Funkce ledvinných tělísek
Funkčními jednotkami ledvinové kůry je asi jeden milion nefronů, které se zase skládají z ledvinných tělísek (Corpusculum renale) a renálních tubulů (Tubulus renale). K tvorbě primární moči dochází v ledvinných krvinkách. Tady krev protéká cévním shlukem, glomerulem, které je obklopeno takzvanou Bowmanovou kapslí.
Projekt plavidla glomerula mají drobné póry pro filtraci toxických látek. Nejedná se však o pouhé otvory, ale o propracovaný filtrační systém. Součásti krev jsou rozděleny podle velikosti a poplatku.
Látky do 100 nm mohou procházet póry. Kromě toho, obložení buňky plavidla nést záporné náboje, přičemž molekuly stejné polarity jsou odmítnuty. V důsledku těchto dvou selekčních mechanismů, červeného a bílého krev buňky i krev Proteinů zůstávají v kapilárách.
Jiné látky, jako je voda, elektrolyty, močovina, cukr a malé molekuly bílkovin nadále vstupují do renálních tubulů póry. The ledvinové pánve, pelvis renalis, tvoří přechod z renálních kalic do močovodů, tzv. močovodů. Plní funkci sběrné nádrže, kterou je moč směrována k měchýř.
Vzhledem k tomu, ledvinové pánve a renální kalice tvoří funkční jednotku, označuje se také jako systém ledvinných pánevních kalichů. Spolu s močovodem měchýř a močová trubice, je přiřazen k systému odklonu moči. The ledvinové pánve leží uprostřed dřeně ledvin. Nálevkovité prodloužení směrem k dřeni tvoří renální kalice, zatímco opačná zúžení přecházejí do močovodů. Ledvinová pánev sbírá moč produkovanou v kůře a dřeni. Svaly se rytmicky stahují a umožňují transport moči z kalic do pánve a dále do močovodů.
Funkce ledvinných tubulů
Primární moč z ledvinných tělísek proudí do tubulárního systému sestávajícího z renálních tubulů, kde se většina vody reabsorbuje a uvolňují nebo také absorbují různé látky. Takto se vyrábí skutečná moč. Systém tubulů se skládá ze čtyř hlavních sekcí.
Každá z těchto částí plní různé dopravní funkce. Jsou rozděleny na proximální tubul (hlavní část), takzvanou Henleovu smyčku, distální tubul (střední část) a odběrnou trubici. Hlavní část je umístěna společně s ledvinovými tělísky v ledvinové kůře, zatímco ostatní části se nacházejí hlavně v dřeni ledvin.
Proximální tubul má vysokou propustnost a umožňuje tak živý transport mezi buňkami. Sodík ionty, molekuly cukru, hydrogenuhličitan a aminokyseliny jsou absorbovány, tj. odstraněny z primární moči a vráceny do krevního řečiště. Dále dochází k absorpci nebo uvolňování kyseliny močové.
V přechodové části, tzv. Henleově smyčce, je moč stále více koncentrována. Běží ve směru ledvinné dřeně a poté se ohýbá v opačném směru k ledvinové kůře. Henleova smyčka se používá k reabsorpci vody.
Distální tubul začíná v ledvinné míše a běží do ledvinové kůry, než proudí do sběrné trubice. V přímé části, pars recta, je moč dále koncentrována. Sodík ionty jsou aktivně transportovány stěnou tubulu.
Voda a chloridové ionty následují pasivně. V klikaté pars convoluta nedochází k reabsorpci vody pomocí transportéru, ale je závislá na hormonech. Steroidní hormon aldosteron produkovaný v nadledvinka je za to zodpovědný. ADH (antidiuretický hormon) je zodpovědný za regulaci vody vyvážit v poslední části sběrná trubice. Pokud je to nutné, vede to k instalaci malých pórů, takzvaných aquaporinů, kterými se voda reabsorbuje.
Všechny články v této sérii:
