Třes: definice, příznaky, příčiny

Stručné shrnutí

Příčiny: Například vzrušení, nachlazení, ale i různé nemoci (jako je Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza, mrtvice, poškození nervů, hypertyreóza, Wilsonova choroba, Alzheimerova choroba, selhání jater), alkohol a léky
Příznaky: Třes se projevuje pravidelnými, rytmickými stahy svalů. Průběh se liší v závislosti na typu třesu
Kdy vyhledat lékaře: Pokud svalový třes přetrvává delší dobu a není pro něj zjevné vysvětlení
Léčba: Podle spouštěče třesu např. léky, ergoterapií, mozkovými kardiostimulátory, relaxačním cvičením
Diagnostika: Pohovor s pacientem, fyzikální a neurologické vyšetření, krevní test, elektromyografie (EMG), počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI), vyšetření mozkomíšního moku

Co je třes?

Jiná je situace, pokud je třes silnější a ztěžuje některé úkony. Pak se třes pro postižené stává významnějším. To už může být případ, kdy se třeseme zimou, „třesou se“ kolena vzrušením nebo se nám svaly třesou vyčerpáním. Můžeme se však třást i kvůli (vážné) nemoci.

Třes se projevuje mimovolním a rytmickým třesením hlavy, končetin nebo celého těla.

Někteří lidé trpí trémou do té míry, že je výrazně zhoršuje v každodenních činnostech, jako je jídlo nebo psaní. U jiných je třes tak mírný, že nemá žádnou patologickou hodnotu.

Druhy třesu

Lékaři rozlišují třes klidový, který vzniká při uvolnění příslušné části těla, a tzv. akční třes. Ty lze zase rozdělit do tří kategorií:

K pohybovému třesu dochází při pohybech, které jsou prováděny mimovolně, tedy ne vědomě nebo cíleně, například pitím z hrnečku.
Chvění záměru nastává, když je zacílen velmi konkrétní cíl, například když se chcete prstem dotknout špičky nosu. U lidí se záměrným třesem se amplituda, tj. amplituda třesu, zvyšuje, čím blíže se ruka blíží k cílenému předmětu. Jde o zvláštní formu pohybového třesu.

Třes se proto může objevit v určitých situacích, při provádění specifické činnosti, jako je psaní (třes specifický pro daný úkol) nebo při zaujímání určité polohy (třes specifický pro polohu).

Třes je také rozdělen do různých forem v závislosti na frekvenci a intenzitě:

Nízkofrekvenční, poměrně rozsáhlý třes s frekvencí méně než čtyři „údery“ za sekundu (dva až čtyři Hz)
Vysokofrekvenční třes, který se projevuje jako jemný třes do 15 Hz

Třes lze dále rozdělit podle lokalizace: třes hlavy, rukou nebo nohou.

Různé typy třesu zahrnují esenciální třes, dystonický třes, ortostatický třes a psychogenní třes.

Typ třesu poskytuje lékaři vodítko k příčině svalového třesu.

Jak probíhá esenciální třes?

Esenciální (někdy také nazývaný „esenciální“) třes je nejběžnější formou třesu a vyskytuje se v každém věku. Pacienti s esenciálním třesem mohou kvůli třesu změnit své zaměstnání nebo mohou být neschopní pracovat, což znamená, že budou muset odejít do důchodu.

V závislosti na jeho formě se však třes může projevovat různými způsoby. Příklady toho jsou

Ortostatický třes: Typický je vysokofrekvenční třes svalů nohou, který není vždy viditelný. Postoj postiženého se stává nestabilním. Občas mají také nejistou chůzi s odpovídající tendencí k pádu.
Třes u Parkinsonovy nemoci: Pacienti s Parkinsonovou nemocí trpí třesem především v klidu (třes se vyskytuje např. při položení ruky v klíně). Svalový třes se při pohybu částečně zlepšuje.
Holmesův třes: Objevuje se pomalý, nerytmický třes.
Třes měkkého patra: Projevuje se rytmickými pohyby měkkého patra (= měkká část patra).
Psychogenní třes: Typicky se třes vyskytuje pouze intermitentně a v různé míře. Ustupuje i při rozptýlení postiženého.

Jaké jsou možné příčiny?

Zvláštním případem je tzv. psychogenní třes, který vzniká v důsledku masivního emočního stresu. Postiženi mohou být například traumatizovaní vojáci – dříve se jim říkalo „válečné otřesy“.

Záměrný třes je často způsoben v mozečku, proto se mu také říká cerebelární třes.

Fyzické příčiny třesu

V některých případech je příčinou svalového třesu fyzické onemocnění. Příklady jsou

Esenciální/esenciální třes: Není známo, co jej spouští, ale předpokládá se genetická příčina. Esenciální třes probíhá v rodinách, ale vyskytuje se také bez rodinné predispozice.
Ortostatický třes: Příčina ortostatického třesu není známa. Může se objevit jako tzv. sekundární ortostatický třes u Parkinsonovy choroby nebo po drobném poškození mozkového kmene.
Dystonie: Porucha v motorických centrech mozku. To vede k patologickému, mimovolnímu napínání svalů, což má za následek nesprávné držení těla. Postižení například nepřirozeně naklánějí hlavu jedním směrem (dystonická torticollis). Dystonie je doprovázena třesem nebo se jako taková ohlásí.
Hypertyreóza (nadměrná činnost štítné žlázy): Při hypertyreóze štítná žláza produkuje příliš mnoho hormonů. Výsledkem je psychomotorická agitace: pacienti jsou neklidní, nervózní a často vykazují třes v prstech.
Gravesova choroba (autoimunitní hypertyreóza): Gravesova choroba je autoimunitní zánět štítné žlázy. To vede k hypertyreóze, která může být doprovázena třesem.
Roztroušená skleróza: Lidé s roztroušenou sklerózou také často trpí třesem. To je vyvoláno zánětem v mozku pacienta.
Cévní mozková příhoda navíc někdy vyvolá tzv. Holmesův třes, který je způsoben poškozením přechodu z mozkového kmene do středního mozku. Nedávný výzkum také spojil mrtvice s rozvojem Parkinsonovy choroby.
Zánět mozku (encefalitida): Zánět mozku, například v důsledku infekce spalničkami, zarděnkami nebo TBE, je spojen s poškozením nervových buněk. To může vyvolat třes.
Wilsonova choroba: U tohoto onemocnění je narušen metabolismus mědi v játrech. V důsledku toho tělo ukládá více životně důležitého stopového prvku v játrech, očích a mozku, což vede k funkčním poruchám a třesu.
Alzheimerova choroba: U Alzheimerovy choroby dochází k degeneraci nervových buněk v mozku. Mezi následky patří kromě ztráty paměti a schopnosti myšlení také motorické poruchy a třes.
Selhání jater: Játra jsou nejdůležitějším detoxikačním orgánem těla. Pokud selže, hromadí se toxické produkty metabolismu, což může mít za následek i neurologické a motorické poruchy. Třes je jedním z příznaků selhání jater.
Poškození nervů: Poškození nervů (neuropatie), způsobené například toxickými látkami, cukrovkou nebo některými infekčními chorobami, se může projevit i třesem. Odborníci pak hovoří o neuropatickém třesu.
Palatální třes (třes měkkého patra): Objevuje se mimo jiné po poškození mozečku (symptomatický třes měkkého patra). Příčina esenciálního třesu měkkého patra je nejasná. Často je doprovázeno cvakáním v uchu.
Vedlejší účinky léků: Některé léky mohou vyvolat třes jako vedlejší účinek. Patří mezi ně například neuroleptika, která lékaři používají k léčbě psychóz, a antidepresiva, která se používají k léčbě deprese i obsedantně-kompulzivních poruch, úzkostných poruch a panických záchvatů.
Otrava: Otrava těžkými kovy (rtuť, arsen, olovo atd.) také často způsobuje kromě jiných příznaků třes.

Kdy navštívit lékaře?

Třes ne vždy vyžaduje lékařské ošetření. Lékaře však vyhledejte, pokud svalový třes přetrvává delší dobu a není pro něj zjevné vysvětlení, jako je horečka, šok nebo nachlazení. Třes pak může být příznakem (závažného) onemocnění, které je třeba léčit u lékaře.

Tremor: Léčba

Drogová terapie

V mnoha případech lze třes (např. esenciální třes) léčit léky, i když vyléčení není vždy možné. Používají se například následující

Betablokátory: Léčba esenciálního třesu zahrnuje podávání betablokátorů. Lékaři také často předepisují tyto léky na vysoký krevní tlak.
Antikonvulziva: Jsou zvláště užitečné při svalových třesech s velkou amplitudou.
L-Dopa: Třes způsobený Parkinsonovou chorobou se zlepšuje podáváním L-Dopa.
Botoxové injekce: V mnoha případech pomáhají s třesem hlasu a třesem hlavy. Botulotoxin snižuje přenos vzruchu do svalů. Tímto způsobem se svalová kontrakce sníží nebo úplně zastaví.

Mozkový kardiostimulátor

Pracovní lékařství

V rámci ergoterapie se pacienti učí, jak se s třesem lépe vyrovnat. Pokud třes výrazně překáží například při psaní, může být užitečné dělat při psaní časté přestávky, psát pouze hůlkovým písmem nebo zvětšit plochu ruky. S třesem při jídle se snáze vyrovnáte, když se při jídle opřete lokty o desku stolu.

Tréma: Co můžeš udělat sám

I když je svalový třes organický, často se zvyšuje s duševním napětím. Blahodárně tedy mohou působit relaxační cvičení jako autogenní trénink, progresivní svalová relaxace podle Jacobsona, jóga nebo meditace. Naučit se relaxační metodu je proto pro lidi s trémou velmi užitečné.

Diagnóza třesu: co dělá lékař?

Nejprve si lékař promluví s pacientem, aby zjistil jeho anamnézu (anamnézu). Mezi možné otázky patří:

Jak dlouho trpíte trémou?
Které části vašeho těla se třesou?
Vyskytuje se svalový třes v klidu nebo hlavně při pohybu?
Jaká je frekvence třesu?
Jak silná je amplituda, tedy jak rozšířené jsou otřesy?
Máte nějaké základní onemocnění (např. cukrovku, onemocnění jater)?
Užíváte nějaké léky? Pokud ano, které?

Zkoušky

V případě potřeby budou po anamnéze následovat různá vyšetření – s cílem identifikovat některá onemocnění jako příčinu třesu. Tyto zahrnují

Fyzikální vyšetření: Slouží k identifikaci indikací jiných základních onemocnění. Lékař se zaměří zejména na příznaky, které indikují hormonální dysfunkci, jako je hypertyreóza nebo dysfunkce nadledvin.
Krevní testy: Krevní hodnoty poskytují mimo jiné informace o funkci jater, ledvin a štítné žlázy. Krevní testy také poskytují informace o některých infekcích a otravách.
Elektromyografie (EMG): Testuje přirozenou elektrickou aktivitu svalu. To poskytuje informace o funkci svalů a mozku. Pomocí EMG lze tremor přesně zdokumentovat.
Magnetická rezonance (MRI): Pomocí tohoto vyšetření, známého také jako magnetická rezonance (MRI), lze zjistit, zda pacient trpí poškozením mozku – například po mrtvici – nebo nádorem.
Počítačová tomografie (CT): To také pomáhá identifikovat různé příčiny třesu (jako je mrtvice).
Vyšetření mozkomíšního moku: Lékař odebere vzorek mozkomíšního moku z míšního kanálu (lumbální punkce) k laboratornímu vyšetření – např. při podezření na roztroušenou sklerózu.

Často kladené otázky týkající se třesu

Co je to třes?

Třes je mimovolní a rytmické chvění nebo chvění části těla. Obvykle se vyskytuje v rukou, ale může také postihnout paže, nohy, hlavu nebo jiné části těla. Nejčastější formou je esenciální třes, který se vyskytuje bez známé příčiny.

Proč máš trému?

Třes nastává, když oblasti mozku, které ovládají svaly, nefungují správně. Mezi spouštěče patří onemocnění nervového systému, zneužívání alkoholu nebo drog nebo nadměrná konzumace kofeinu. Stres a úzkost také způsobují třes. Kromě toho mohou některé léky vyvolat nebo zesílit třes.

Které nemoci spouštějí třes?

Dá se třes vyléčit?

Ne, třes související s nemocí obvykle nelze vyléčit. Dá se však dostat pod kontrolu například léky a příznaky zmírnit. V jiných případech třesu, jako je nadměrná konzumace kofeinu, lze příčinu a tedy třes odstranit.

Je třes nebezpečný?

Samotný třes je neškodný, ale může indikovat vážná onemocnění, jako je Parkinsonova choroba. Ztěžuje také každodenní činnosti, což následně zhoršuje kvalitu života. Pokud se objeví třes, měli byste vyhledat lékařskou pomoc, abyste objasnili příčinu a v případě potřeby ji léčili.

Co je to třesový záchvat?

„Tremorový záchvat“ je hovorový termín. To znamená, že třes, tedy třes, se po určitou dobu vyskytuje častěji. Do dalšího záchvatu se však třes opět sníží nebo úplně zmizí. Zvyšuje se například při stresu a zlepšuje se během období odpočinku.

Esenciální třes je nejběžnější formou třesu, která se vyskytuje hlavně u starších lidí. Stres a emoce tuto formu třesu zesilují. Přesná příčina není známa. Zdá se však, že roli hrají genetické faktory.

Co lze udělat pro léčbu třesu?

Přesná léčba třesu závisí na jeho příčině. Některé léky na srdeční arytmii (betablokátory) nebo epilepsii (antiepileptika) mohou třes zmírnit. Pomoci může i cílené cvičení, fyzioterapie, méně kofeinu a méně stresu. V závažných případech může být užitečná hluboká mozková stimulace. Požádejte lékaře o radu, co lze udělat pro léčbu třesu.