U 5
U5 je vyšetření v 6. až 7. měsíci života. Toto vyšetření se zaměřuje především na rozsah pohybu a nutkání dítěte k pohybu a na zkoumání jeho duševního vývoje. V tomto věku děti konkrétně sáhnou po předmětech, které jsou v jejich zorném poli, a předávají je z jedné ruky do druhé, aby se na ně dívaly ze všech stran. hlava držení těla je kompletní, tj. mohou držet a ovládat své hlava bezpečně ve všech polohách.
S pomocí je možné sedět vzpřímeně a děti se přitáhnou k sezení, když k nim drží dva prsty. Dítě se otočí z polohy na zádech do polohy na břiše a když leží na svém, obvykle se už může podepřít otevřenými rukama žaludek a dívat se rovně. Vývoj řeči by měl být tak pokročilý, aby dítě reagovalo na řeč zvuky.
Toto vyšetření může být obtížné, protože děti v tomto věku jsou často odcizeny, takže lékař závisí na pečlivém pozorování rodičů. V rámci tohoto vyšetření lze podat další očkování, pokud je dítě zdravé. Pokud pediatr zaznamená jakékoli vizuální (strabismus) nebo sluchové vady, okamžitě odošle dítě k odborníkovi, aby bylo možné provést podrobné vyšetření a možné léčebné kroky.
U 6
U6 se provádí jako vyšetření prvního ročníku mezi 10. a 12. měsícem života dítěte. Během tohoto vyšetření je pečlivě sledován vývoj řeči a smyslů vnímání: Dokáže dítě mluvit dvojími slabikami (např. Wawawa, lalala) a napodobovat zvuky řeči, reaguje na jemné zvuky a dokáže se při hraní soustředit na určitý předmět, které intenzivně a vytrvale pozoruje a cítí? Děti dělají první pokusy o postavení a chůzi (viz: Kdy moje dítě začne chodit?).
K uchopení dochází pomocí tzv. Pinzetového úchopu: Mezi indexem se berou objekty prst a palec. Čím jsou děti starší, tím více se liší v jejich individuálním vývojovém pokroku. Rodiče by se proto neměli bát, pokud jejich vlastní dítě ještě nestojí nebo nechodí ve srovnání s jinými stejnými dětmi.
V U7 mezi 21. a 24. měsícem života lékař kontroluje další senzorický a fyzický vývoj dítěte. Dítě by mělo být schopné smysluplně používat alespoň 20 slov, tvořit jedno- nebo dvouslovné věty a umět pojmenovat každodenní situace vlastními slovy, např. Spánek se nazývá „Heja machen“. Děti mohou volně chodit dopředu a dozadu, mohou běhat, samy šplhat po schodech, sklonit se a postavit se z podřepu s volnými rukama.
Děti napodobují každodenní činy a situace v jednoduchých rolích a chtějí se prosadit v kontaktu s ostatními. Lékař věnuje pozornost možným nesprávným polohám končetin, pánve a páteře. Ptá se rodičů na problémy s chováním, horečnaté křeče nebo jiné nápadné události ve vývoji dítěte. Vitamin D profylaxe končí po prvním roce života, ale je třeba i nadále dbát na to, aby byla zajištěna dostatečná jód a příjem fluoridů.
