Rektální prolaps: definice, léčba, příznaky

Stručné shrnutí

  • Léčba: závisí na závažnosti, obvykle je nutná chirurgická léčba
  • Příznaky: Močení, svědění, špinění stolice, částečná inkontinence, poruchy vyprazdňování, krvácení
  • Příčiny a rizikové faktory: Slabost pánevního dna, věk, ženské pohlaví, poruchy trávení (chronická zácpa nebo průjem)
  • Diagnostika: Anamnéza a fyzikální vyšetření, rektoskopie, ultrazvuk, vzácně magnetická rezonance.
  • Průběh onemocnění a prognóza: Obvykle se nejedná o život ohrožující onemocnění, úlevu nebo osvobození od symptomů je možné pomocí chirurgické léčby.
  • Prevence: Základní prevence není možná, včasná léčba poruch trávení, cvičení a vyvážená strava

Co je rektální výhřez?

V případě rektálního prolapsu střevo prolapsuje znovu a znovu: Rektum zcela vyčnívá směrem k řitnímu otvoru jako dalekohled. Protože se konečník také nazývá konečník nebo konečník, označuje se také jako rektální prolaps nebo rektální prolaps. Na rozdíl od análního prolapsu zde všechny tkáňové vrstvy, tedy i svalové vrstvy protlačují řitní otvor, zatímco u análního prolapsu je postižena pouze sliznice a kůže análního kanálu. Rektální prolaps je někdy až deset centimetrů dlouhý, zatímco u análního prolapsu vyčnívají z řitního otvoru maximálně dva centimetry.

  • Vnitřní rektální prolaps: Zde konečník (zatím) nevyčnívá z řitního otvoru.
  • Zevní rektální prolaps: Rektum vyčnívá z řitního otvoru.

Typicky se rektální prolaps opakuje a někdy sám ustoupí nebo může být zatlačen zpět. Především vnitřní rektální prolaps zpočátku často zůstává bez povšimnutí. Postupem času se však závažnost obvykle zvyšuje a konečník vyčnívá z řitního otvoru, protože svěrač (anální svěrač) je poškozen nebo oslaben.

Co lze dělat s rektálním prolapsem?

Léčba rektálního prolapsu závisí na stupni utrpení postižené osoby a současné závažnosti. Vzhledem k tomu, že rektální prolaps ve většině případů neohrožuje život, rozhodnutí o terapii závisí mimo jiné na tom, jak moc je omezena kvalita života. Pokud dojde k poškození svěrače, což má za následek fekální inkontinenci, lékaři většinou doporučují chirurgickou léčbu.

Nechirurgická léčba prolapsu konečníku

Chirurgická léčba prolapsu konečníku

Ve většině případů lékaři provádějí operaci prolapsu konečníku. Cílem operace je zmírnit nepohodlí a znovu získat kontinenci, schopnost kontrolovat pohyby střev a evakuaci. Pro tento účel existuje více než 100 různých chirurgických postupů. Nejvhodnější postup závisí na individuálním stavu pacienta. Pokud jde o chirurgické metody, existují dva typy:

  • Zásahy přes řitní otvor
  • @ Intervence přes dutinu břišní

Chirurgické metody přes řitní otvor mají tu výhodu, že nedochází k poranění břišní tkáně a často se používají šetrnější postupy anestezie. Výkony přes dutinu břišní se obvykle provádějí laparoskopií a méně často abdominální incizí (laparotomií). Jednou z výhod chirurgické metody přes břišní dutinu je to, že umožňuje, aby byly při výkonu vyvýšeny další orgány, jako je děloha a pochva. V mnoha případech je rektální prolaps doprovázen poklesem jiných orgánů v podbřišku.

Jaké potíže způsobuje rektální prolaps?

Rektální prolaps často na začátku způsobuje následující potíže:

  • Vytékání
  • Svědění
  • krvácející
  • Rozmazání stolice (stopy po tahu ve spodním prádle)

Tyto příznaky jsou nejčastější u vnitřního prolapsu konečníku. Fekální inkontinence, při které plyny také nekontrolovaně prochází, se časem rozvine. Zvláště pokud dojde k poškození svěrače.

To, že celý konečník visí ven, je vzácné. Bolest je také příznakem, který postižení popisují méně často. Časté jsou naopak problémy s vyprazdňováním nebo pocit neúplného vyprázdnění. Rektální prolaps navíc primárně omezuje kvalitu života postiženého kvůli nepohodlí.

Jak se vyvíjí rektální prolaps?

Rektální prolaps se obvykle vyvíjí spolupůsobením různých faktorů. Roli hrají genetické faktory predispozice k oslabení tkání a také anatomické poměry. Rektum, močový měchýř a děloha jsou připevněny ke svému místu v dolní pánvi určitými fyzickými strukturami. Tyto struktury se skládají především z vazů a svalů pánevního dna. Pokud je oslabena, podporuje rozvoj rektálního prolapsu. Poškozený svěrač také zvyšuje riziko prolapsu konečníku.

Kromě toho operace pánve, jako je gynekologická chirurgie nebo chronické poruchy trávení, jako je zácpa a průjem, patří mezi rizikové faktory prolapsu konečníku. Ve většině případů se hemeroidy vyskytují současně.

Rektální prolaps u dětí

Tento stav prolapsu střev se u dětí vyskytuje velmi vzácně, a když k němu dojde, je to u dětí mladších tří let. Mezi rizikové faktory prolapsu rekta v tomto věku patří podvýživa nebo chronická respirační onemocnění, jako je cystická fibróza.

Jak se diagnostikuje rektální prolaps?

Lékař obvykle diagnostikuje rektální prolaps pomocí fyzikálního vyšetření. Odlišení od análního prolapsu je obvykle první prioritou. Za tímto účelem lékař prolapsuje prolapsované střevo, přičemž rektální sliznice není příliš citlivá na bolest. Pokud se jedná o zevní rektální prolaps, často ze sliznice pozná, zda se jedná o anální nebo rektální prolaps. Dalším vodítkem je, že při análním prolapsu vyčnívá z řitního otvoru maximálně několik centimetrů (jeden až dva). Pokud je to více, mluví to pro rektální prolaps.

V některých případech, zejména v případě vnitřního prolapsu rekta, je užitečná defekografie pomocí magnetické rezonance (MRI). Při defekografii je postiženému podána kontrastní látka zavedená do konečníku. Při vyšetření napíná a uvolňuje svěračový sval a vyprazdňuje stolici. Tento proces je pak zaznamenáván pomocí MRI a poskytuje informace o existujícím onemocnění střev a možnostech jeho léčby.

Pokud je přítomna zácpa, lékař občas změří tzv. dobu průchodu tlustým střevem. Zde pacient užívá určité markerové tablety, které se pomocí rentgenového vyšetření nacházejí ve střevě zhruba po týdnu. V závislosti na tom, kde se markery z tablet nacházejí ve střevě, to umožňuje vypočítat dobu průchodu tlustým střevem. To umožňuje lékaři posoudit, zda tlusté střevo transportuje potravu normální rychlostí.

Pokud se vyskytnou i gynekologické nebo urologické obtíže, jako je inkontinence moči nebo výhřez pochvy, lékař to také objasní. Ve většině případů je pak pacient odeslán k příslušnému specialistovi, jako je urolog nebo gynekolog.

Jaký je průběh rektálního prolapsu?

I když to není pravidlem, přesto se doporučuje včasná léčba. Pokud je nutný chirurgický zákrok, často zlepšuje příznaky rektálního prolapsu. U většiny postižených se obnoví schopnost nezávisle ovládat pohyby střev. Po operaci následují kontrolní schůzky, kde lékař kontroluje známky zánětu nebo krvácení. Ve většině případů jsou pacientům, kteří podstoupili operaci, také několik týdnů po zákroku podávány léky na regulaci stolice, aby se zabránilo zácpě.

U postižených je nyní vhodné dbát na vyváženou stravu a případné zácpě předcházet již v rané fázi. Důležité je také cvičení, které posiluje pánevní dno. Některé kliniky nebo fyzioterapeuti nabízejí speciální kurzy k naučení vhodných cviků na posílení svalů pánevního dna.

Dá se předejít prolapsu konečníku?

Rektálnímu prolapsu obecně nelze zabránit. Genetické predispozici a změnám v důsledku vaginálních porodů je obtížné zabránit. Chronickou zácpu či průjem je ale vhodné nechat si u lékaře objasnit a dbát na normální trávení. Přispívá k tomu vyvážená strava a dostatek pohybu.