Srdce: Struktura
Lidské srdce je silný dutý sval kuželovitého tvaru se zaoblenou špičkou. U dospělého člověka je srdeční sval velký asi jako pěst a váží v průměru 250 až 300 gramů. Ženské srdce je zpravidla o něco lehčí než mužské. Kritická hmotnost srdce začíná asi na 500 gramech. Těžší srdce lze jen stěží řádně zásobit krví a dostatkem kyslíku. Hrozí infarkt.
Srdce nepochybně hraje v lidském těle důležitou roli. Bez cév by však byla bezmocná: tepny a žíly dopravují krev uváděnou do pohybu srdcem po celém těle.
Anatomicky lidské srdce nevypadá jako klasické červené srdce, které se obvykle kreslí. Není symetrický například proto, že levá a pravá polovina srdce jsou různě velké. Levá komora má velmi silnou stěnu, protože musí pumpovat krev do celého těla. V horním středu navíc není prohlubeň jako u malovaného srdce.
Síně a komory
Srdeční struktura je přizpůsobena komplexní funkci orgánu jako „motoru“ krevního oběhu. Srdeční přepážka rozděluje dutý sval na levou a pravou polovinu. Každá polovina je opět rozdělena na dva oddíly: levou a pravou síň a levou a pravou komoru.
Zvenčí lze rozdělení na síně a komory poznat podle tzv. koronární rýhy. Jedná se o prstencovitou prohlubeň (sulcus coronarius). Odtud se další srdeční rýhy rozšiřují směrem k vrcholu srdce. Tyto prohlubně, tzv. sulci interventriculares, ukazují zvenčí, kde uvnitř leží srdeční přepážka. V srdečních rýhách probíhají koronární cévy, které se také nazývají věnčité tepny, koronární nebo koronární cévy.
Srdce uši
Dosud se přesně neví, jakou funkci mají srdeční uši. Jasné však je, že produkují důležitý protein: ANP (atriální natriuretický peptid). Tato mediátorová látka reguluje rovnováhu soli a vody a tím i krevní tlak.
Srdeční kostra
Srdeční chlopně
Kolik chlopní má srdce, je snadné odpovědět: čtyři. Mezi síní a komorou je vždy jedna chlopeň – na levé a na pravé straně. To již dává dva ventily. Kromě toho jsou mezi komorami a krevními okruhy chlopně – malé a velké. To dává celkem čtyři chlopně v srdci, které fungují jako chlopně.
Na horním konci srdečního svalu, základu srdce, odcházejí velké cévy: z pravé komory odchází plicní tepna (arteria pulmonalis), která zásobuje plicní oběh (malý krevní oběh). Zde je plicní chlopeň vložena, aby bylo zajištěno, že krev neproudí zpět do pravé komory.
Vrstvy stěn srdce
Pouhým okem nejsou viditelné tři vrstvy srdeční stěny. Z vnějšku dovnitř jsou to:
- Epikardium (vnější vrstva srdce, část perikardu)
- Myokard (vrstva srdečního svalu)
- Endokard (vnitřní vrstva srdce)
Srdce: umístění v těle
Kde se v těle nachází srdce? V běžné řeči je odpověď na tuto otázku obvykle: vlevo. To není správné. Ale kde přesně se srdce nachází – vlevo nebo vpravo? Odpověď zní: srdce se nachází ve středu hrudníku.
Poloha srdce v hrudníku poskytuje orgánu zvláštní ochranu. Je to proto, že páteř leží za srdcem. Po stranách a vpředu je ochranně obklopen žebry a hrudní kostí.
Postavení srdce ženy se neliší od srdce muže. Anatomické srdce má u všech pohlaví stejnou stavbu. Jeho postavení také není ovlivněno pohlavím.
Na které straně je srdce?
Srdce a jeho sousední orgány
Srdce: funkce
Co přesně dělá srdce a jaké jsou funkce orgánu? Funkcí srdce je pohyb krve v oběhovém systému, přesněji v malém a velkém krevním oběhu. Motor karoserie funguje jako tlakové a sací čerpadlo. Různé ventily fungují jako ventily, které regulují průtok krve. Zajišťují, že krev je pumpována vždy správným směrem a neteče zpět.
Krev protéká srdcem v tomto pořadí:
- levá síň – levá komora – systémový oběh.
Cyklus pak začíná znovu.
Za jeden den tak srdce transportuje tělem několik tisíc litrů krve. Množství krve v lidském těle je asi 5 litrů. Tato krev je pumpována do celého těla několikrát denně. S každým úderem srdce transportuje asi 70 až 80 mililitrů. To znamená, že – v závislosti na tepové frekvenci – transportuje asi pět až šest litrů krve za minutu.
Přes AV uzel, který je přepínacím bodem mezi síněmi a komorami, se pak signál dostává do komor, které se také stahují – srdce „pumpuje“. Tyto excitační vlny lze zobrazit na EKG (elektrokardiogramu).
Pokud pulzy fungují dobře, dochází k srdeční frekvenci. Je také známý jako puls. Jak často srdce bije za minutu, se nazývá srdeční frekvence. V klidu je srdeční frekvence pro dospělého asi 60 až 80 tepů za minutu. Při námaze se tato hodnota zvyšuje. Pak je myslitelných 150 až 200 tepů za minutu.
Koronární tepny
Srdce má tepny, které vedou pryč ze srdce, aby zásobovaly tělo. Má ale také tepny, které přivádějí krev do samotného srdce. Srdce se udržuje takříkajíc naživu – pumpuje životně důležitou krev do těla, jehož je samo součástí. Cévy, které zásobují samotné srdce, se nazývají koronární cévy. Dodávají orgánu důležité živiny a kyslík.
Perikardium
Perikard je tkáňový obal, ve kterém se pohybuje srdce. Toto osrdečník se skládá ze dvou vrstev: vnitřní vrstvy (epikard) a vnější vrstvy. Vnější vrstva je vlastní osrdečník. Mezi těmito dvěma vrstvami je druh tekutiny, který umožňuje srdečnímu svalu hladký pohyb a expanzi.
Více o tomto perikardu si můžete přečíst v našem článku Perikard.
Myokard
Přečtěte si více o pracujících svalech srdce a jejich funkci v našem článku Myokard.
Jaké problémy mohou způsobit srdce?
Pokud se srdce, tedy dutý sval, nestahuje uspořádaně, jsou přítomny srdeční arytmie. Mezi nejčastější formy patří fibrilace síní a flutter síní. Pokud mají lidé výrazně zpomalený srdeční tep, nazývá se to bradykardie. Opakem jsou palpitace, lékařsky nazývané tachykardie.
Srdeční chlopně mohou prosakovat od narození nebo se během života prosakovat. Tomu se říká nedostatečnost. V případě těžké srdeční chlopenní vady se již správně nezavírají ani neotevírají. V důsledku toho krev proudí zpět do síně nebo komory nebo již není správně transportována. Někdy pak postižení potřebují umělou srdeční chlopeň.
Kromě toho mohou na srdce napadnout různé patogeny. Při virové nebo bakteriální infekci hrozí zánět srdečního svalu (myokarditida), zvláště pokud to pacienti nesnášejí, nebo zánět vnitřní výstelky srdce (endokarditida). Ohroženi jsou zejména pacienti s umělými srdečními chlopněmi nebo závažnými srdečními vadami.
