Úvod
Aby bylo možné odstranit zubní kaz k úspěšnému a dlouhodobému ošetření postiženého zubu se obvykle používá zubní výplň. Poté, co zubař zcela odstranil zubní kaz a vyprázdnit otvor (dutinu) vytvořený ošetřením zubního kazu, lze použít jeden z různých výplňových materiálů. Ve stomatologii se rozlišuje mezi tuhými a plastovými materiály.
Plastové výplně jsou vloženy do zubu v deformovatelném stavu přizpůsobeném konkrétnímu struktura zubu pacienta a teprve poté ztvrdl. Naproti tomu tuhé materiály musí být nejprve vyrobeny v laboratoři na základě otisku. Amalgámové i plastové výplně patří do skupiny plastových výplní, zatímco tzv. Inleje nebo onleje jsou tuhé výplně.
V minulosti se amalgám ve většině případů používal k výrobě zubní výplně, ale vzhledem k tomu, že se v dnešní době klade stále větší důraz na nenápadné výplňové materiály, většina pacientů se rozhodla pro plastovou výplň. Po zubní kaz byl zcela odstraněn a výsledná dutina byla vypuštěna, je třeba posoudit, jak hluboko musel být zub vyvrtán. V případě velmi hlubokých kazových vad se doporučuje umístit tzv. Podvýplň a chránit tak zubní dřeň a v ní uložená nervová vlákna.
Lék obsahující vápník používá se hydroxid, který má na jedné straně uklidňující účinek na nervová vlákna a na druhé straně má stimulovat tvorbu nového dentinu. Poté se kolem zubu, který má být ošetřen, umístí matrice a zafixuje se malými klíny. Zubní lékař může nyní reprodukovat přirozený tvar zubu pomocí čerstvě namíchaného amalgámu a zaplnit otvor v zubu.
Na rozdíl od plastových výplní, an amalgámová náplň musí tvrdnout nejméně dvacet čtyři hodin, než bude možné jej vyleštit. K dokončení plnění jsou proto nutná dvě sezení.
