženy obecně trpí nomofobií častěji než muži.

Kdo je postižen?

Nomophobia postihuje především uživatele smartphonů. Na rozdíl od dřívějších mobilních telefonů se smartphony již dávno používaly nejen k telefonování nebo posílání SMS zpráv. Moderní mobilní telefony jsou malé multifunkční talenty. Kromě fotografování a hraní her mohou uživatelé chytrých telefonů díky přístupu na internet snadno chatovat na cestách, procházet sociální sítě nebo hledat nejlepší restauraci v okolí. Díky tomu hraje smartphone pro mnoho uživatelů klíčovou roli v každodenním životě.

Příčiny nomofobie

V nomofobii se mobilní telefon obvykle používá nadměrně, aby nezmeškal důležité informace. Čím častěji se mobilní telefon používá, tím větší je obvykle závislost na funkcích mobilního telefonu. Pokud dojde ke ztrátě mobilního telefonu nebo pokud není krátkodobě dosažitelný kvůli vybitému mobilnímu telefonu nebo vybité baterii, dochází k subjektivně posunutému, nadměrnému pocitu strachu. Důležitou příčinou nomofobie je strach z toho, že nebudeme moci bez přerušení udržovat kontakt s přáteli a rodinou. Tato představa podporuje strach ze ztráty smartphonu nejsilněji u většiny postižených. Pro ostatní smartphone nabízí jistotu, že bude schopen rychle reagovat ve všech životních situacích. Bez smartphonu se postižení cítí méně flexibilní a obávají se, že už nebudou schopni dokonale zvládnout požadavky každodenního života. Řidiči nomofobie jsou obvykle strach z osamělosti a vnitřní prázdnoty nebo potřeba pozornosti.

Nomofobní chování

Typické chování spojené s nomofobií jsou:

  • Abstinenční příznaky, jako je nervozita, úzkost a depresivní nálada, když je abstinence nežádoucí
  • Naléhavost a chamtivost pro smartphone
  • Stres a úzkost, když je mobilní telefon vypnutý.
  • Pocení, třes, bušení srdce, úzkost a panika, pokud nejsou k dispozici
  • Pocit „nahoty“, když byl mobilní telefon ponechán doma.

Závislost na smartphonu a neustálá dostupnost je, když vytažení mobilního telefonu již nelze ovládat. Toto chování je často doprovázeno závislost na internetu. Prostřednictvím internetu lze kromě udržování sociálních kontaktů kdykoli vyřešit otázku nebo problém. Nomohobici se snaží vyhnout situaci ztráty komunikace pomocí následujících bodů:

  • Každou sekundu smartphone nikdy nevypnete.
  • Smartphone je vždy nošen blízko sebe, aby se o něj neztratil.
  • Mnoho nomofobů vlastní druhý mobilní telefon jako náhradu.

Kdy dochází k nomofobii?

Strach z nemožnosti podílet se na výměně informací se zvyšuje s nízkým kreditem na mobilním telefonu nebo se snižováním životnosti baterie. Může to však být také způsobeno nedostatkem bezdrátového připojení nebo připojení k internetu. Obzvláště v těchto situacích panuje nomofobik z toho, že je nedosažitelný, a proto sotva někdy smartphone odloží. Zejména v případě problémů s bezdrátovým nebo internetovým připojením hledají nomofobici téměř nepřetržitě mobilní telefony, aby okamžitě rozpoznali znovu se objevující bezdrátové připojení. Ztracení smartphonu se zvlášť zhoršuje. V tomto případě nastává obávaná situace absolutní ztráty komunikace, které se postižená osoba trvale snaží uniknout. Ve zvláště špatných případech může i myšlenka na nedosažitelnost prostřednictvím smartphonu vyvolat v nomofobikech nával úzkosti.

Co pomáhá v boji proti závislosti na smartphonu?

Psychologové se v případě fóbií často spoléhali na konfrontaci s obávanou situací. Je proto vhodné čelit nepřístupnosti a každý den vypínat mobilní telefon, aby se zabránilo enormní touze po smartphonu. Tímto způsobem se trpící mohou naučit, že život bez smartphonu je zcela možný. Dále může pomoci smartphone odložit a ztišit ho. Zejména při jídle nebo v kanceláři by mobilní telefon neměl být položen na stůl. S těmito triky lze zabránit neustálým pohledům na zařízení a napětí způsobené mobilním telefonem se také může časem zmírnit. Mezitím existují zařízení pro závislost, která se specializují na léčbu závislost na internetu a také poskytnout terapie pro nomophobia. Tam se například naučí vzorce chování, které nahradí pohled na smartphone.