Imunitní systém dokáže při prvním kontaktu klasifikovat potenciálně alergenní látku (alergen) jako „nebezpečnou“ a zapamatovat si ji. Tento mechanismus se nazývá senzibilizace. Při příštím kontaktu s daným alergenem se poprvé objeví alergické reakce. Ty mohou být postupem času stále závažnější. Pokud se alergie neléčí, může také vést k chronickým symptomům, jako je bronchiální astma.
Alergii je proto vhodné v rámci možností předcházet – ideálně již od útlého věku. Sklon k alergii je totiž dědičný. To znamená, že pokud má otec nebo matka alergické onemocnění (jako je senná rýma, astma nebo neurodermatitida), je u dítěte zvýšené riziko, že se také stane alergickým. Toto riziko je ještě vyšší, pokud jsou na něco alergičtí oba rodiče – zvláště pokud se zároveň jedná o stejný typ alergického onemocnění (např. senná rýma). Do rizikové skupiny (zvýšené riziko alergie) patří i děti, které mají sourozence s alergií.
Primární prevence
žádný nikotin
Aktivní a pasivní kouření během těhotenství a kojení i po porodu zvyšuje u dítěte riziko vzniku alergií (zejména astma). Kromě toho vám tabákový kouř může způsobit onemocnění i jinak, například tím, že způsobí rakovinu.
Existuje tedy několik důvodů, proč je nekuřácké prostředí zásadně důležité – zejména pro těhotné ženy, kojící matky a děti.
Výživa během těhotenství a kojení
Během této doby odborníci doporučují vyváženou, pestrou stravu, která splňuje nutriční požadavky ženy. Jídelníček by měl obsahovat zeleninu, mléko a mléčné výrobky (jako jsou jogurty a sýry), ovoce, ořechy, vejce a ryby.
Není nutné, aby se těhotné a kojící ženy vyhýbaly běžným spouštěčům alergií ve stravě (jako je kravské mléko nebo arašídy) – riziko alergie u dítěte to neovlivňuje.
Zdravá tělesná hmotnost
Aby se zabránilo astmatu u dětí, ženy by se měly vyvarovat nadváhy nebo obezity před a během těhotenství. Zdravá tělesná hmotnost je důležitá i pro samotné děti a dospívající: astma je častější u dětí s nadváhou/obezitou než u dětí s normální hmotností.
"Normální" doručení, pokud je to možné
Děti narozené císařským řezem mají mírně zvýšené riziko astmatu ve srovnání s dětmi narozenými normálně (vaginálně). Rodiče by to měli mít na paměti, když zvažují elektivní císařský řez (tj. císařský řez, který není z lékařského hlediska nutný).
Kojení
V ideálním případě by matky měly své děti prvních čtyři až šest měsíců plně kojit. Pokud pak postupně zavedou příkrmy, měly by zatím své děti nadále kojit.
Více o délce kojení se dočtete v článku “Jak dlouho kojit?”.
Kojenecká strava
Děti, které nemohou být kojeny nebo nemohou být kojeny dostatečně, by měly dostávat kojeneckou výživu.
V prvních dnech života by se však průmyslově vyráběná kojenecká výživa na bázi kravského mléka (výživa na bázi kravského mléka) neměla krmit, pokud matka kojit chce (může trvat několik dní, než se mléko dostane do prsu) . Místo toho by si matky pro dočasné krmení umělou výživou v prvních dnech života měly vybrat přípravek, ve kterém jsou mléčné bílkoviny vysoce štěpeny (extenzivně hydrolyzovaná terapeutická výživa) nebo který obsahuje pouze bílkovinné stavební bloky (aminokyselinová formule).
Jiná živočišná mléka, jako je kozí mléko (také používané jako základ kojenecké výživy), ovčí mléko nebo kobylí mléko nemají alergii preventivní účinek. Totéž platí pro kojeneckou výživu na bázi sóji (sójové výrobky však mohou být součástí doplňkových potravin – bez ohledu na účel prevence alergie).
Doplňkové jídlo a přechod na rodinnou výživu
Podle připravenosti vašeho miminka by maminky měly začít zavádět příkrmy nejdříve od začátku 5. měsíce a nejpozději od začátku 7. měsíce.
Vyhýbání se běžným potravinovým alergenům (jako je kravské mléko, jahody) v prvním roce života není z hlediska prevence alergie žádný přínos. Odborníci proto nedoporučují. Místo toho existují důkazy, že pestrá strava v prvním roce života může chránit před atopickými onemocněními, jako je senná rýma nebo alergické astma. Pestrá strava dále zahrnuje ryby, omezené množství mléka/přírodního jogurtu (do 200 ml denně) a slepičí vejce:
Aby se zabránilo alergii na slepičí vejce, odborníci doporučují důkladně ohřátá slepičí vejce, například pečené nebo natvrdo. Matky by je měly seznamovat s příkrmy a pravidelně je dávat svému dítěti. „Syrové“ slepičí vejce (včetně míchaných vajec!) se však nedoporučují.
Doporučená očkování
Všechny děti by proto měly být očkovány podle aktuálních doporučení (včetně dětí se zvýšeným rizikem alergií).
Žádná přehnaná hygiena
Přílišná hygiena v dětství zřejmě podporuje vznik alergií. Podle hygienické hypotézy imunitní systém dítěte potřebuje ke zrání mikroby a nečistoty. Podporuje to i fakt, že děti, které vyrůstají na farmě, jsou méně náchylné k alergickým onemocněním.
Vyhněte se plísním a znečištění vnitřního ovzduší
Dbejte na to, aby v interiéru (zejména v ložnicích) nerostla plíseň. K tomu byste měli pravidelně větrat, aby vlhkost v místnostech nestoupala příliš vysoko.
Aby se předešlo alergiím, měli byste se v maximální možné míře vyhýbat také škodlivinám v ovzduší. Kromě tabákového kouře sem patří i škodliviny, které se uvolňují například při odplynění z podlahových krytin nebo nábytku.
Pozor na výfukové plyny auta
Oxidy dusíku a malé částice z emisí z dopravy mohou mimo jiné zvyšovat riziko astmatu. Děti (a dospělí) by proto měli být takovým emisím vystaveni co nejméně (např. pokud je to možné, vyvarujte se hraní nebo pobytu v blízkosti rušných silnic).
Sekundární prevence
Sekundární prevence je důležitá pro osoby se zvýšeným rizikem alergie, které (zatím) nejsou nemocné (např. miminka alergických rodičů). Na druhou stranu je vhodné, pokud je imunitní systém již senzibilizován – první krok k alergii.
Hydrolyzovaná kojenecká výživa
Uvádí se, že hydrolyzovaná (hypoalergenní) kojenecká výživa (HA formule) je podle reklamních tvrzení mnoha výrobců zvláště užitečná pro děti ohrožené před alergickým onemocněním. Zatím však nelze takové přípravky obecně doporučit jako prevenci alergie.
Jedním z důvodů je to, že dostupné produkty se v různých ohledech značně liší – například v tom, jaký zdroj bílkovin obsahují a do jaké míry jsou bílkoviny při výrobě štěpeny.
Za druhé, studie, ve kterých byly takovéto hypoalergenní kojenecké výživy zkoumány, jsou velmi heterogenní – například s ohledem na dobu trvání studie, velikost skupin nebo vliv průmyslu.
Děti ohrožené alergií by si proto měly ověřit, zda je k dispozici kojenecká výživa, která se ve studiích ukázala jako účinná v prevenci alergií. Doporučuje to aktuální směrnice o prevenci alergií.
Evropská směrnice o prevenci potravinových alergií u kojenců a malých dětí rovněž neobsahuje žádné doporučení pro používání hydrolyzované kojenecké výživy – ale ani žádné doporučení proti. Neexistují žádné jasné důkazy, že tato kojenecká výživa může zabránit potravinovým alergiím u dětí. Neexistují však ani důkazy o tom, že by HA potraviny dětem škodily.
Rodiče ohrožených dětí by se měli na téma hypoalergenní kojenecké výživy poradit například u svého pediatra.
Domácí mazlíčci
Novou kočku by si neměly pořizovat rodiny nebo děti se zvýšeným rizikem alergií. Neexistuje však doporučení zbavit se stávajícího domácího mazlíčka – neexistuje důkaz, že by to mělo vliv na riziko alergií.
Terciární prevence
Terciární prevence stávajících alergických onemocnění má za cíl předcházet, omezit nebo kompenzovat exacerbaci a možné následky onemocnění.
Například pacientům s alergickým astmatem někdy prospívá klimaterapie (např. lázeňské pobyty u moře, v nízkých a vysokých horách). Užitečná může být i lůžková rehabilitace.
V případě alergické rýmy (s alergickým zánětem spojivek nebo bez něj) odborníci doporučují specifickou imunoterapii, aby se zabránilo rozvoji alergického astmatu. Postup je také známý jako hyposenzibilizace:
Lékař postiženým podává postupně se zvyšující dávky alergenu – buď ve formě roztoku či tablety pod jazyk (sublingvální imunoterapie, SLIT) nebo jako injekce (stříkačka) pod kůži (subkutánní imunoterapie, SCIT). Cílem je postupně navyknout imunitní systém na spouštěč alergie tak, aby na něj reagoval méně citlivě.
Alergická rýma (případně s alergickou konjunktivitidou) je příznakem například alergie na pyl (senná rýma), alergie na zvířecí chlupy a alergie na domácí prach.
Pokud jste alergičtí na roztoče v domácím prachu (alergie na domácí prach), měli byste se ujistit, že váš domov má co nejméně roztočů a trusu roztočů. To znamená například:
- Kobercové podlahy by měly být vysávány několikrát týdně, nejlépe pomocí přístroje se speciálním jemným prachovým filtrem.
- Hladké podlahy by se měly jednou nebo dvakrát týdně vytřít vlhkým vytíráním.
Děti s atopickou dermatitidou, jejichž rodina pravidelně konzumuje arašídy, mohou mít prospěch, pokud jsou arašídové produkty podávány ve formě přiměřené věku (jako je arašídové máslo) s doplňkovou stravou a poté podávány pravidelně. Arašídy jsou jednou z potravin, které často spouštějí vzplanutí nebo zhoršují příznaky atopické dermatitidy. Lékaři by však měli nejprve vyloučit alergii na arašídy, zejména u miminek se středně těžkou až těžkou atopickou dermatitidou.
Součástí terciární prevence alergie u dětí s atopickou dermatitidou je i rada nepořizovat si novou kočku.
