Mateřské mléko: živiny, obranné buňky, tvorba

Jak vzniká mateřské mléko?

Tvorba a uvolňování (sekrece) mateřského mléka se nazývá laktace. Tento úkol plní mléčné žlázy. Hormony estrogen, progesteron, lidský placentární laktogen (HPL) a prolaktin připravují prsa na kojení již během těhotenství.

Produkce mléka se však rozběhne až po porodu, kdy odlučování placenty způsobí rychlé snížení hladiny estrogenu a progesteronu a zvýšení hladiny prolaktinu.

K aktivaci toku mléka je kromě správných hormonů ve správný čas potřeba i pravidelný stimul sání. Tělo totiž pokračuje v uvolňování prolaktinu jen tehdy, když je dítě pravidelně přikládáno k prsu a energicky saje z bradavek, takže se produkce nezastaví. Kromě toho „hormon mazlení“ oxytocin stimuluje buňky žláz produkujících mléko – buňky se stahují a vtlačují mléko do mlékovodů.

Mateřské mléko: složení

Kromě vody obsahuje mateřské mléko:

  • Mléčný cukr (laktóza)
  • sacharidy
  • Proteiny (proteiny)
  • tuky
  • Vitamíny
  • Minerály
  • Karboxylová kyselina
  • Hormony
  • Enzymy
  • růstové faktory
  • mateřských imunitních buněk

V průběhu kojení se mění nejen barva a konzistence, ale i složení: mateřské mléko obsahuje o něco méně bílkovin a méně laktózy, ale více kalorií a vyšší obsah tuku než kolostrum vzniklé na začátku. Koncentrace se však liší i v rámci kojeného jídla: Kojenec tak prvními doušky dostává především bílkoviny, minerály a vitamíny a teprve později vysokotučné, vysokoenergetické mléko.

Díky vysokému podílu imunitních buněk (viz také další část) je mateřské mléko a kolostrum pro dítě zvláště cenné: mateřské imunitní buňky je chrání před infekcemi.

Mateřské mléko: Zdraví prospěšné látky

Kromě vitamínů a živin má mateřské mléko tyto důležité složky podporující imunitu:

  • Imunoglobuliny (IgA, IgG, IgM, IgD)
  • Komplementový systém: Systém různých plazmatických proteinů, které mohou eliminovat infekční agens.
  • Lysozym: enzym, který dokáže rozpouštět bakteriální buněčné membrány
  • Laktoferin: Protein, který dokáže vázat železo, takže jej bakterie již nemohou využívat k růstu
  • Laktoperoxidáza
  • Fibronektin: proti zánětům
  • Glykoproteiny: zabraňují uchycení bakterií a virů
  • Oligosacharidy
  • antimikrobiální látky

Nedávná studie dokázala prokázat další důležitou účinnou látku v mateřském mléce: Glycerol monolaureát (GML) má protizánětlivý účinek, dokáže rozlišit prospěšné a škodlivé bakterie a specificky proti nim bojovat.

Účinnou látku GML lze také vyrobit poměrně snadno a levně. Odborníci předpokládají, že výrobci umělého kojeneckého mléka jej začlení do svých produktů.

Mateřské mléko je zdravé!

Na dítě pozitivně působí nejen fyzická blízkost, bezpečí a kožní kontakt při kojení, ale také složky mateřského mléka: ty dělají z mateřského mléka nepřekonatelný zdravotní koktejl. To je patrné u kojených dětí ve srovnání s dětmi, které si mateřské mléko neužívaly. Protože kojení…

  • podporuje imunitní systém dítěte
  • snižuje riziko alergií u dětí
  • posiluje střevní flóru dítěte

Imunokompetentní buňky, růstové faktory a oligosacharidy inhibují zánět, posilují dosud citlivou střevní sliznici miminka a zabraňují navázání patogenů na sliznice. Bojuje se ale nejen s bacily v žaludku a střevech, mateřské mléko chrání i před patogeny z okolí.

Složky mateřského mléka navíc podporují imunitní systém dítěte při zrání: bez ztráty času je zásobováno obrannými látkami (protilátkami = imunoglobuliny) proti nemocem, jako jsou spalničky, černý kašel nebo plané neštovice, které by měly důsledky pro neočkované děti.

Zázračný lék colostrum

Bakterie v mateřském mléce

V mateřském mléce je také řada bakterií. Pomáhají dítěti s trávením a navíc chrání před nemocemi. Nedávná studie kanadských, íránských a izraelských vědců ukazuje, že mateřské mléko pomáhá dítěti rozvíjet zdravou střevní flóru: V mateřském mléce a ve stolici kojených dětí byly zjištěny určité bakterie – tato korelace byla pozorována zvláště často u kojenců kojených přímo z prsu. .

Kromě toho existují bakterie mléčného kvašení, jako je Lactobacillus salivarius a Lactobacillus gasseri. Nejenže chrání střevní sliznici a posilují střevní bariéru u dítěte, ale mohou případně pomoci i při zánětu prsu (mastitidě), pokud je matka užívá. V současné době se objevují pokusy využít probiotické látky k optimalizaci bakterií v mateřském mléce tak, aby měly co nejlepší účinek.

Kravské mléko není náhražka!

V žádném případě si tedy nevytvářejte náhradní mléko sami, ale používejte průmyslově vyráběnou kojeneckou výživu!

Srovnání mleziva, mateřského mléka a kravského mléka

Bílkoviny (g/dl)

tuky (g/dl)

Laktóza (g/dl)

Kalorie (kcal/100 ml)

mlezivo

1,8

3,0

6,5

65

Zralé mateřské mléko

1,3

4,0

6,0

70

Kravské mléko

3,5

4,0

4,5

70

Má mateřské mléko nějaké nevýhody?

Navzdory mnoha výhodám kojení a mateřského mléka není tato přirozená strava nutně ta nejlepší pro každé dítě. Někdy má kojení zdravotní nevýhody a může být pro některé novorozence škodlivé. To platí mimo jiné pro předčasně narozené děti, které ještě nejsou dostatečně silné na sání, ale také pro děti diabetických matek nebo nemocné děti. Krmení z láhve tedy může být prospěšné, pokud…

  • dítě po narození příliš zhubne,
  • matka by mohla na dítě přenést infekce (např. cytomegalovirus, hepatitidu, tuberkulózu),
  • dítě trpí delší dobu novorozeneckou žloutenkou (novorozenecká žloutenka),
  • dítě má nedostatek vitamínu D, K, B12 a/nebo jódu,
  • mateřské mléko je silně kontaminováno látkami znečišťujícími životní prostředí (viz níže), alkoholem, nikotinem nebo léky.

Znečišťující látky v mateřském mléce

Změnit mateřské mléko může i soutěžní sport nebo nové těhotenství. V zásadě to není pro kojence škodlivé. Někdy to prostě zpočátku nechutná dobře. Je však důležité, aby maminka v období kojení příliš nezhubla. Jinak se škodlivé látky z tukové tkáně matky (jako jsou dioxiny, polychlorované bifenyly = PCB, dichlordifenyltrichlorethan = DDT) uvolňují do mateřského mléka – ke škodě kojeného dítěte.