Stručné shrnutí
- Příznaky: Výtok, někdy s nepříjemným rybím zápachem, bolest, pálení, svědění, časté močení
- Léčba: Podle příčiny obvykle antibiotika nebo jiné léky ve formě mastí, čípků nebo tablet
- Příčiny a rizikové faktory: Infekce, obvykle způsobená bakteriemi, houbami, viry nebo prvoky, někdy chemickými látkami nebo cizími tělesy; menopauza
- Diagnostika: Konzultace a fyzikální vyšetření u gynekologa, stěry a mikroskopické vyšetření
- Průběh onemocnění a prognóza: Dobré šance na uzdravení bez komplikací při včasné léčbě, riziko ascendentní infekce s možnou neplodností bez léčby
- Prevence: Zajistěte zdravou vaginální flóru
Co je kolpitida?
Normálně patogeny v pochvě nepřežijí, protože tamní prostředí je pro ně příliš kyselé. Za hladinu kyselosti je zodpovědná zdravá vaginální flóra, která se skládá hlavně z bakterií mléčného kvašení (laktobacily). Tím, že štěpí cukr z poševních buněk na kyselinu mléčnou, zajišťují nízkou hodnotu pH v pochvě – jako ochranu proti infekcím, jako je kolpitida.
Ženský pohlavní hormon estrogen má rozhodující vliv na sliznici a kyselé prostředí pochvy. Podporuje růst a pravidelnou obnovu poševní sliznice. Estrogen navíc zvyšuje obsah cukru v pochvě, což umožňuje množení zdravých bakterií mléčného kvašení.
Dvě formy kolpitidy
Lékaři rozlišují dvě formy kolpitidy:
- Primární kolpitida: Do pochvy se dostane velké množství patogenů a naruší přirozenou poševní flóru natolik, že dojde k zánětu.
- Sekundární kolpitida: Poševní prostředí je narušeno natolik, že se izolované patogenní bakterie množí a spouští zánět.
Jaké jsou příznaky kolpitidy?
- Bakterie: Bezbarvý až šedý řídký výtok naznačuje bakteriální vaginózu, běžnou formu bakteriální kolpitidy způsobené anaerobními bakteriemi, jako je Gardnerella. Typický je zde nepříjemný rybí zápach. Existují i další bakteriální spouštěče jako Chlamydia trachomatis, aerobní bakterie nebo mykoplazma.
- Plísně: Infekce houbami Candida způsobují bílo-nažloutlý, krémový až drobivý výtok bez zápachu a silné svědění.
- Jednobuněčné organismy (prvoci): Pokud trichomonády (jednobuněční parazité) způsobují kolpitidu (trichomonas colpitis), je výtok žlutozelený, pěnivý, páchnoucí a doprovázený svěděním.
Dalšími běžnými příznaky kolpitidy jsou bolest a pálení ve vaginální oblasti. Bolest se objevuje při pohlavním styku (dyspareunie) nebo nezávisle na mechanickém podráždění. Vaginitida také někdy způsobuje bolest při močení.
V pochvě se mohou podle příčiny objevit i různé slizniční změny jako skvrnité nebo difúzní zarudnutí, papuly nebo ploché a mírně krvácející vřídky.
V některých případech však kolpitida zůstává asymptomatická, tedy bez příznaků.
Jak se kolpitida léčí?
Léčba kolpitidy související s infekcí závisí na patogenu nebo patogenech. Lékaři například používají antibiotika (jako je metronidazol) proti bakteriím a antimykotika (jako je klotrimazol) proti plísním. Někdy také předepisují antiseptická činidla (Betaisodona). Jsou účinné proti bakteriím, plísním, virům a prvokům.
V závislosti na lékové formě účinné látky působí lokálně (například ve formě čípků nebo krémů) nebo systémově, tj. vstřebáváním do krevního řečiště (obvykle jako tablety). V případě sexuálně přenosných původců vaginitidy, jako jsou chlamydie nebo trichomonády, je nutné léčit i partnera.
Pokud se jako příčina kolpitidy nepodaří nalézt patogeny, ale dojde k nesprávné kolonizaci pochvy (dysbióza), nasadí se medikace (například probiotika) k obnovení rovnováhy poševní flóry.
Jaké domácí prostředky lze použít k léčbě?
Některé ženy používají k léčbě příznaků zánětu pochvy různé přírodní produkty. Zvláštní opatrnosti je ale třeba při používání tampónů namočených v přírodním jogurtu nebo mléce a zavádění do pochvy, stejně jako při používání sedacích koupelí například s jablečným octem. Hrozí tak zavlečení dalších choroboplodných zárodků do pochvy, narušení poševního prostředí drsnými látkami jako je ocet a další podráždění sliznic.
Domácí léčba má své limity. Pokud příznaky přetrvávají delší dobu, nezlepšují se nebo se dokonce zhoršují, měli byste se vždy poradit s lékařem.
Co způsobuje kolpitidu?
Kromě bakterií způsobují kolpitidu i další patogeny, jako jsou houby (plísně Candida), viry (jako HPV viry nebo herpes viry) nebo jednobuněční parazité (jako trichomonády).
Kromě této vaginitidy související s infekcí existují také formy vaginitidy způsobené chemikáliemi nebo jinými dráždivými látkami. Příčinou traumatické kolpitidy bývá cizí těleso v pochvě, například zapomenutý tampon nebo pesar.
Atrofická kolpitida, někdy označovaná jako colpitis senilis, je dalším typem neinfekční vaginitidy. Vyskytuje se u žen během nebo po menopauze, protože vaginální sliznice se již zcela nevytváří kvůli zvyšujícímu se nedostatku estrogenu. To snižuje lokální obranu proti patogenům. S postupem původně neinfekčního zánětu pochvy se snadno usazují a množí zárodky, jako jsou bakterie nebo plísně.
Rizikové faktory pro kolpitidu
- Diabetes mellitus
- Obezita (obezita)
- Cushingův syndrom
Ke vzniku kolpitidy přispívá také nedostatek železa, nádory, operace a genetická predispozice. Totéž platí pro některé léky, jako jsou antibiotika, kortikosteroidy („kortizon“) a léky proti rakovině.
Všechny tyto faktory mají negativní dopad na poševní flóru a dláždí tak cestu k zánětům pochvy. V zásadě je však možné vyvinout kolpitidu i se zdravou poševní flórou.
Jak se kolpitida diagnostikuje?
Při podezření na kolpitidu je gynekolog tím správným kontaktem. Při vstupní konzultaci odeberou vaši anamnézu (anamnézu). Budete mít příležitost podrobně popsat své příznaky a stížnosti. Lékař se vás zeptá na konkrétní otázky, například zda jste takové příznaky měli v minulosti nebo zda užíváte nějaké léky.
K identifikaci případných patogenů kolpitidy lékař odebírá výtěry z poševní sliznice. Pod mikroskopem mohou stěry ukázat, zda se v pochvě rozšířily například plísně, bakterie nebo červi. Pro přesnější detekci si lékaři někdy nechají připravit kulturu patogenu v laboratoři.
Starší ženy mají často atrofickou kolpitidu. Ve většině případů nelze detekovat žádné patogeny.
Při podezření na kolpitidu je důležité vyloučit jiné příčiny příznaků. Například u starších žen s kolpitidou by měl být vždy diagnostikován možný rakovinný nádor.
Lékař také identifikuje možné rizikové faktory kolpitidy, jako jsou některá metabolická onemocnění nebo nesprávná hygienická technika. Takové faktory je vhodné co nejvíce eliminovat nebo alespoň omezit, aby se snížilo riziko recidivujících vaginitid.
Jak kolpitida postupuje?
Aby se snížilo riziko opětovného zánětu po zhojení kolpitidy, je vhodné odstranit nebo omezit existující rizikové faktory. Je třeba se vyhnout například nadměrné intimní hygieně, protože narušuje poševní flóru. Je proto vhodné vyhýbat se poševním výplachům a intimní kosmetice (jako jsou intimní deodoranty), které nejsou přizpůsobeny kyselému poševnímu prostředí.
Nedostatečná intimní hygiena však kolpitidě také nahrává.
Kolpitida během těhotenství
Je možné, že zánět pochvy během těhotenství může způsobit předčasný porod nebo předčasné protržení blan a tím i potrat. Je proto nezbytné, aby těhotné ženy kolpitidu léčily.
Protože existuje možnost, že patogeny způsobující vaginitidu (jako jsou herpetické viry, gonokoky nebo chlamydie) mohou novorozence infikovat během přirozeného porodu, lékaři obvykle provádějí císařský řez u těhotných žen s akutní kolpitidou.
Dá se kolpitidě předejít?
Existuje několik aspektů, které podporují zdravou vaginální flóru a snižují tak riziko kolpitidy. Patří mezi ně následující:
- Nepoužívejte vaginální výplachy ani intimní deodoranty, protože ty obvykle ničí zdravou poševní flóru.
- Noste spodní prádlo z materiálů, které propouštějí vzduch, jako je bavlna, a které lze prát na 60 stupňů.
- Vyhněte se slipovým vložkám s plastovou fólií, protože to omezuje cirkulaci vzduchu.
- Podpořte svůj imunitní systém a tím i zdravou poševní flóru pravidelným cvičením a relaxací a také zdravou a vyváženou stravou s malým množstvím cukru.
