Stručné shrnutí
- Příznaky: Únava, snížená schopnost pracovat pod tlakem, častá únava, silné pocení, bolesti zad a kloubů (například v koleni), poruchy spánku, chrápání, dušnost (od vysokého stresu až po dušnost).
- Diagnostika: Stanovení hodnoty BMI, fyzikální vyšetření včetně stanovení poměru pasu a boků, měření krevního tlaku, elektrokardiogram (EKG), krevní testy i ultrazvukové vyšetření.
- Příčiny a rizikové faktory: Genetické faktory, nadměrná a kalorická strava, nedostatek pohybu, duševní onemocnění, onemocnění štítné žlázy a nadledvinek, léky jako kortizon nebo pilulky, sociální faktory.
- Léčba: u mírné obezity obvykle není léčba nutná. U těžší nadváhy až obezity může pomoci nutriční poradenství, behaviorální terapie a v některých případech i operace (například zmenšení žaludku).
co je nadváha?
Termín „nadváha“ označuje zvýšení tělesné hmotnosti v důsledku zvýšení tělesného tuku nad normální úroveň. V případech těžké nadváhy lékaři hovoří o obezitě (adipozitě).
Kde se nacházejí tukové zásoby?
V případě nadváhy lékaři rozlišují dva typy rozložení tuku – podle toho, kde na těle se nadbytečná tuková tkáň přednostně hromadí:
- Gynoidní typ („typ hruška“): Přebytečný tuk se stále více ukládá na hýždích a stehnech. Tento typ se vyskytuje zejména u žen.
Android typ je spojen s vyšším rizikem sekundárních onemocnění (jako je cukrovka a kardiovaskulární onemocnění) než typ gynoidní.
Jak častá je obezita?
Obezita
Přečtěte si více o příčinách, příznacích, diagnostice, léčbě a prognóze těžké obezity v článku Obezita.
Nadváha u dětí
Rozvoj nadváhy u dětí a dospívajících se celosvětově ukazuje jako problematický. Dětí s nadváhou v posledních letech přibývá.
Více o tomto tématu si můžete přečíst v článku Nadváha u dětí.
Jaké jsou typické příznaky?
Vysoká tělesná hmotnost tedy silně zatěžuje klouby, zejména ty v dolní části páteře a kyčelní, kolenní a hlezenní klouby. Klouby se rychleji opotřebovávají a bolí (bolesti kolen, zad atd.).
V jakém okamžiku je člověk považován za nadváhu?
Pro bližší objasnění nadváhy lékař nejprve s pacientem podrobně mluví. Mimo jiné se ptá na pacientovu dietu, fyzickou aktivitu, možné obtíže a základní onemocnění i psychickou zátěž.
BMI jako orientační hodnota
Pro zjištění, zda má člověk nadváhu, a pokud ano, v jakém rozsahu, lékař obvykle nejprve vypočítá hodnotu BMI. Vydělí tělesnou hmotnost (v kilogramech) druhou mocninou tělesné výšky (v metrech čtverečních).
Problém je v tom, že postava a svalová hmota se započítávají do hmotnosti a ovlivňují hodnotu BMI. Při výpočtu se však neberou v úvahu, stejně jako věk a pohlaví. V některých případech to vede k tomu, že velmi svalnatí lidé jsou podle BMI nesprávně považováni za nadváhu. To znamená, že hodnota BMI je jako jediné kritérium pro nadváhu vhodná pouze v omezené míře.
Kliknutím sem zobrazíte kalkulačku BMI pro dospělé.
Další vyšetření
Obezita a její důsledky
Těžká obezita navíc zvyšuje riziko rakoviny: U žen se například zvyšuje riziko rakoviny děložního čípku, vaječníků a prsu po menopauze. U mužů s nadváhou se zvyšuje riziko rakoviny prostaty a tlustého střeva.
Deprese a sociální stažení jsou také častější u jedinců s nadváhou.
Jaké jsou příčiny a rizikové faktory?
Genetická predispozice
Naproti tomu lidé s nízkým bazálním metabolismem konzumují v klidu méně kalorií, takže rychle přibírají na váze, pokud jedí o něco více, než potřebují. U těchto lidí je proto vyšší riziko nadváhy.
Důležitým hormonem je leptin, který se tvoří v tukové tkáni a uvolňuje se do krve. S jídlem se hladina leptinu v krvi normálně zvyšuje a přenáší do mozku pocit sytosti. U lidí s nadváhou, kde je hladina tuku v krvi neustále zvýšená, mozek již správně nereaguje na leptin a chybí pocit sytosti.
Stravovací chování a výživa
U některých lidí je narušen přenos informací nervy, zásobení hormony nebo signální dráhy hormonů, takže pocit sytosti nastává pozdě: Postižení proto jedí více, než potřebují, což zvyšuje riziko obezity.
Nedostatek pohybu
Mnoho pracujících lidí má (převážně) sedavé zaměstnání. Mnoho lidí jezdí do práce, do supermarketu nebo do kina. Stejně tak často tráví volný čas doma u televize nebo počítače. Moderní životní styl je pro mnoho lidí spojen s nedostatkem pohybu, který nejen podporuje vznik obezity. Podporuje také další zdravotní problémy, jako jsou kardiovaskulární onemocnění.
Nemalý vliv na vznik obezity mají i výchovná pravidla a normy, jako je vždy sníst svůj talíř – i když už můžete být sytí. Stejně důležité je zřejmě chování rodičů, kteří slouží jako vzory. Pokud nejedí vědomě nebo jeví malý zájem o cvičení, děti si toto chování obvykle osvojí.
Sociální faktory
Lidé z nižších sociálních vrstev se navíc méně často věnují sportovním aktivitám, například v klubech. Jak ukázaly některé studie, je to částečně z finančních důvodů. Lidé s nižšími příjmy proto využívají sportovních aktivit pouze v případě, že jsou zdarma nebo levněji.
Jiné základní nemoci
Léky
Některé léky zvyšují chuť k jídlu, takže postižení jedí více než normálně. To někdy podporuje rozvoj obezity. Příklady takových léků zahrnují hormonální přípravky, jako jsou pilulky, léky na alergii, některá psychofarmaka a kortizonové přípravky.
Léčba obezity
Obezita s BMI mezi 25 a 30 by měla být léčena, pokud:
- existují onemocnění, která jsou způsobena nadváhou a/nebo
- existují onemocnění, která se zhoršují nadváhou a/nebo
- existuje typ distribuce tuku Android, popř
- existuje značná psychosociální tíseň.
U těžké nadváhy (obezity) s BMI nad 30 lékaři obecně doporučují terapii.
Možná léčba obezity
Aby při hubnutí nedocházelo k nadměrným výkyvům hmotnosti, je vhodné hubnout pomalu. Vyžaduje to koordinovaný koncept terapie, který obvykle zahrnuje komplexní změnu životního stylu. Vzhledem k tomu, že terapie je individuálně zaměřená, probíhá po konzultaci s lékařem a/nebo nutričním terapeutem.
Změna stravy
Pacienti se v rámci terapie učí zdravé stravě. Ať už máte nadváhu nebo normální váhu – odborníci doporučují vyváženou a pestrou stravu. Každý den by měly být na jídelníčku obilné výrobky a brambory (dobré zasycení!), zelenina a ovoce, mléko a mléčné výrobky.
Důležitý je také dostatečný příjem tekutin, například v podobě kohoutkové či minerální vody či neslazeného čaje. Limonády a podobné nápoje jsou méně příznivé: obvykle obsahují hodně cukru a příliš málo minerálů. Opatrnost se doporučuje také u alkoholu, částečně proto, že poskytuje poměrně málo kalorií.
Ke zdravému jídelníčku patří i příprava jídla chutným a šetrným způsobem a jeho konzumace v klidu.
Fyzická aktivita a cvičení
Součástí terapie ke zdravému hubnutí a následnému udržení váhy je kromě dietních změn i cvičební program. Vytrvalostní sporty, jako je chůze, jogging, jízda na kole a plavání, jsou zvláště vhodné pro lidi s nadváhou. Užitečná je také jakákoli forma fyzické aktivity v každodenním životě, jako je chození po schodech a rychlá chůze.
Behaviorální terapie
Zejména v případech těžké nadváhy (obezity) postižení často trpí psychickými poruchami nebo jsou psychicky zatíženi stigmatizací. V těchto případech je vhodné provést dietní a cvičební program jako součást behaviorální terapie. Dodatečně podporuje postižené při léčbě psychických poruch, které obezitu spouštějí nebo prohlubují.
Léky a chirurgie
Jak předcházet obezitě?
Ve většině případů lze nadváze předcházet pravidelným cvičením v každodenním životě, ale i sportem a pomocí zdravé a vyvážené stravy. Pokud má například stres negativní vliv na váhu, je vhodné ji snížit. Někdy relaxační cvičení pomáhají snížit stres. Pozitivní podněty poskytují i koníčky.
