Stručné shrnutí
- Příznaky: Bolesti paty (v průběhu se zhoršují), ranní startovací bolesti, poruchy chůze.
- Léčba: Konzervativní léčba s úlevou, chlazení, léky proti bolesti, krátkodobě i kortizon, protahovací cvičení, vložky do bot, dlahy, bandáže, fyzioterapie s masážemi, mimotělní terapie rázovou vlnou (ESWT), ozařování zánětů RTG, chirurgická léčba s otevřený řez.
- Prognóza: Po konzervativní léčbě nebo operaci je prognóza obvykle dobrá. Zotavení je možné do šesti měsíců, někdy trvá jeden až dva roky.
- Diagnostika: Fyzikální vyšetření s anamnézou, RTG a ultrazvukové vyšetření, magnetická rezonance (MRI).
- Příčiny: Přetěžování a podráždění plantární šlachy (časté při sportu nebo při zkrácené Achillově šlaše), úraz.
- Prevence: Vhodná a stabilizační obuv, ortopedické vložky, zahřívací a protahovací cvičení před sportem, protahovací cvičení po sportu
Co je plantární fasciitida?
Plantární fascie vzniká na spodním a předním okraji patní kosti, tzv. calcaneal tuberositas (tuber calcanei). Spojuje tarsus s metatarsy a metatarzofalangeálními klouby. Vše dohromady tvoří podélnou klenbu chodidla.
Při rolování chodidla dochází k napínání plantární fascie tzv. vrátkovým efektem, který zajišťuje přenos síly z přední nohy na zadní. Účelem fascie je napnout podélnou klenbu, vyrovnat zadní a přední nohu, absorbovat nárazy a pasivně zvednout klenbu nohy.
Termín plantární fasciitida pochází z anglo-amerického výrazu „plantární fasciitida“. Z hlediska onemocnění (patologie) a anatomie však symptomy odpovídají „syndromu bolesti paty“, zatímco „plantární fasciitida“ označuje klinický obraz, který se vyskytuje na druhé klínové kosti a metatarzu.
Jaké jsou příznaky plantární fasciitidy?
Nástup plantární fasciitidy je pozvolný. Postupem času se příznaky postupně zhoršují, obvykle během týdnů nebo měsíců. Příznaky, mezi které patří především bolesti paty (kalkaneodynie), se objevují zpočátku jen při námaze, později i ráno při vstávání a v klidu. Postižené osoby obvykle uvádějí pálení nebo tahání bolesti pod chodidlem nebo v oblasti paty. Někdy vedou k neschopnosti chodit.
Jedním z příznaků plantární fasciitidy je bolest paty bezprostředně po postavení se (náběhová bolest), která po krátké chůzi mizí. Při sportu se u postižených také zpočátku objevují bolestivé epizody na začátku námahy, které se zahřátím zmenšují. Ke konci cvičení se příznaky vracejí. Bolest zesiluje zejména sprint a skákání.
Jak se léčí plantární fasciitida?
Konzervativní léčba
Aby se zmírnil zánět a bolest u plantární fasciitidy, léčba spočívá především ve zmírnění nebo úpravě sportovních pohybů. V tomto procesu lékař analyzuje tréninkové metody a okolnosti, např. horské běhy, běžecké plochy písku nebo suti, náhlé zvýšení tréninku a v případě potřeby navrhne změnu.
Protahovací cvičení: Pro lýtkové a plantární svaly jsou protahovací cvičení nezbytnou součástí konzervativní léčby plantární fasciitidy. V jedné studii 72 procent pacientů zlepšilo symptomy pouze pomocí protahovacích cvičení.
Například jedno protahovací cvičení zahrnuje převalování chodidla přes láhev naplněnou ledem. Dobrým protahovacím cvičením je také pasivní ohýbání chodidla ručníkem omotaným kolem přední části chodidla a přitažením k hlavě. Lékaři a terapeuti doporučují opakovat protahovací cviky zhruba třikrát denně po dobu alespoň deseti minut.
Páskové bandáže: Pásky a bandáže lze použít ke stabilizaci nohy a klenby. Obojí tlumí tlak na šlachu při chůzi a tím snižuje stres a bolest paty.
Fyzikální terapie: speciální masáže, jako jsou masáže příčného tření na bázi šlachy, jsou zpočátku nepříjemné, ale pomáhají zmírnit bolest. Součástí terapie je také cílený trénink svalů chodidla.
Redukce hmotnosti: Lidé s nadváhou jsou náchylnější k plantární fasciitidě, protože více zatěžují plantární šlachu. Pokud se objeví zánět a také větší nadváha, je často součástí terapie redukce hmotnosti.
Léky: Vhodnými léky jsou nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID). Injekční terapie kortizonem je další možností, kdy zmizí až 70 procent bolesti. Opakované injekce však mohou snížit metabolismus tkáně šlachy natolik, že se zvyšuje riziko ruptury.
Rentgenové zánětlivé ozařování: Lékaři také používají rentgenové zánětlivé ozařování u plantární fasciitidy, která byla bez úspěchu léčena konzervativně. Asi dvě třetiny pacientů léčených touto metodou se stanou bezbolestnými. Nevýhodou je však radiační zátěž.
Chirurgická léčba řezem
Ve vzácných případech, kdy i přes konzervativní opatření nedošlo po šesti měsících ke zlepšení, lékaři zvažují operaci. To je obvykle vyhrazeno pro případy, které nereagují na konzervativní pokusy o léčbu – asi pět procent všech pacientů s plantární fasciitidou podstoupí operaci.
Otevřené vroubkování je standardním postupem chirurgické léčby plantární fasciitidy. Při tomto postupu se provede krátký, šikmý řez v kůži přes bod na chodidle, kde je tlaková bolest nejzávažnější, aby se vryla plantární fascie v jejím počátku. Tím se okamžitě sníží napětí ve šlaše. Pomáhá také předcházet bolestivým jizvám. Pokud je přítomna patní ostruha, lze ji ablatovat i na její základně.
Po šestém pooperačním týdnu je možné běžeckou zátěž pomalu zvyšovat, i když zpočátku se doporučuje pouze lehký vytrvalostní trénink. Před desátým až dvanáctým týdnem po operaci se stále důrazně nedoporučuje skákací zátěž. Celý proces hojení trvá minimálně dvanáct týdnů, v jednotlivých případech dokonce až jeden rok.
Možné je i endoskopické ošetření. Doba hojení je pak obvykle kratší.
Komplikace operace
Jako komplikace například zůstává bolest po operaci nebo migruje do střední části nohy. K tomu dochází, když byla proříznuta celá plantární fascie, protože se změnilo napětí podélné klenby. Jako u každého chirurgického zákroku nelze vyloučit obecná chirurgická rizika, jako jsou povrchové nebo hluboké infekce, bolestivé jizvy nebo hluboká žilní trombóza.
Další možnosti léčby
Totéž platí pro alternativní léky s ricinovým olejem nebo kapsaicinem. Ricinový olej stimuluje zejména tvorbu kolagenu a mimo jiné tak prý posiluje strukturu šlach. Má také protizánětlivý účinek. Kapsaicin je široce používán jako lék proti bolesti ve formě náplastí a mastí, zejména ve sportu.
Chlad působí do jisté míry i proti bolesti a snižuje pocit pálení v plosce nohy. Lékaři proto při akutních bolestech paty radí chodidlo ochlazovat. K tomuto účelu jsou vhodné chladící podložky (cool packy) nebo tvarohové obklady.
Teplo je stejně užitečným lékem na bolest paty. Stejně jako chlad stimuluje krevní oběh a tím i samoléčebné schopnosti těla. Poskytuje ale také relaxaci a uvolňuje ztvrdlou tkáň. Masáže zahřátými oleji šetrnými k pokožce se proto dobře hodí jako podpůrné opatření při terapii plantární fasciitidy a lze je provádět doma.
Domácí léčba a homeopatie mají své limity. Pokud příznaky přetrvávají delší dobu, nezlepšují se nebo se dokonce zhoršují, měli byste se vždy poradit s lékařem.
Jaké jsou šance na vyléčení plantární fasciitidy?
U většiny pacientů s plantární fasciitidou jsou konzervativní metody léčby úspěšné a vyléčení je možné v 80 až 90 procentech případů. Průběh onemocnění nebo proces hojení je však často zdlouhavý a trvá jeden až dva roky. Lékaři doporučují sportovcům, aby v tomto období výrazně omezili svou námahu. Po chirurgické léčbě asi devět z deseti pacientů, včetně sportovců, hlásí 80procentní zlepšení symptomů.
Jak je diagnostikována plantární fasciitida?
V případě podezření na plantární fasciitidu jsou prvními kontaktovanými rodinní lékaři nebo ortopedičtí specialisté. Plantární fasciitida má charakteristickou anamnézu (anamnézu), což znamená, že diagnózu lze rychle stanovit. Typické otázky, které může lékař během anamnézy položit, jsou:
- Měl jste akutní poranění nohy?
- Bolí to pod patou při přenášení váhy?
- Kdy se bolest objevuje? S jakými pohyby?
- Kam bolest vyzařuje?
Při vyšetření postižený jedinec obvykle udává lokalizovanou citlivost pod patou na bázi fascie. V případě ruptury by došlo k otlaku plosky nohy s tlakovou bolestí.
Pokud se nepohodlí objeví akutně, jedná se pravděpodobně o natažení nebo ve vzácných případech o (ne)rupturu plantární šlachy. Postižený uvádí, že další namáhání a běh již pro bolesti nebylo možné. Na druhou stranu se stížnosti zhoršily. Někdy otok nebo hematom naznačuje další zranění, jako jsou zlomeniny, poranění svalů nebo natržení.
Diagnostika zobrazování
Pro podrobnější diagnostiku plantární fasciitidy lékaři kromě rentgenu konzultují ultrazvuk a magnetickou rezonanci (MRI).
Rentgen
Boční rentgenové snímky ukazují patní ostruhu asi u 50 procent pacientů s plantární fasciitidou. To však není diagnostické a vyskytuje se asi u 25 procent populace. Aby lékaři vyloučili nesprávné postavení zadní nohy, pořizují rentgenové snímky nohy ve třech rovinách.
Ultrazvuk
Magnetická rezonance
Pomocí magnetické rezonance (MRI) lékař zhotovuje přesné řezy chodidla. Pro lepší posouzení lékař většinou používá kontrastní látku, kterou vstříkne do krve žilou. Pomocí MRI lze určit přesné umístění a rozsah zánětu. Použití MRI je zvláště užitečné před operací, také proto, aby se zabránilo přehlédnutí možných zlomenin, částečných zlomenin, abnormalit šlach a zhmoždění kostí.
Co způsobuje plantární fasciitidu?
Plantární fasciitida je v podstatě způsobena nadměrným používáním plantární fascie. K tomu často dochází v souvislosti se sportem, zejména během nebo skákání. Plantární fasciitida je zvláště častá ve čtvrté a páté dekádě života, což pravděpodobně souvisí s opotřebením souvisejícím s věkem. Plantární fasciitidou je postiženo asi deset procent všech sportovců v běžeckých disciplínách. Mezi další vysoce rizikové sporty patří basketbal, tenis, fotbal a tanec. Neexistuje žádná korelace mezi délkou školení a četností stížností.
Kromě toho jsou zranění někdy příčinou plantární fasciitidy. I ty nejmenší změny někdy způsobují poranění kolagenových vláken a vedou tak k chronickému zánětu. Pacienti hlásí například, že se při přecházení zachytili patou o kraj vozovky.
Lze plantární fasciitidě předejít?
Vzhledem k tomu, že plantární fasciitida je obvykle způsobena přetěžováním spíše netrénovaných svalů a odpovídajících šlach, radí lékaři především sportovcům, aby si svaly před sportem vždy dobře zahřáli. Natažené svaly a šlachy jsou méně náchylné k zánětu nebo natržení. Preventivní protahovací cvičení pomáhají jak před sportem, tak po něm. To platí i pro aktivity, při kterých lidé hodně běhají nebo skáčou – ať už pracovně nebo ve volném čase.
Důležité jsou také správné boty. Nošení bot s dobrou podporou a odpružením může zabránit zánětu plantární šlachy.
