Stručné shrnutí
- Příznaky: Častý kašel se sputem (zvýšená tvorba hlenu); později dušnost při námaze nebo i bez námahy, snížená výkonnost; při komplikacích, srdeční arytmii, zmodrání kůže a nehtů v důsledku nedostatku kyslíku a otoků
- Léčba: Přestat konzumovat tabák, neléčivý inhalací, poklepávacími masážemi, dechovou gymnastikou; medikované bronchodilatátory nebo kortizonem; antibiotika pro sekundární bakteriální infekci
- Příčiny: Primárně kouření, méně často genetické faktory nebo vlivy prostředí, jako jsou škodliviny
- Diagnóza: anamnéza (anamnéza), fyzikální vyšetření s poslechem plic, test plicních funkcí (spirometrie), RTG hrudníku, počítačová tomografie (CT), vyšetření sputa a krevních plynů, elektrokardiografie (EKG) a echokardiografie (ultrazvuk srdce) ) v případě komplikací v případě potřeby
- Prognóza: Zřídka léčitelná, často dobrá prognóza v časných stádiích s léčbou; u pokročilé bronchitidy (CHOPN) hrozí komplikace jako pravostranné srdeční selhání nebo srdeční arytmie a také dušnost, prognóza je pak výrazně horší
- Prevence: Přestat kouřit, vyhýbat se kontaktu s dráždivými látkami, vést zdravý životní styl s pravidelným cvičením; dědičné chronické bronchitidě je téměř nemožné zabránit
Co je to chronická bronchitida?
Lékaři rozlišují dvě formy chronické bronchitidy:
- Jednoduchá (neobstrukční) chronická bronchitida: Zde jsou průdušky chronicky zanícené. Obvykle se jedná o mírnější ze dvou forem onemocnění.
- Obstrukční chronická bronchitida: Zde jsou chronicky zanícené průdušky navíc zúženy (obstrukce = obstrukce, ucpání). Lékaři hovoří také o chronické obstrukční bronchitidě (COB), která je často označována jako „kuřácký kašel“.
Obstrukční chronická bronchitida se obvykle vyvine v chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Alveoly jsou pak také přehuštěné (rozedma plic). COPD je tedy chronická obstrukční bronchitida v kombinaci s emfyzémem. Nemoc je celosvětově jednou z nejčastějších příčin úmrtí.
Koho postihuje chronická bronchitida?
V Německu má prostou chronickou bronchitidu asi 10 až 15 procent dospělých. Největším rizikovým faktorem je kouření: chronickou bronchitidu má každý druhý kuřák nad 40 let. Muži onemocní touto nemocí mnohem častěji než ženy.
Obstrukční chronická bronchitida postihuje asi dvě až tři procenta žen a čtyři až šest procent mužů. Téměř všichni pacienti kouřili nebo kouří i po stanovení diagnózy.
Příznaky
Pokud jsou chronicky zanícené průdušky navíc podrážděny (např. látkami znečišťujícími ovzduší, tabákovým kouřem, infekcemi apod.), příznaky se obvykle zhoršují.
Kašel s větším či menším množstvím sputa je také typickým znakem akutní bronchitidy. U chronické bronchitidy jsou však příznaky mnohem méně výrazné.
Celkový stav pacienta je u chronické bronchitidy obvykle dobrý. Nejsou žádné nebo téměř žádné problémy s dýcháním.
Jak nemoc postupuje, jednoduchá chronická bronchitida se často vyvine v chronickou obstrukční bronchitidu, což znamená, že zanícené průdušky se stále více zužují. To brání proudění vzduchu při nádechu a výdechu.
Pokud je zúžení mírné, dochází k dušnosti pouze při stresu, například při chůzi. S progresí onemocnění se však dýchací cesty stále více zužují. To ztěžuje dýchání. I při mírné námaze (jako je lezení do schodů) se pacientům rychle zadýchá. V nejhorších případech způsobuje obstrukční chronická bronchitida dušnost i bez fyzické námahy (tedy v klidu).
Potíže s dýcháním stojí pacienty mnoho energie. V důsledku toho se jejich výkon snižuje.
Ve všech stádiích obstrukční chronické bronchitidy existuje riziko příznaků plicního emfyzému: Protože se plicní alveoly přetěžují a hynou a dechová kapacita plic se trvale snižuje. Plíce se přefouknou. Chronická bronchitida se pak vyvinula v CHOPN. Přechod je plynulý.
Chronická bronchitida narušuje samočisticí schopnost plic. Pacienti jsou proto náchylní k dalším bakteriálním respiračním infekcím. Zvyšuje se také riziko zápalu plic.
Dá se léčit chronická bronchitida?
Kouření je nejdůležitějším spouštěčem chronické bronchitidy. Léčba je proto úspěšná pouze tehdy, pokud se postižení zcela vzdají tabáku („přestat kouřit“). Je třeba se také vyhnout pasivnímu kouření. Pokud je to možné, je třeba se vyhnout dalším škodlivým látkám, které dráždí průdušky. Pokud se pacient dostane do kontaktu s takovými dráždivými látkami při práci, může být vhodné přeškolení.
Další léčba chronické bronchitidy závisí na závažnosti onemocnění. V zásadě existují nefarmakologická a farmakologická opatření.
Nefarmakologická opatření
Užitečné jsou i speciální dýchací techniky. Lékaři často doporučují například „retnu brzdu“, kdy pacient vydechuje téměř sevřenými rty. To vytváří vyšší tlak v průduškách, což snižuje jejich kolaps. Dechová cvičení jsou také nápomocná a podporují dýchání. Fyzioterapeut pacientovi ukáže vhodné cviky.
Chronická bronchitida povzbuzuje mnoho pacientů, aby to vzali v klidu. To platí zejména v případě, že mají také zúžené dýchací cesty (obstrukční chronická bronchitida). Je však velmi důležité, aby pacienti zůstali fyzicky aktivní. Pravidelné cvičení a sport zvyšují celkovou odolnost a kvalitu života. Pokud je chronická bronchitida již pokročilejší, je nejlepší cvičit pod lékařským dohledem.
Velmi důležitá je také zdravá a vyvážená strava. Obecně podporuje dobré zdraví. Je zvláště důležité pro pacienty s podváhou. Zvláště obstrukční chronická bronchitida může být tak vysilující, že pacienti výrazně ztrácejí na váze. Pak je vhodná vysokokalorická dieta. Dbejte také na dostatečný příjem tekutin.
Lék na chronickou bronchitidu
Někdy jsou pacientům podávány tzv. glukokortikoidy (“kortizon”). Ty inhibují chronický zánět v průduškách a mají dekongestační účinek na sliznici. Účinné látky se obvykle inhalují.
Pokud je chronická bronchitida doprovázena i bakteriální infekcí, lékař předepíše antibiotika.
(Obstrukční) chronická bronchitida se někdy akutně zhorší (exacerbace). Možnými spouštěči jsou například akutní infekce bakteriemi nebo viry. To vyžaduje rychlé a intenzivní ošetření lékařem, případně v nemocnici.
Někteří pacienti uvádějí, že jim dobře dělají expektorancia (jako je acetylcystein nebo ambroxol). Účinnost těchto léků však nebyla jednoznačně vědecky prokázána.
Co způsobuje chronickou bronchitidu?
Chronická bronchitida je především „kuřácká nemoc“: tabákový kouř přímo poškozuje sliznici dýchacích cest. Zanítí se a produkuje viskóznější hlen.
Tabákový kouř také inhibuje pohyb řasinek v průduškách. Ty normálně transportují hlen, choroboplodné zárodky a další cizí látky směrem k výstupu (průdušnice a hrdlo). U kuřáků to však již dostatečně nezvládají.
Vzácnější příčiny chronické bronchitidy
Znečišťující látky v životním prostředí a na pracovišti jsou méně častou příčinou chronické bronchitidy. Jsou to například plyny, prachy a páry, které dráždí dýchací cesty. Příklady zahrnují oxid siřičitý, oxidy dusíku, ozón, kadmium, silikáty, dřevo, papír, obilný a textilní prach.
Chronická bronchitida je také vzácně způsobena tzv. endogenními faktory. Jsou to faktory, které leží na samotném pacientovi, například genetické faktory. V některých případech spouští chronickou bronchitidu vrozený nedostatek enzymu alfa-1-antitrypsinu. Možnou příčinou je také tzv. syndrom nedostatku protilátek. Další lidé trpí vrozenou poruchou řasinek v dýchacích cestách. Často se u nich v dětství rozvine obstrukční chronická bronchitida.
U některých pacientů se těžká akutní respirační infekce rozvinula v chronickou bronchitidu. Toto riziko existuje zejména tehdy, pokud postižení nemají infekci vyléčenu nebo ji vyléčí pozdě – jinými slovy, pokud je infekce přenesena. K rozvoji chronické bronchitidy přispívají i opakované infekce dýchacích cest.
Jak lze diagnostikovat chronickou bronchitidu?
Při podezření na chronickou bronchitidu je tím pravým kontaktem zkušený rodinný lékař nebo pneumolog.
Lékař nejprve podrobně promluví s pacientem, aby získal jeho anamnézu (rozhovor s anamnézou). Mezi možné otázky patří:
- Jaké máte přesně příznaky? Jak dlouho máte příznaky?
- Jste kuřák?
- Od kdy a kolik kouříš?
- Byli jste/jste vystaveni nějakým konkrétním škodlivinám, například v práci?
- Máte nějaké již existující nebo základní stavy?
Následuje fyzikální vyšetření. Lékař vám mimo jiné poslechne plíce stetoskopem. Obvykle uslyší chroptění. Je-li přítomna obstrukční chronická bronchitida, lze obecně slyšet takzvané pískání. Jedná se o pískavý zvuk při výdechu. Označuje zúžené dýchací cesty.
Zkouška plicní funkce
Lékař pomocí testu funkce plic zkontroluje, jak dobře pacientovy plíce fungují. To je zvláště důležité v případě obstrukční chronické bronchitidy. K dispozici jsou různé metody, například spirometrie. Ještě přesněji lze funkci plic otestovat tzv. bodypletysmografií.
Rentgenové vyšetření hrudníku
Rentgenové snímky hrudníku (rentgen hrudníku) se primárně používají k vyloučení jiných příčin symptomů. Například rakovina plic a plicní tuberkulóza způsobují podobné příznaky jako chronická bronchitida. Totéž platí pro cizí tělesa v plicích a tzv. bronchiektázie (vyboulení průdušek).
Chronická bronchitida zanechává na rentgenovém snímku nepravidelné, difúzní pruhy nebo pásové stíny. Lékaři tomu říkají skvamózní atelektáza nebo „špinavý hrudník“. Stíny jsou způsobeny tím, že v alveolech je příliš málo nebo žádný vzduch. V důsledku toho se odpovídající oblast plic zmenší nebo se vůbec nerozšíří.
Další vyšetření
K zobrazení hrudníku se někdy používá počítačová tomografie (CT). To umožňuje vyloučit například bronchiektázie.
Lékař někdy podrobněji prohlédne vzorek vykašlaného sputa. Toho lze využít například ke zjištění, zda se v dýchacích cestách nerozšířila také bakteriální infekce.
Lékaři často měří krevní plyny, tedy obsah kyslíku a oxidu uhličitého a také hodnotu pH krve. Výsledky lze použít k odhadu, jak pokročilá je chronická bronchitida. To je zvláště důležité v případě obstrukční chronické bronchitidy.
Chronická bronchitida se obvykle rozvíjí až v pokročilém věku. Pokud je však pacient mladší 45 let a/nebo má CHOPN v rodinné anamnéze, je často příčinou dědičný nedostatek alfa-1-antitrypsinu (nedostatek antitrypsinu). Příčinou může být i vrozený nedostatek určitých protilátek (syndrom nedostatku protilátek). Relevantní informace poskytne krevní test.
Jaká je úspěšnost léčby chronické bronchitidy?
Chronickou bronchitidu lze vyléčit jen zřídka – za předpokladu, že je stále ve velmi raném stadiu a je přísně zabráněno jejímu spouštěči (kouření, jiné škodlivé látky atd.). Ale i jednoduchá chronická bronchitida obvykle trvá celý život. Při vhodné léčbě je délka života obecně velmi vysoká a postižení se dožívají vysokého věku – prostá chronická bronchitida nezkracuje předpokládanou délku života.
U necelých 20 procent pacientů se však prostá chronická bronchitida časem vyvine v obstrukční chronickou bronchitidu. Dýchací cesty jsou pak trvale zúženy. Medikace (např. sympatomimetika) může toto zúžení zvrátit jen částečně nebo alespoň zmírnit příznaky.
Další obávanou komplikací je pravostranné srdeční selhání (cor pulmonale).
Navíc chronická bronchitida obecně činí pacienty náchylnějšími k infekcím, jako je chřipka a zápal plic. Takové komplikace obvykle výrazně zhorší stav pacienta. Lékaři proto doporučují lidem, kteří mají obstrukční chronickou bronchitidu, pravidelně očkovat proti chřipce a pneumokokům (časté příčiny zápalu plic).
Lze chronické bronchitidě předejít?
Vzhledem k tomu, že kouření je hlavní příčinou chronické bronchitidy, nejlepším způsobem prevence onemocnění je výrazně omezit nebo úplně přestat kouřit. Pouze „přestat kouřit“ zabrání nadměrnému podráždění sliznic dýchacích cest, zejména průdušek.
Vyvarujte se dráždivých látek, které jsou možnými spouštěči. Promluvte si se svým zaměstnavatelem, pokud máte podezření, že se ve vašem pracovním prostředí (na pracovišti) vyskytují látky, které dráždí vaše dýchací cesty. Může být nutné restrukturalizovat nebo změnit zaměstnání.
Pokud existují dědičné rizikové faktory, chronické bronchitidě lze jen stěží nebo vůbec zabránit. Veďte co nejzdravější životní styl a pravidelně cvičte, abyste předešli komplikacím.
