Stručné shrnutí
- Léčba: léky proti bolesti, fyzikální terapie, pohybová terapie, psychoterapie, relaxační techniky, doplňkové procedury (např. akupunktura, osteopatie), multimodální terapie bolesti, ambulance bolesti
- Příčiny: fyzická porucha samotná nebo v kombinaci s doprovodnými duševními poruchami, především duševní poruchy, nejčastější chronické bolestivé poruchy (např. bolesti hlavy, zad, svalů a kloubů)
- Kdy navštívit lékaře? Pokud se bolest i přes terapii nezlepšuje nebo se zhoršuje, v případě závažných omezení v běžném životě otupělost a narůstající psychický stres.
- Diagnostika: anamnéza, popis bolesti, fyzikální vyšetření, další vyšetření (např. neurologické, ortopedické, interní).
Co je to chronická bolest?
Chronická bolest je bolest, která je přítomna téměř vždy po dobu nejméně tří až šesti měsíců nebo se často opakuje a postihuje pacienta fyzicky (ztráta pohyblivosti, funkční porucha), fyzicky-kognitivně (stav mysli, nálady, myšlení) a sociálně. Bolest je převládajícím příznakem (hlavním příznakem) obtíží.
Na rozdíl od akutní bolesti již chronická bolest (ve skutečnosti lékařsky správně: syndrom chronické bolesti) není smysluplným poplašným signálem, který indikuje poškození organismu (například zranění, nemoc). Místo toho představuje nezávislou poruchu bolesti, která často již nemá jasně identifikovatelnou příčinu.
Chronická bolest je často doprovázena dalšími obtížemi, například poruchami spánku, nechutenstvím, zvýšenou podrážděností a depresivními náladami. Navíc často znamenají tvrdá omezení v běžném životě, práci i ve volném čase.
Chronifikace
Syndrom chronické bolesti často vzniká z akutních obtíží: Přetrvávající bolestivé podněty způsobují, že nervové buňky reagují na podněty postupem času stále citlivěji, tj. snižuje se práh bolesti. Opakované podněty bolesti zanechávají stopy bolesti a rozvíjí se paměť bolesti. Pacienti vnímají i sebemenší bolestivé podněty nebo dokonce dotek jako bolest.
Nervové buňky někdy dokonce samy vysílají signály bolesti do centrálního nervového systému, i když původní příčina bolesti (například zranění) je již dávno zahojena. Takže to bolí, i když už pro to není organická příčina.
Rizikové faktory chronicity bolesti
Syndrom chronické bolesti je často poháněn mnoha faktory. Tyto zahrnují:
- Trvalé psychovegetativní napětí (někdo je neustále pod silou)
- Úzkost a deprese v anamnéze
- Dlouhotrvající stresující nebo bolestivé zážitky v minulosti.
- Příbuzní trpí bolestmi v rodině
- Tendence ke katastrofálnímu myšlení – vždy si někdo představuje nejhorší následky
- Neustálé ignorování limitů stresu, neustálá vytrvalost
- Přesvědčení o vyhýbání se strachu (vyhýbáme se pohybu a fyzické aktivitě ze strachu ze zvýšené bolesti).
- Nedostatečná léčba bolesti, když bolest začala
- O bolesti se nemluví
- Rodinné konflikty
- Sociální problémy v okolí (například v práci) nebo finanční potíže
- Žádost o důchod
Těžké postižení a stupně péče
Za určitých okolností je možné v případě chronické bolesti požádat o těžkou invaliditu. Důchodový úřad nebo sociální úřad stanoví stupeň invalidity (GdB) po podání žádosti pacientem. Aby mohl být klasifikován jako těžce zdravotně postižený, je zapotřebí GdB 50.
O tom, zda máte nárok na stupeň péče (dříve: úroveň péče) s chronickou bolestí, rozhoduje odborník a záleží na mnoha faktorech.
Více informací o tom najdete v článku: Stupně péče (dříve: úrovně péče).
Terapie: Jak se léčí chronická bolest?
Chronická bolest se léčí různými způsoby v závislosti na typu a intenzitě bolesti. Například léky proti bolesti, antidepresiva, fyzikální terapie (jako jsou masáže, aplikace vody, ošetření chladem a teplem), cvičební terapie (jako je fyzioterapie, sport), akupunktura a nervová stimulace (TENS) a psychologické terapie se používají k úlevě od chronického onemocnění. bolest.
Jaké léky proti bolesti se nejčastěji používají a jaké jsou možné vedlejší účinky, zjistíte zde: Který lék proti bolesti je ten pravý?.
Dnes se považuje za prokázané, že vedle fyzických (biologických) faktorů hrají velkou roli při vzniku chronické bolesti také faktory psychické a sociální. Například přetrvávající bolest je často doprovázena příznaky, jako jsou poruchy spánku, což má za následek únavu, sníženou výkonnost, špatnou náladu a dokonce strach ze selhání a deprese.
Současný přístup k léčbě, kdy léčba pouze léky proti bolesti není účinná, je tedy zmírnění omezení fyzického, psychologického a sociálního fungování.
Léčbu pacienta s chronickou bolestí proto přednostně neprovádí pouze jeden lékař, ale odborníci z různých oborů (= interdisciplinární). V ideálním případě se tito terapeuti specializují na léčbu pacientů s bolestí. Tento holistický léčebný přístup se nazývá interdisciplinární multimodální terapie bolesti (IMST). Multimodální přístup je zvláště užitečný, když bolest způsobuje silný stres v každodenním životě.
IMST je často k dispozici jako částečná nebo plná ústavní léčba na speciálních klinikách, ale někdy je také nabízena ambulantně.
Některé velké nemocnice (univerzitní nemocnice) mají navíc tzv. ambulance bolesti. Zde mohou najít pomoc pacienti s akutní i chronickou bolestí. Jsou pojítkem mezi lůžkovými zařízeními a lékaři v soukromé praxi. V ambulancích bolesti zahajují lékaři v případě potřeby další diagnostické a terapeutické kroky nebo provádějí monitorování terapie. Pacientům trpícím bolestmi se tak často ušetří dlouhé cesty.
Psychologická terapie bolesti zahrnuje například kognitivně behaviorální terapii, hloubkovou psychologickou léčbu, relaxační terapii, biofeedback, hypnózu a přijímání bolesti.
Relaxační techniky
Chronická bolest obvykle znamená pro postižené trvalý stres spojený s úzkostí, frustrací, zoufalstvím a depresivní náladou. Takové negativní emoce bolest zesilují. Máte však možnost být aktivní sami:
Relaxační techniky pomáhají tento začarovaný kruh prolomit. Mezi vhodné techniky patří autogenní trénink, biofeedback, meditace, jóga, progresivní svalová relaxace a trénink všímavosti. Ovlivňují vnímání bolesti, podporují zvládání bolesti a stimulují samoléčebné schopnosti těla.
Doplňková medicína
Komplementární medicína označuje léčebné metody, které se používají k doplnění konvenční medicíny. Zeptejte se zkušeného terapeuta na následující procedury:
- Akupunktura: Terapeut aplikuje jemné jehly, což má pozitivně ovlivnit bolest
- Akupresura: Určité body jsou stimulovány tlakem konečky prstů, což má snížit bolest
- Osteopatie: Holistická terapie prováděná rukama; funkční poruchy je třeba upravit
- Terapie magnetickým polem: magnetická pole se používají k úlevě od bolesti
- Reflexní terapie: stimulace určitých zón na povrchu kůže, které jsou spojeny s vnitřními orgány; např. reflexní masáž
Schüßlerovy soli: Schüßlerovy soli patří také mezi doplňkové metody a lze je užívat při onemocněních. Například při chronických bolestech zad se doporučují Schüßlerovy soli č. 9 Natrium phosphoricum, č. 11 Silicea, č. 1 Calcium fluoratum a č. 2 Calcium phosphoricum.
Tablety se berou vzestupně, tj. nejprve cca týden č. 9, pak dodatečně č. 11 a tak dále. Pokaždé nechte tablety rozpustit v ústech. Při menší bolesti užívejte tablety jednou denně; u silnější chronické bolesti je užívejte až desetkrát denně.
Nechte si poradit, jak užívat Schüßlerovy soli od terapeuta!
Pokud obtíže přetrvávají delší dobu, nezlepšují se nebo se dokonce zhoršují, měli byste se vždy poradit s lékařem. Koncept Schüßlerových solí a jejich specifická účinnost jsou ve vědě kontroverzní a nejsou studiemi jednoznačně prokázány.
Příčiny a možná onemocnění
Zjednodušeně lze chronickou bolest rozdělit do tří kategorií:
1. chronická bolest jako doprovodný příznak fyzické poruchy: sem patří jednak normální bolest, která doprovází fyzickou poruchu, jako je revmatismus, artróza, osteoporóza nebo poškození nervů. Na druhou stranu do této kategorie patří neobvyklá bolest, jako je fantomová bolest po amputaci.
Zahrnuty jsou také stížnosti v souvislosti se syndromem komplexní regionální bolesti (CRPS). Jedná se o přetrvávající regionální bolest, která je nepřiměřeně dlouhá a intenzivní. Nesouvisí se spouštěcím traumatem (jako je poškození nervů) a nelze jej vysvětlit jinými příčinami.
2. částečně vysvětlitelná fyzická bolest s doprovodným psychickým onemocněním (komorbidita): Patří sem chronická bolest spojená s poškozením tkáně, které je umocněno psychickými faktory. Jedním příkladem je bolest zad vyzařující do nohy způsobená vyhřezlou ploténkou v bederní páteři (lumboischialgie). Zhoršuje je například nedostatečné zvládání nemoci, úzkostná porucha nebo depresivní poruchy.
3. chronická bolest jako výraz primárně duševního onemocnění: chronická bolest se vyskytuje především v souvislosti s depresivními poruchami, ale také s úzkostnými poruchami, posttraumatickou stresovou poruchou či jinými duševními chorobami.
Chronické formy bolesti
Mezi nejčastější formy bolesti, které někdy mají chronický průběh, patří:
- Bolesti hlavy, jako je chronická migréna, chronická tenzní bolest hlavy
- Bolesti zad jako chronické bolesti zad
- Bolest svalů jako při fibromyalgii (chronická bolest, která postihuje nejen svaly, ale i šlachy a klouby)
- Bolesti kloubů jako u osteoartrózy, revmatoidní artritidy
- Bolest nádoru
- Bolest nervů (např. v důsledku vyhřezlé ploténky, která tlačí na nervový kořen).
- Gastrointestinální bolest (např. syndrom dráždivého tračníku, podrážděný žaludek)
- Bolest duše (= somatoformní bolestivá porucha): Bolest v různých oblastech těla, pro kterou nebyla nalezena žádná fyzická příčina.
- Bolest v podbřišku u žen (např. v důsledku endometriózy, nahromadění tkáně mimo dělohu).
- Fantomová bolest (při amputacích, po odstranění zubu)
- Syndrom komplexní regionální bolesti (CRPS): někdy se vyskytuje po těžkých poraněních paží nebo nohou; komplexní příznaky zahrnují bolest, zánět, snížený rozsah pohybu a síly
- Syndrom neklidných nohou (RLS): neurologická porucha s necitlivostí a bolestí nohou/paží
Kdy navštívit lékaře?
Určitě navštivte lékaře, pokud:
- máte přetrvávající nebo opakující se bolesti nejasné příčiny
- Bolest se zhoršuje
- Bolest je doprovázena dalšími příznaky, například chronická bolest zad se znecitlivěním nohou nebo chronické bolesti hlavy s poruchou vědomí
- Váš každodenní život a kvalitu života ovlivňuje chronická bolest (psychický stres)
co dělá doktor?
Nejprve s vámi lékař podrobně pohovoří o vaší anamnéze (anamnéze). Těžištěm budou následující otázky:
- Jak dlouho máte chronické bolesti?
- Kde se vyskytují?
- Jak se projevuje chronická bolest (charakter bolesti)?
- Jak silná je bolest?
- Jsou spouštěny, zesilovány nebo zmírňovány faktory, jako je cvičení, chlad, teplo, stres atd.?
Lékař také potřebuje informace o poruchách bolesti v každodenním životě, jakýchkoli jiných potížích (jako jsou poruchy spánku, zažívací potíže), předchozích a současných onemocněních, operacích a předchozích terapiích.
Pro lékaře jsou důležité i psychosociální informace, např. informace o vzdělání a povolání, pracovní situaci, spokojenosti, rodinném stavu a případných aktuálních konfliktech a stresech.
Následuje důkladné fyzické vyšetření. Podle typu chronické bolesti (například bolest hlavy, zad) a informací z pohovoru lékař zahajuje další vyšetření. Patří mezi ně například neurologické, ortopedické nebo interní vyšetření.
V případě potřeby se využívají i zobrazovací postupy, jako je ultrazvuk, rentgen, počítačová tomografie (CT) nebo magnetická rezonance (MRI). Někdy jsou také užitečné krevní testy a elektrofyziologická vyšetření (např. měření rychlosti vedení nervů).
