Plicní scintigrafie je vyšetřovací metoda nukleární medicíny. Umožňuje funkční vyšetření plic. V závislosti na problému ventilační scintigrafie, plíce perfuze scintigrafienebo se provádí scintigrafie kombinované ventilace a perfúze. Skutečnou funkcí plic je výměna plynů, která probíhá ve třech krocích: Větrání, difúze a perfúze.
- Perfuze: krev tok do plic probíhá prostřednictvím vasa publica (malý okruh obsahující venózní krev z těla, která je transportována do plic pro okysličení / okysličení) a prostřednictvím vasa privata (plavidla původem z plic, které zásobují plíce tkáň; zánět nebo nádory jsou také dodávány prostřednictvím těchto cév). Perfuze scintigrafie používá radioaktivně značené částice, jejichž velikost 15-40 µm je o něco větší než průměr plicních kapilár (přibližně 8 µm). Pro intravenózní aplikaci (správa do žíla) částic, jejich počet se odhaduje blokovat přibližně každých 1,000 XNUMX kapilární. Radiofarmaka (radioaktivní drogy) jsou 99mTc-MAA (makroagregované) albumin částice). Perfuzní scintigrafie je zvláště vhodná pro zobrazení intrapulmonálního zkratu zprava doleva (narušení oběh z plíce ve kterém odkysličený krev z venózní končetiny oběh prochází přímo do arteriální končetiny oběhu).
- Větrání: ventilace popisuje výměnu plynů v dýchací trakt a lze je zjistit inhalace radioaktivních vzácných plynů nebo radioaktivních aerosolů. Dnes se používá druhá metoda, obvykle s 99mTc-procentem odpařeným na grafitu a daným pro inhalace takže vzdušné částice dosáhnou plicních sklípků, kde je lze kvantifikovat. Ventilační scintigrafie s aerosolem 99mTc obvykle následuje perfuzní scintigrafie s 99mTc-MAA. Tato metoda je zvláště indikována v případech V. a. (podezření na) akutní tromboembolismus (trombus (krev sraženina) vede k embolie, tj. částečné nebo úplné okluze ze dne cévy plic).
- Difúze: kvantifikace difúze je obtížnější a obvykle se provádí záznamem reabsorpce kapalných (kapalných) částic z alveol (plicní alveoly) a terminální bronchioli (resorpční clearance plic v koncových malých větvích průdušek). Patří sem vzorce onemocnění se zvýšenou alveolární propustností pneumonie, alergická alveolitida, radiační pneumonitida (synonymum; ozařovací pneumonie; toto je intersticiální pneumonie (pneumonie, která postihuje intersticium, tj. úzký pojivové tkáně plic). tj. úzká vrstva pojivové tkáně mezi alveoly a krví plavidla), ke kterému může dojít poobjem ozáření radiací (radioterapie) jako akutní nebo chronický vedlejší účinek) atd.
Kromě toho mají plíce samočisticí mechanismy, jako je aktivita makrofágů nebo mukociliární transport hlenu a napadených částic z průdušek. Tuto mukociliární clearance lze detekovat také scintigrafií, i když její klinické použití je dnes poměrně omezené. Oba ventilační scintigrafie a scintigrafie perfúze plic jsou uvedeny níže.
