Diagnóza
Na začátku je externí vyšetření pouhým pohledem na pacienta. Pokud je to chronické aortální ventil pokud je přítomna nedostatečnost, mohou zde být již viditelné první příznaky, jako je pulzně synchronní kývnutí hlava. Měření krev například tlak poskytuje hodnoty 180/40 mmHg.
Pokud jsou hodnoty naměřené v nohách porovnány s hodnotami naměřenými v pažích, systolický krev tlak nohou může být 60 mmHg nad tlakem paží. Při následném palpování tělesných struktur je u chronických pacientů patrný tzv. Pulsus celer et altus, tj. Velký a rychlý puls aortální ventil nedostatečnost. Vrchol srdce, tj. hmatatelný úder na vrchol srdce proti truhla stěna, je také zvýšena během palpace a posunuta dolů a doleva.
Tyto příznaky chybí při akutním výskytu aortální ventil nedostatečnost. Pro další diagnostiku poslech pomocí stetoskopu a elektrokardiogram (EKG) hrají roli. V akutní nedostatečnost aortální chlopně EKG je normální.
I při mírném až středně těžkém chronickém stavu nedostatečnost aortální chlopně, může se EKG stále jevit jako normální; se zvyšující se závažností známky nárůstu svalové hmoty levé komory objevit. Určité známky lze dále detekovat také v Rentgen z srdce. V akutní nedostatečnost aortální chlopně, srdce samotné je pozoruhodné, ale lze detekovat známky plicní kongesce.
Pokud je naopak přítomna chronická nedostatečnost aortální chlopně, srdce se na Rentgen. Echokardiografie, tj ultrazvuk vyšetření srdce je dnes nejrychlejší a nejlepší metodou pro vyšetření akutní nebo chronické nedostatečnosti aortální chlopně. To lze provést buď umístěním ultrazvuk sonda na truhla (tzv. transthorakální echokardiografie, TTE) nebo z jícnu, kde pacient musí spolknout hadičku s ultrazvuk sonda (tzv. transesofageální echokardiografie, TEE).
Obvykle se však ultrazvukové vyšetření provádí z povrchu truhla je dostačující. Pomocí tohoto ultrazvukového vyšetření lze potvrdit diagnózu a určit, kolik krev proudí zpět aortální chlopní do levé komory. Nakonec může poskytnout informace také vyšetření katetru levého srdce.
To se provádí, jakmile výše uvedené diagnostické metody neposkytují dostatečné informace. The srdeční šelest které lze slyšet během vyšetření pomocí stetoskopu lze odvodit z mechanismu nemoci. U zdravých lidí je slyšet první a druhý srdeční zvuk.
První označuje začátek systoly (ejekční fáze), druhý začátek diastola (fáze plnění). Protože při nedostatečnosti aortální chlopně krev proudí zpět do levé komory během diastola, krátce po druhém srdečním tónu je slyšet měkčí šum toku (tzv. časný diastolický dekrescendentní šum). V případech závažné nedostatečnosti aortální chlopně může také nastat tzv. Austinův pazourkový šum, který má spíše dunivý charakter, začíná uprostřed diastola a zasahuje do rané systoly.
Ultrazvuk nebo echografie srdce je nejlepší metodou vyšetření k detekci patologických změn. Může to být provedeno zvenčí stěnou hrudníku nebo zkrátka anestézie, přes jícen. Obzvláště důležité je barevné Dopplerovo vyšetření, kterým lze sledovat pohyby proudění.
Ve zdravém srdci by se ventily měly během akce srdce těsně uzavřít. V případě nedostatečnosti je však během diastoly, tj. Fáze plnění komor, vidět zpětný tok do komory přes prosakující ventil. To lze v barevném Doppleru představit jako takzvaný paprsek.
