Pevnost

Produkty

Škrob je k dispozici jako čistá látka v obchodech s potravinami (např. Maizena, Epifin), v lékárnách a drogeriích.

Struktura a vlastnosti

Škrob je polysacharid a sacharid složený z D-glukóza jednotky, které jsou α-glykosidicky spojeny. Obsahuje amylopektin (asi 70%) a amylózu (asi 30%), které mají odlišnou strukturu. Amylosa se skládá z nerozvětvených řetězců, zatímco amylopektin je rozvětvený. Škrob se obvykle získává z hlíz nebo z hlíz trávy (obilky). Typickými příklady jsou bramborový škrob (Solani amylum), kukuřičný škrob (Maydis amylum), rýžový škrob (Oryzae amylum) a pšeničný škrob (Tritici amylum). Dalším příkladem je maniokový škrob. Škrob slouží jako sklad energie pro rostliny. Je to zhruba ekvivalent glykogenu u lidí. Škrob existuje jako bez zápachu a chuti prášek který při tření drtí mezi prsty. Je prakticky nerozpustný v studený voda.

Účinky

Škrob má vazebné, bobtnavé, stabilizační a zahušťovací vlastnosti. Po přidání do tepla voda, vytvoří viskózní roztok, který po ochlazení ztuhne na gel nebo pastu. V ústa a střeva se škrob štěpí pomocí enzymu amylázy.

Oblasti použití (výběr)

  • Škroby se nacházejí v mnoha potravinách, například v pšenici, kukuřicea brambory. Jsou součástí základních potravin, jako je mouka, chléb a obiloviny.
  • Pro výrobu zpracovaných potravin, například pro přípravu omáček, krémy a polévky na křehké a sušenkové těsto, na maso, dětskou výživu a na výrobu piva.
  • Jako farmaceutická pomocná látka, například jako plnivo, jako rozvolňovadlo, jako pojivo, jako masťový základ.

Nepříznivé účinky

Škrob má vysokou kalorickou hodnotu asi 360 až 380 kcal na 100 g.