Epididymis: Struktura, funkce a nemoci

Projekt nadvarlete je důležitým reprodukčním orgánem mužského organismu. V nadvarletese spermie pocházející ze varlat získávají svou pohyblivost (pohyblivost) a jsou uloženy až do ejakulace.

Co jsou nadvarlete?

Jako důležitá součást mužských pohlavních a reprodukčních orgánů nadvarlete (epididymis) leží v šourku (šourku) vzadu na vrcholu spárovaných varlata. Epididymis lze rozdělit na a hlava, ocas a ocasní část. Slouží jako místa pro skladování a zrání spermie, které procházejí přibližně 5 m dlouhým, vysoce klikatým epididymálním kanálkem z proximálního segmentu (caput epididymidis nebo epididymal hlava) do distálního segmentu (cauda epididymidis nebo epididymal tail) přibližně do 12 dnů, kde jsou uloženy do další ejakulace. Během jejich průchodu epididymálním kanálkem spermie získají mimo jiné jejich pohyblivost (mobilitu), díky které jim je umožněno samostatně cestovat v ženských pohlavních cestách.

Anatomie a struktura

Epididymidy, každý o velikosti asi 5 cm, se připevňují k varlatům v zadní horní oblasti a zužují se dolů ve tvaru půlměsíce, kde se otevírají do úzkého kanálu. Obecně se nadvarlete dělí na a hlava, segment těla a ocasu. Asi 12 až 15 vylučovacích kanálků varlat (varlat) ústí do hlavice nadvarlete (caput epididymidis) a jako jednotlivé kanály spojuje ductus epididymidis (nadvarlete) nadvarlete s rete varle varlete. Tyto tedy vést do epididymidového kanálu (ductus epididymidis), který je dlouhý asi 4 až 5 m a prochází celým nadsemenníkem a kterým musí spermie procházet. V cauda epididymidis (epididymální ocas) se ductus epididymidis spojuje do ductus deferens (vas deferens). Epididymální vývody jsou lemovány dvojvrstvým válcovitým epitel, na jejichž povrchu je velké množství stereovilů, které zajišťují zvětšení povrchu a zvýšenou resorpci a sekreci. Epididymis je obalen takzvanou tunica vaginalis testis (peritoneální pochva).

Funkce a úkoly

Epididymis hraje důležitou roli v reprodukci jako místo skladování a zrání. Spermie, které dosud nezrají, jsou směrovány do nadvarlete pro zrání pomocí ductuli efferentes (vylučovací kanály). Když spermie vstoupí do nadvarlete, nejsou mimo jiné pohyblivé (schopné pohybu), a proto nejsou schopné oplodnit vajíčko. Během jejich průchodu epididymis nebo epididymal potrubí, v důsledku kontaktu s epididymální stěnou, jejíž epiteliální buňky vylučují glykoproteiny, které jsou adsorbovány spermiemi, je aktivován tunelový protein (protein) v ocasu spermií vápník absorpce iontů, která poskytuje charakteristickou kontraktivitu plavání pohyb spermií. Než mohou spermie získat tuto pohyblivost a pohybovat se samostatně, jsou nezralé zárodečné buňky transportovány peristalticky, tj. Kontraktilní aktivitou pojivové tkáně (myofibroblasty), přes část hlavy a těla. Mírně kyselé prostředí v nadsemenníku tím inhibuje motilitu spermií (kyselý strnulost). Spermie se však stávají schopnými oplodnění v genitálním traktu ženy pouze takzvanou kapacitací (aktivačním procesem). V ocasu nadvarlete se zralé spermie ukládají a shromažďují, dokud se během ejakulace neuvolní z nadvarlete do chámovodu.

Nemoci

Nejběžnějším onemocněním nadvarlete je akutní nebo chronické zánět, Tzv. epididymitida, které lze přičíst řadě příčin. Například epididymis se může zapálit v důsledku pohlavního přenosu infekční nemoc (Včetně chlamydií, kapavka), který se rozšířil do nadvarlete. Epididymitida může být také způsobeno šířením bakterií prostatitida or měchýř infekce (včetně Escherichia coli, Proteus mirabilis, Enterococcus, Klebseria, Pseudomonas aeruginosa) přes spermatickou šňůru, stejně jako při vasektomii nebo prostaty resekce. Zánět nadvarlete se obvykle projevuje otokem a výrazným bolest v šourku a nadvarlete, pokud se neléčí, epididymitida umět vést na absces tvorba a / nebo degenerace jemných nadvarlete a nakonec varlat, což vede k neplodnost. Ve vzácných případech lze benigní nádory nadvarlete (cystadenomas) nalézt v souvislosti s Hippel-Landauovou chorobou, autozomálně dominantním dědičným onemocněním, které může vést na neplodnost pokud se vyskytnou na obou stranách. Nejběžnějším nádorem nadvarlete je většinou adenomatoidní nádor velikosti třešní (také mezoteliom), který je také benigní. Navíc asi o 20 až 30 procent příušnice onemocnění (goatpeter) může být spojeno s orchitidou (zánět varlat), které ve velmi vzácných případech mohou ovlivnit také nadvarlete. Kromě toho se cystické struktury (spermatocele) mohou projevit v nadvarlete, které se léčí chirurgicky, pouze pokud jsou spojeny s bolest a plánování rodiny bylo dokončeno.

Typické a běžné poruchy varlat

  • Epididymitida
  • Rakovina varlat
  • Nesestouplý varle (maldescensus testis)
  • Bolest varlat