Diagnóza „Nákupní závislost“: Když se touha stane břemenem

Jsou vysoce ceněnými zákazníky a pravidelně zajišťují dobrý prodej. Ale za fasádou bohatého a patronujícího zákazníka se někdy skrývá lidské utrpení a hmatatelná závislost: závislost na nakupování. Podle studie univerzity v Hohenheimu má každý čtvrtý člověk problémy s ovládáním svého nákupního chování nebo pravidelně používá nákupy k vyrovnání schodků. Podle studie je pět až osm procent dospělých „vystaveno vysokému riziku“ vzniku závislosti na nakupování. Pokud se z frustrujícího nákupu stane zvyk po hádce s kolegy nebo partnerem a nutkání koupit se stane nekontrolovatelným nutkáním, je nutná odborná pomoc.

Příznaky a důsledky závislosti na nakupování

Podobně jako u drogově závislých se zájmy závislého stále více zužují na nákup, který nakonec zůstává jediným prostředkem uspokojení. Sociální kontakty jsou čím dál méně důležité. Aby lidé získali ten známý pocit štěstí, kupují stále častěji a v některých případech i dražší zboží.

Expertka na závislost Inga Margraf vysvětluje: „Spektrum abstinenčních příznaků sahá od vnitřního neklidu a malátnosti až po psychosomatické nemoci a sebevražedné myšlenky. Postižení a jejich příbuzní by měli problém určitě brát vážně. “ Zároveň se závislí méně zajímají o vlastnictví věcí. Pacienti spíše touží po euforickém nebo uklidňujícím pocitu, stejně jako po potvrzení a pozornosti, kterou pociťují při nákupu.

Ženy pravděpodobněji budou závislé na nakupování

Inga Margraf: „Závislost ovlivňuje všechny úrovně příjmu a vzdělání.“ Podle studií jsou však neúměrně zastoupeni mladší spotřebitelé a ženy. Většina závislých na nakupování se specializuje na jednotlivé skupiny produktů, jako jsou boty, potraviny nebo technická zařízení. Jiní vyhledávají velmi specifické nákupní prostředí - například butiky, supermarkety nebo objednávají katalogy - nebo berou pouze zlevněné zboží.

Po utrácení obvykle následuje svědomí, pocity viny a lítost. "V některých případech závislí dokonce manipulují s drobnými penězi své společnosti, s úsporami svých dětí nebo promrhávají své prázdninové rezervy, aby financovali svou závislost," vysvětluje Margraf. Podle něj zboží často není ani vybaleno, ani použito. "V pokročilých stádiích je zboží dokonce ze strachu před rodinou skryto, rozdáno nebo vyhozeno nepoužité."