Filarióza: příznaky, terapie, prevence

Filarióza: Popis

Pojem filarióza se vztahuje na skupinu onemocnění způsobených malými parazitickými háďátky (filáriemi), které se na člověka přenášejí kousnutím infikovaných komárů nebo koňských much. Z krve migrují červi do různých cílových tkání v závislosti na druhu červa, kde se množí. Filariózy se dělí do tří skupin:

  • Lymfatická filarióza: Červi žijí zejména v lymfatických cévách.
  • Serózní filarióza: červi kolonizují břicho nebo hrudník.

Filarióza se vyskytuje převážně v tropických zemích – především v tropické Africe, jihovýchodní Asii, Jižní Americe, Střední Americe a Karibiku. V jiných zemích, jako je Německo, mohou být infekce zavlečeny cestujícími. Odhaduje se, že filáriemi je nakaženo asi 200 milionů lidí na celém světě.

Životní cyklus filárií

Pokud je infikovaný člověk bodnut hmyzem sajícím krev, hmyz může během pití pozřít mikrofilárie. U hmyzu se z mikrofilárií vyvinou infekční larvy, které pak mohou znovu vstoupit do lidského těla během dalšího krevního jídla.

Vzhledem k tomu, že paraziti se množí u lidí, jsou primárním hostitelem. Komáři a mouchy jsou na druhé straně sekundárními hostiteli, protože jsou nezbytní pouze pro přenos parazitů na člověka.

Lymfatická filarióza je nejběžnější formou filariózy, celosvětově je infikováno asi 120 milionů lidí. Může to být způsobeno třemi různými druhy filiárů:

  • Wuchereria bancrofti (zodpovědná za asi 90 procent případů, nalezená v Africe a Asii)
  • Brugia malayi (hlavně v jižní a jihovýchodní Asii)
  • Brugia Timori (hlavně v jihovýchodní Indonésii)

Červi ucpávají cévy a neustále spouštějí nové lokální zánětlivé reakce. Tím se naruší lymfatická drenáž, což způsobí, že se časem rozvine narůstající otok postižené části těla.

Trvá jeden až dva roky po infekci, než červi plně vyrostou a pohlavně dospějí a produkují mikrofilárie. Proto je infekce často odhalena velmi pozdě nebo vůbec. Jako elefantiáza se nemoc bez adekvátní lékařské léčby neprojeví měsíce až roky.

Subkutánní filarióza

Subkutánní filarióza se dělí na dva hlavní syndromy:

  • Loa loa filarióza
  • Onchocerciáza (říční slepota)

Loa loa filarióza

Onemocnění přenášejí koně z rodu Chrysops. Tito žijí zejména v zalesněných oblastech (nejlépe na kaučukových plantážích), jsou denní a jsou přitahováni lidskými pohyby a požáry dřeva. Zejména v období dešťů by se měl člověk před tímto druhem koňských mušek chránit.

Paraziti žijí a pohybují se pod kůží (rychlostí asi jeden centimetr za minutu). Někdy dokonce můžete vidět červy přes tenkou kůži na prstech nebo prsou. Nebo migrují do spojivek očí, kde jsou pak také dobře viditelné. Hovorově se jim proto také říká „africký oční červ“.

Onchocerciáza (říční slepota)

Po kousnutí infikovanou mouchou se larvy původce onchocerciózy dostávají do podkoží. Tam se z nich vyvinou dospělí červi, kteří se páří a produkují mikrofilárie. Ty zůstávají ve tkáni pod kůží, jako u Loa Loa, kde způsobují zánětlivé reakce. Možné je i zamoření rohovky v očích, které při neléčení vede k oslepnutí.

Serózní filarióza

Parazita mohou přenášet různé druhy komárů. Líhnoucí se červi se usazují v pleurální dutině (mezi plící a pohrudnicí), v osrdečníku nebo v dutině břišní. Tam se páří a produkují mikrofilárie, které se do hmyzu vstřebávají z krve infikované osoby, když komár znovu kousne.

Filarióza: příznaky

Nákaza Evropanům hrozí zpravidla jen při delších cestách do tropů. Pokud se objeví odpovídající příznaky, pacient by měl vždy informovat lékaře o minulých cestovních aktivitách.

Lymfatická filariáza: příznaky

U lymfatické filariózy se příznaky objevují nejdříve tři měsíce po infekci. Někteří lidé vykazují na začátku málo příznaků, zatímco jiní si stěžují na akutní příznaky. Mezi možné časné příznaky lymfatické filariázy patří:

  • zánět a otok lymfatických uzlin
  • zvýšený počet určitých imunitních buněk v krvi (eozinofilní granulocyty)

Dospělí červi ucpávají lymfatické cesty a způsobují opakované záněty lymfatických cév a uzlin (lymfanitida, lymfadenitida). Výsledná lymfatická kongesce způsobuje otoky. Po mnoha letech progrese může elefantiáza vést:

Kromě změn na končetinách poškozuje elefantiáza také plíce. Pokud je tato narušena ve své funkci, dochází k dlouhodobému poškození i mnoha dalších orgánů. Chronické plicní onemocnění se projevuje zejména ve formě nočních astmatických záchvatů, recidivujících záchvatů horečky a zvýšení tlaku v plicních tepnách (plicní hypertenze).

Plně rozvinutá elefantiáza je v Evropě vzácná a je obecně pozorována pouze v rozvíjejících se a rozvojových zemích. Celosvětově je lymfatická filarióza podle Světové zdravotnické organizace (WHO) druhou hlavní příčinou dlouhodobé invalidity.

Subkutánní filarióza: příznaky

Při subkutánní filariáze červi kolonizují kůži a pod ní ležící tkáně. Svědění je často hlavním příznakem a otoky a hrbolky jsou běžné doprovodné příznaky.

Lidé infikovaní touto formou filariózy často nemají žádné příznaky kromě občasného svědění. V různých částech těla se může vyvinout typický „calabar bump“ – jako reakce imunitního systému na červa a jeho exkrece.

Jde o lokální, náhlý otok, který přetrvává jeden až tři dny. Obvykle to není nijak zvlášť bolestivé, ale velmi svědí. Kromě toho může být oblast mírně červená.

Příznaky onchocerciázy (říční slepota).

Dospělí (dospělí) červi tvoří pod kůží spleti, které jsou zvenčí hmatatelné jako nebolestivé uzliny. Takovýto kožní uzlík plný červů se nazývá onchocerkom.

Pacienti si stěžují na silné svědění, kůže se zanítí a může ztloustnout jako kůže (lichenifikace). Barva kůže (pigmentace) může v některých oblastech zmizet, což má za následek jakýsi „vzorek leopardí kůže“. Z dlouhodobého hlediska se mění celá pokožka těla – mluví se o tzv. „papírové či stařecké kůži“.

Nedávné studie naznačují možnou souvislost mezi infekcí červy a onemocněním, které je podrobněji studováno teprve několik let – tzv. „syndrom kývání hlavou“. Jedná se o zvláštní formu epilepsie pozorovanou u některých dětí v Ugandě a Jižním Súdánu. U postižených může jídlo nebo chlad vyvolat epileptický záchvat. Přesné pozadí vývoje onemocnění není dosud známo.

Většina lidí se serózní filariózou nemá žádné příznaky. Když se příznaky objeví, obvykle nejsou nebezpečné a nevedou k invaliditě. Proto byla serózní filarióza studována méně intenzivně než ostatní filariózy.

Filarióza: příčiny a rizikové faktory

Různé filariózy jsou přenášeny různými komáry nebo koňskými mouchami. Tento hmyz se proto také nazývá přenašeče nemocí. V zásadě by se cestující do tropických zemí měli před cestou seznámit s typickými nemocemi a infekcemi v příslušné cílové zemi.

Vektor nemoci

Lymfatická filariáza

Komáři druhu Aedes (částečně denní), Anopheles, Culex, Mansonia (všechny převážně noční)

Subkutánní filarióza

Brzdy rodu Chrysops, černé mušky (výhradně denní)

Serózní filarióza

komáři Culicoides (aktivní hlavně v ranních a večerních hodinách)

Filarióza: vyšetření a diagnostika

Mikroskopický průkaz mikrofilárií v krvi pacienta zajišťuje diagnózu filariózy. V závislosti na tom, kteří komáři pravděpodobně přenesli patogen, by měl být vzorek krve odebrán v různých časech: Je to proto, že se mikrofilárie přizpůsobily kousacím návykům vektorového hmyzu:

Při onchocercióze se mikrofilárie do krve nedostanou vůbec – parazity lze detekovat pouze přímo pod kůží.

Pokud je pátrání po mikrofiláriích neúspěšné, lze pomocí určitých testů hledat specifické protilátky v krvi.

Pokud jsou již postiženy vnitřní orgány, lze k přesnějšímu určení již vzniklého poškození použít zobrazovací techniky (např. počítačová tomografie, magnetická rezonance).

Filarióza: Léčba

  • Diethylkarbamazin (DEC)
  • Ivermectin
  • Suramin
  • mebendazolu

V zásadě jsou tyto léky velmi účinné při hubení filárií. Problematičtější je onemocnění vůbec rozpoznat, aby mohla být zahájena příslušná léčebná opatření.

U některých filarióz spouští smrt červů silnou imunitní reakci v těle, takže je nutné podat i glukokortikoidy („kortizon“). Působí protizánětlivě a tlumivě na imunitní systém (imunosupresivní), čímž mohou zabránit případné nadměrné imunitní reakci.

Filarióza: operace

U onchocerciázy lze k odstranění červů z podkoží použít chirurgický zákrok. Při onemocnění Loa loa mohou být červi vyříznuti ze spojivky oka, pokud jsou tam objeveni.

Filarióza: průběh onemocnění a prognóza

Dospělí červi mohou v hostiteli přežít několik let. Může trvat několik měsíců až let, než se mikrofilárie objeví v krvi, takže infekce je zaznamenána až pozdě nebo vůbec. Čím dříve je však správně léčena, tím lepší je prognóza.

U lymfatické filariózy lze důslednou terapií zabránit rozvoji znetvořujícího lymfedému (elefantiáza).

Onchocerciáza je pro původní populaci nejhrozivější filariózou kvůli často vážnému poškození očí a kůže. Při včasné léčbě je však prognóza výrazně lepší.

Serózní filarióza je považována za relativně neškodnou z hlediska závažnosti onemocnění a možných komplikací.

Filarióza: Prevence

  • Noste dlouhé, světlé oblečení.
  • Používejte repelenty proti komárům (jako sprej, gel, pleťová voda atd.). Ujistěte se, že produkty jsou tropické a doporučované organizacemi, jako je WHO.
  • Mějte na paměti, že repelenty jsou vždy účinné pouze lokálně na oblast pokožky, na kterou jsou aplikovány.
  • Při spánku používejte moskytiéru. Doporučují se moskytiéry napuštěné repelenty.
  • Vyhýbejte se korytům řek a mokřadům, kde se hmyz nejčastěji vyskytuje.
  • Několik týdnů před odjezdem se poraďte s lékařem tropické medicíny / specialistou na cestovní medicínu o možných lécích na ochranu před infekcemi ao nezbytných cestovním očkování.
  • Pokud během cesty užíváte profylaxi malárie doxycyklinem, je velmi pravděpodobné, že bude účinný i proti lymfatické filariáze a onchocerciáze.