Okamžitá implantace: Implantace přímo po ztrátě zubů

Okamžitá implantace je, když zubní implantát (umělý kořen zubu) se umístí do alveoly (zubní jamky), která ještě nezregenerovala kost do osmi týdnů po ztrátě zubu. Rozlišuje se mezi primárním okamžitým umístěním implantátu (bezprostředně po ztrátě zubu) a sekundárním umístěním implantátu, které se provádí až po uzdravení zúčastněných měkkých tkání. Největší výhoda primárního okamžitého umístění implantátu, zkrácená doba ošetření v důsledku obnovy bezprostředně po ztrátě zubu, je doprovázena řadou nevýhod:

  • Nedostatečná přesnost přizpůsobení mezi místem kostního implantátu a implantátem.
  • Gingiva (dásně), která musí obklopovat krk implantátu, nemusí být dostatečně dostupná
  • Větší tendence k zánětu ve fázi hojení.

Tyto nevýhody se významně snižují opožděným sekundárním okamžitým umístěním implantátu, obvykle po čtyřech až osmi týdnech:

  • Kostní alveolus (komora zubu) zubu, který má být nahrazen, je zcela pokryt měkkou tkání, ze které nyní může být esteticky tvarován budoucí gingivální okraj implantátu; z tohoto důvodu je sekundární okamžité umístění implantátu v horní přední oblasti v zásadě výhodnější než primární umístění implantátu
  • Bývalá rána je nyní bezpečně bez zánětu

Pro okamžitou implantaci se obvykle používají šroubovité nebo válcové systémy. Z řady aloplastických implantátových materiálů se v současné době jeví jako nejvhodnější titan, který se vyznačuje vysokou mechanickou stabilitou, radiopacitou a sterilizovatelností. Za titanem těsně následuje ytriom vyztužená zirkoničitá keramika. Oba materiály mají společné to, že kostní implantát nevykazuje žádné tkáňové reakce; jsou tedy bioinertní (tj. nedochází k žádné chemické nebo biologické interakci mezi implantátem a tkání). To umožňuje uzdravení těl implantátů tím, že jsou obklopeny kostmi v přímém kontaktu s povrchem bez a pojivové tkáně rozhraní (kontaktní osteogeneze). Zirconia se stala materiálem volby pro tzv. Abutment umístěný nad dásní díky své barvě zubu, protože na rozdíl od kovově zbarvených abutmentů neesetuje keramickými korunkami neestetickým způsobem.

Indikace (oblasti použití)

Indikace pro okamžité zavedení implantátu by měla být úzká a měla by být prováděna pouze za následujících podmínek:

  • Místo kostního implantátu i měkké tkáně musí být bez zánětu; to například znamená, že okamžité zavedení implantátu by nemělo být prováděno po extrakci (odstranění) zubu s apikální parodontitidou (zánět prostředí špičky kořene)
  • Zásoba kostí musí být kvantitativně dostatečná, tj. Implantát musí být obklopen kostí všude kolem a musí být schopen fixace v kosti. Teprve poté, kromě dostatečné primární stability (měřitelné pevnost hodnota bezprostředně po implantaci) ve střednědobém horizontu přijatelná estetika dásně ( žvýkačky) lze očekávat.
  • Také kvalita kostí musí být taková, aby bylo možné očekávat dostatečné hodnoty pevnosti
  • Také další zubní zásoba a periodontium by neměly být bez zánětu, protože jinak je ohroženo hojení implantátu bez zánětu
  • Obvykle atrofuje (formuje) alveolární kost (zadní) po náhodném zubu nebo musela být extrahována (vytažena). Čím dříve dojde k implantaci umělého kořene zubu, tím účinněji lze této alveolární hřebenové atrofii zabránit

Okamžitá implantace však nutně neznamená, že implantát může být také pooperačně zatížen. Z tohoto důvodu musí být také zvlášť příznivé podmínky, protože ve fázi hojení je povoleno pouze omezené a opatrné zatížení:

  • Projekt okluze podmínky (podmínky okluze) musí umožňovat pečlivé zatěžování, např. jediného implantátu s dočasnou korunkou (dočasné obnovení korunky)
  • Při obnově bezzubé čelisti musí být implantáty staticky umístěny tak, aby bylo dosaženo příznivého rozložení žvýkacího zatížení; teprve poté lze okamžitě zavést implantáty stabilizované pomocí tyčí nebo fixovaných protéz podobných můstkům

Kontraindikace

  • Děti
  • Dospívající, kteří jsou stále ve fázi růstu
  • Hojení ran poruchy při obecných onemocněních, jako např cukrovka mellitus (cukrovka).
  • Snížený celkový stav
  • Oslabená imunitní obrana
  • Nedostatek okolní kostní hmoty

Před operací

V zásadě ne každý čelist a ne každý pacient je vhodný pro obnovu implantátu. Proto je nutné provést preimplantologickou hloubkovou diagnostiku:

  • Celková anamnéza: vyloučit obecné lékařské kontraindikace.
  • Slizniční nálezy
  • Nálezy kostí
  • Rentgenová diagnostika
  • Hodnocení množství a kvality kostí
  • Výběr velikosti implantátu

Kromě diagnostiky je nutné poskytnout pacientovi komplexní informace o alternativních implantačních metodách, alternativách samotné implantace, rizicích a kontraindikacích a dalších pooperačních postupech. Mezi rizika patří například:

  • Poranění sousedních oblastí a nervů
  • Materiální nekompatibility
  • Infekce chirurgické oblasti
  • Zpožděné hojení ran
  • Ztráta implantátu
  • Špatná ústní hygiena

Chirurgický zákrok

Okamžitou implantaci lze v zásadě provést lokálně anestézie (lokální anestézie). Příprava místa chirurgického zákroku pomocí sterilního postupu je nezbytná. Intraoperativně:

  • Řez
  • Pozici implantátu lze ovlivnit pouze v omezené míře, protože ta je do značné míry předurčena alveolem (zubním pouzdrem) zubu, který má být nahrazen
  • Příprava místa kostního implantátu pomocí speciálních nástrojů přesně přizpůsobených velikosti implantátu.
  • Kontrola primární stability (pevnost implantátu ihned po zavedení).
  • Umístění uzavíracího šroubu pro fázi hojení a uzavření rány stehy nebo
  • Alternativně, v případě okamžitého naložení, zásobte podpěrou a např. Korunkou jako dočasnou zubní náhradu.
  • Rentgenové ovládání polohy implantátu

Po operaci

Pooperačně jsou stehy odstraněny nejdříve po jednom týdnu a během fáze hojení, která trvá tři až čtyři měsíce, jsou prováděny pravidelné následné kontroly. Poté, pokud je postup dvoustupňový, je implantát vystaven v jiné operaci. Krycí šroub umístěný v implantátu je zde nahrazen takzvaným gingiválním formovačem, který v implantátu zůstává až do finální protetické náhrady.

Možné komplikace

Možné komplikace mohou nastat během operace (během operace), po operaci nebo dokonce později, když je implantát vystaven obvyklým stresům při mastikaci:

  • Intraoperačně: např. Nepřiměřené krvácení, poranění nervů, otevření čelistní nebo nosní dutiny, poranění sousedních zubů, závažné nepřesnosti uložení mezi implantátem a místem implantátu
  • Ve fázi hojení: např. Nepřiměřená bolest, hematom (modřiny), infekce (zánět) chirurgické oblasti, pooperační krvácení
  • Ve fázi zavádění: např. Implantát zlomenina (zlomení), problémy s protetickou nadstavbou, periimplantitida (zánět prostředí kostního implantátu) až do ztráty implantátu.