Jak velké jsou lidské žáky? | Žák

Jak velké jsou lidské žáky?

Velikost člověka žák je relativně variabilní. Jedním z nejdůležitějších ovlivňujících faktorů je jas prostředí. Během dne žák má průměr asi 1.5 milimetru.

V noci nebo ve tmě žák se rozšiřuje na průměr osm až dokonce 12 milimetrů. Výsledkem je, že kruhová plocha zornice se pohybuje mezi 1.8 čtvereční milimetry jasu a více než 50 čtverečních milimetrů ve tmě. Maximální otevření zornice obvykle klesá se stárnutím.

Funkce žáka

Zúžení zornice způsobí - podobně jako u kamery - zvětšení hloubky ostrosti. To je zvláště důležité při zobrazování v blízkosti objektů. V souladu s tím dochází během blízkého ubytování k reflexnímu zúžení zornice.

Když jsou zornice úzké, okrajové paprsky jsou vybledlé, což snižuje rozmazání způsobené sférickou aberací. Závislost šířky zornice na jasu zajišťuje, že na sítnici nepadá příliš mnoho ani příliš málo světla. Aference probíhá přes zrakový nerv (optický nerv, 2. lebeční nerv), který přijímá světelný stimul, přes četné stanice do oblasti pretectalis středního mozku v mozek Tam, kde začíná eferentní dráha, je informace směrována do oblasti jádra ve středním mozku, do jádra Edinger Westphal na obou stranách, odkud jsou aktivována parasympatická vlákna nervus oculomotorius (3. lebeční nerv), které nakonec vedou k kontrakce pupilů Musculus sphincter na obou stranách a tím ke zúžení zornice.

V průběhu vláken od oka do středního mozku a zad se vlákna na opačné straně také částečně překračují. Když je tedy jedno oko osvětleno, zúží se nejen zornice tohoto oka (přímá světelná reakce), ale také zornice druhého oka (konsensuální světelná reakce). Se znalostí aferentního a eferentního stehno a skutečnost, že za normálních okolností se oba žáci při osvětlení vždy zúží, lze vyvodit závěry o místě poškození v případě poruchy zorno-pohybového systému: Je-li narušen aferentní trakt (např. zrakový nerv), pokud dojde k osvětlení postiženého oka, nedojde k přímé ani konsensuální světelné reakci.

Když je však osvětleno zdravé oko, mohou být spuštěny obě reakce. Nemocné oko tedy nelze přímo zúžit, ale může to být konsensuální. Tomu se říká amaurotická ztuhlost zornice.

Pokud eferentní stehno je narušen (např. okulomotorický nerv), v postiženém oku nedochází ke zúžení, ale dochází ke konsensuálnímu zúžení zornice na opačné straně, protože vnímání světelného stimulu (aference) je neporušené, takže zdravý opak strana se může zúžit, když na ni dopadne světlo. Pokud je zdravá opačná strana osvětlena, přímá světelná reakce je zde neporušená, ale konsensuální na opačné straně není. Postižené oko se proto nemůže ani přímo, ani konsensuálně zúžit.

Tomu se říká absolutní ztuhlost zornice. Třetím narušením reakce zornice je pupillotonie. V tomto případě je zornice postiženého oka ve světle širší a ve tmě užší než u zdravého oka, přičemž reakce světla je pomalejší, tj. Expanze ve tmě a zúžení ve světle je zpožděno.

Příčinou je porucha parasympatických vláken v eferentu stehno. Pokud je symptomatologie navíc doprovázena poruchou svalu reflex v obou (zejména nespouštění Achillova šlacha reflex), nemoc se také nazývá Adieho syndrom. Testování reakce zornice je standardem téměř u každého klinického vyšetření, hraje také důležitou roli v kóma a mozek diagnostika smrti.