Co je to saturace kyslíkem?
Saturace kyslíkem udává, jaký podíl červeného krevního barviva (hemoglobinu) je zatížen kyslíkem. Hemoglobin absorbuje kyslík vdechovaný přes plíce a transportuje ho do tkání krevním řečištěm. Tam hemoglobin uvolňuje nabité molekuly kyslíku do buněk. Rozlišuje se mezi:
- sO2: saturace kyslíkem bez přesnějšího označení
- SaO2: saturace kyslíkem v arteriální krvi
- SVO2: saturace kyslíkem v žilní krvi
- SZVO2: Saturace kyslíkem v centrální žilní krvi
Tlak vyvíjený plynným kyslíkem v krvi se nazývá parciální tlak kyslíku.
Jaké faktory ovlivňují saturaci kyslíkem?
Nasycení krve kyslíkem závisí na jejím pH, parciálním tlaku oxidu uhličitého, teplotě a koncentraci bisfosfoglycerátu v červených krvinkách. Hemoglobin uvolňuje kyslík snadněji při:
- zvýšená koncentrace CO2
- zvýšená teplota
- zvýšená koncentrace 2,3-bisfosfoglycerátu v červených krvinkách
Na druhou stranu opačné podmínky (zvýšené pH, snížená koncentrace CO2 atd.) vazbu kyslíku na hemoglobin stabilizují.
Kdy určujete saturaci kyslíkem?
Lékař měří saturaci kyslíku v arteriální krvi (SaO2) tzv. pulzním oxymetrem – malým přenosným měřícím přístrojem. Měřící klip je připevněn na koneček prstu nebo ušního lalůčku pacienta a přenáší naměřené hodnoty na monitor. Srdeční frekvence, dechová frekvence a krevní tlak se obvykle měří současně. U novorozenců lze klip připevnit i na patu.
Nasycení kyslíkem: Normální hodnoty
Věk ani pohlaví neovlivňují saturaci kyslíkem. Hodnoty u zdravých lidí by se měly pohybovat mezi 90 a 99 procenty.
Parciální tlak kyslíku v krvi naopak závisí na věku a měří se buď v kPa nebo mmHg. Mladí dospělí obvykle vykazují hodnotu spO2 asi 96 mmHg (ekvivalent 12.8 kPa). V průběhu života parciální tlak klesá a u 75letého člověka je asi 10 mmHg (odpovídá 80 kPa).
Pokud je v krvi v důsledku plicního onemocnění příliš málo kyslíku, může být kyslíkem zatíženo méně hemoglobinu – saturace kyslíkem klesá. To je například případ:
- dušnost
- Astma
- Chronická obstrukční plicní choroba (CHOPN)
Snížené dýchání také snižuje saturaci, například v případě intoxikace látkami zatemňujícími mysl. Mezi další důvody snížené saturace kyslíkem patří:
- Poruchy oběhu
- Srdeční vady
- Poruchy acidobazické rovnováhy s acidózou (hyperacidita)
Falešně nízké hodnoty mohou být způsobeny hypotermií nebo omezeným průtokem krve do končetin (např. v šoku nebo cévní okluzi). Lak na nehty a plíseň nehtů mohou také zfalšovat čtení.
Kdy je zvýšená saturace kyslíkem?
Pokud se nadechujete a vydechujete obzvlášť zhluboka a rychle (hyperventilace), saturace může stoupnout až na 100 procent. Zároveň se snižuje obsah oxidu uhličitého v krvi.
Co dělat, když se změní saturace kyslíkem?
Pokud je saturace kyslíkem příliš nízká, je nutná oxygenoterapie. V tomto případě je kyslík pacientovi přiváděn např. pomocí nosní kanyly nebo masky. Pokud je to nutné, může být nutné pacienta také zaintubovat: do průdušnice se zavede trubice a pacient je uměle ventilován.
Kromě toho musí být odstraněna příčina snížené saturace kyslíkem. Například astmatický záchvat se zastaví pomocí léků.