Co je pleurální punkce?
Při pleurální punkci se do pleurální dutiny zavede jemná dutá jehla k odstranění nahromaděné tekutiny (pleurální výpotek). Pleurální dutina je úzký prostor mezi dvěma pleurálními listy – pleura visceralis, která leží přímo na plicích, a pleura parietalis, která leží na žebrech na hrudní stěně.
Pleurální výpotek je také hovorově známý jako „voda v plicích“, ačkoli se tekutina nahromadila kolem plic (a ne V plicích).
Kdy se provádí pleurální punkce?
Pleurální punkce se provádí při pleurálním výpotku. Taková akumulace tekutiny mezi dvěma pleurálními listy může mít například různé příčiny
- Zánět (např. pohrudnice, zápal plic, tuberkulóza): To může způsobit výpotek s několika litry tekutiny, který se vytvoří v pleurální dutině, což způsobí těžkou dušnost.
- Nádory: Může se jednat buď o primární nádor, který se vyvinul přímo v oblasti plic nebo v bezprostřední blízkosti (např. rakovina plic, rakovina pleury), nebo metastázy ze vzdálenějších primárních nádorů (např. rakovina tlustého střeva, rakovina prostaty).
- Jaterní selhání (hepatální insuficience): Může také způsobit pleurální výpotek, což vyžaduje pleurální punkci.
- Onemocnění ledvin: Někdy je spouštěčem hromadění tekutiny v pleurální dutině například ledvinová slabost (renální nedostatečnost).
- Zranění v oblasti hrudníku (jako jsou zlomeniny žeber): Mohou vést ke krvavému pleurálnímu výpotku (hematotorax). Pokud je poranění doprovázeno rupturou největší lymfatické cévy těla (hrudního kanálu) v oblasti hrudníku, výsledkem je pleurální výpotek obsahující lymfu (chylothorax).
Pleurální punkce může být provedena z terapeutických důvodů, pokud je pleurální výpotek tak velký, že vytěsňuje plíce a způsobuje pacientovi dýchací potíže. Nahromaděná tekutina může být odstraněna punkcí.
Někdy se také provádí pleurální punkce pro nouzové snížení tlaku v případě pneumotoraxu, tj. když vzduch vnikl do pleurální dutiny a způsobil ztrátu podtlaku. K tomu může dojít například v případě poranění v oblasti hrudníku (bodná či střelná poranění, zlomeniny žeber apod.) nebo různých onemocnění (např. CHOPN).
Co se dělá během pleurální punkce?
Před pleurální punkcí lékař zkontroluje pleurální výpotek pomocí ultrazvuku, aby odhadl přibližné množství a možné místo vpichu. Vzorek krve poskytuje informaci o tom, zda pacient netrpí poruchou koagulace – to může způsobit komplikace, jako je silné krvácení při punkci.
Aby se zajistilo, že se výpotek zcela shromáždí v oblasti bránice a usnadní tak odstranění, pacient normálně během pleurální punkce sedí, s horní částí těla mírně předkloněnou a podepřenou pažemi. Pokud jsou však pohyby pacienta omezené, lze pleurální punkci provést i vleže. Lékař zpravidla volí co nejhlubší místo vpichu, aby mohl odsát co nejvíce tekutiny.
Místo vpichu lékař nejprve vydezinfikuje, zabalí do sterilní roušky a aplikuje lokální anestetikum, aby při vpichu nebyla cítit bolest. Celková anestezie není nutná; úzkostným pacientům však mohou být podávány léky na uklidnění.
Po několika centimetrech se jehla nachází v pleurální dutině: tekutinu lze nyní nasát injekční stříkačkou. Poté lékař injekční stříkačku vytáhne. Drobná rána se pak většinou sama uzavře a překryje se náplastí.
Jaká jsou rizika pleurální punkce?
Ve vzácných případech se během pleurální punkce mohou objevit následující komplikace:
- Krvácení v místě vpichu (zejména v případě nerozpoznaných poruch koagulace)
- infekce
- Poranění sousedních orgánů nebo tkáňových struktur (jako jsou plíce, bránice, játra, slezina)
- Plicní edém a možná i nový pleurální výpotek (pokud je výpotek odsát příliš rychle, což vede k podtlaku v pleurální dutině)
Co musím zvážit po pleurální punkci?
Po pleurální punkci byste si měli dávat pozor na bolest a případné pooperační krvácení v oblasti vpichu. Pokud znovu pocítíte dušnost nebo silnou bolest, musíte okamžitě informovat svého lékaře. Jako varovný signál je třeba zaznamenat také poruchy čití a brnění v oblasti žeber po pleurální punkci.
