Stručné shrnutí
- Léčba: U kojenců i dospělých nutná lékařská péče, v časných stádiích redukující choroboplodné zárodky a antibiotické masti a domácí prostředky, v těžkých případech antibiotika, zřídka chirurgická opatření.
- Příznaky: hnisavý a silně zapáchající sekret z pupku, kůže kolem pupíku je zarudlá, oteklá a citlivá na dotek, v těžkých případech horečka, zrychlený tep, poruchy dýchání, mj.
- Příčiny: Časté bakteriální napadení v důsledku špatné hygieny, zánět možný v důsledku propíchnutí pupíku, napadení kožními plísněmi, zvýšené riziko u dětí v důsledku předčasného porodu, malformace pupíku, onemocnění imunitního systému
- Vyšetření: Kožní stěr z pupíku ke stanovení patogena, ultrazvuk a případně počítačová tomografie pupeční a břišní oblasti.
- Prognóza: V průmyslových zemích velmi dobrá s okamžitou léčbou; pokud se zánět rozšíří, mohou nastat život ohrožující komplikace, jako je otrava krve, zejména u novorozenců.
- Prevence: Obecně dbejte na hygienu: u novorozenců udržujte pupeční pahýl v suchu a čistotě; u dospělých pupečník při sprchování pravidelně čistěte a dobře osušte.
Co je zánět pupku?
Pokud je pupík zanícený, mohou nastat vážné komplikace, pokud se bakterie dostanou do tkáně a krve pupkem. V rozvojových zemích je proto zánět pupíku hlavním přispěvatelem k vysoké novorozenecké úmrtnosti. V průmyslově vyspělých zemích však zanícený pupík postihuje méně než jedno procento novorozenců a velmi zřídka vede ke smrti.
Vzácněji je pupík u dospělých zanícený. K zánětu pupíku u dospělých dochází například v důsledku piercingu v pupíku nebo kontaktních alergií, například na kov z knoflíků kalhot nebo přezek na opasku.
Při nedostatečné hygieně se v hloubce pupíku snadněji množí bakterie a plísně a někdy způsobují zánět v pupíku. Pokud je pupík u dospělých zanícený a zapáchá nebo nepříjemně zapáchá, může to být známkou nedostatečné hygieny.
Pupík a šňůra
Během těhotenství je dítě zásobováno živinami a kyslíkem přes pupek. Pupeční šňůra spojuje dítě s placentou a po porodu se sterilně přestřihne.
Jak se zánět pupku léčí?
Zánět pupíku u kojenců a dospělých by měl okamžitě léčit lékař. Je nutná pečlivá lékařská péče, aby lékař včas rozpoznal možné komplikace. V těžkých případech zánětu pupku je nezbytná intenzivní lékařská péče.
Léky
Pokud je pupík zanícený, postačí v časných stádiích někdy pod pravidelným lékařským dohledem používat antibiotické a choroboplodné (antiseptické) masti. Dehydratačními prostředky jsou speciální pudry nebo masti na rány obsahující například zinek, které jsou často dostupné v lékárničce. Tyto vysušující přípravky by neměly být aplikovány na otevřené rány.
V případě výrazného zánětu pupíku samotná mast nestačí. Lékař pak vždy léčí antibiotikem působícím na celý organismus. Pacient dostává antibiotikum buď ve formě tablet nebo nitrožilně (do žíly).
Domácí léčba
Domácí léčba má své limity. Pokud příznaky přetrvávají delší dobu, nezlepšují se nebo se i přes léčbu zhoršují, měli byste se vždy poradit s lékařem.
Chirurgie
Pokud infekce pupku postupuje, tvoří se abscesy a hrozí smrt tkáně, je nutná operace. Taková operace je pak nevyhnutelná a někdy i život zachraňující!
Jaké jsou příznaky zánětu pupku?
Tři dny až tři týdny po infekci (inkubační doba) se objevují první příznaky. Čím dříve se v životě novorozence objeví odpovídající příznaky onemocnění, tím nebezpečnější je zánět pupku.
Charakteristické příznaky: sekrece – zarudnutí – otok.
Pokud je pupík zanícený, je to vyjádřeno typickými příznaky. Z pupíku pak vytéká mastný, hnisavý a silně páchnoucí nebo páchnoucí sekret. Kolem pupku je kůže červená, oteklá a velmi citlivá na dotek. Pokud se infekce rozšíří, objeví se také drobné a tečkovité krvácení do kůže, vezikuly a praskavý zvuk.
Občas jsou však příznaky zánětu pupíku u miminek jen velmi mírné.
Nebezpečí hrozí šířením patogenů!
Při prvních známkách otravy krve vyhledejte lékařskou pomoc!
Jaké jsou příčiny a rizikové faktory?
Ve většině případů bakterie, jako jsou některé stafylokoky nebo streptokoky, spouštějí zánět pupíku u dětí. Novorozenci jsou zvláště náchylní k zánětu v oblasti pupku. Chybí jim obranyschopnost, protože jejich imunitní systém ještě před narozením nepřišel do kontaktu s bakteriemi, a tak si proti nim ještě nevybudoval mocnou obranu.
Důvod: Pokožka miminka, kterou omývá plodová voda, je před narozením bez bakterií. Teprve v průběhu porodu se bakterie nejprve usadí na kůži novorozence. V pupeční šňůře navíc probíhají krevní cévy. Při jejich nástřihu krátce po narození jsou stále otevřené a tím i možný vstupní bod pro infekce, které někdy u miminka spouštějí zánět pupíku.
Příčiny u dospívajících a dospělých
Jednou z možných příčin zánětu pupíku u dospívajících nebo u dospělých je piercing do pupku. Při nedostatečné hygieně při piercingu nebo v následné péči dochází v některých případech k zánětu dosud nezhojené rány.
Obecně platí, že kromě bakterií způsobují záněty konečníku také kožní plísně, jako jsou vláknité houby (dermatofyty).
Rizikové faktory u kojenců
Nízká porodní hmotnost, předčasný porod, malformace pupeční oblasti, komplikace při porodu a zavedení pupečního katétru zvyšují riziko zánětu pupíku u miminek. Vrozená onemocnění imunitního systému mají také často za následek zanícený pupík miminka.
Jak lékař diagnostikuje zánět pupku?
Již při pohledu na pupík lékař většinou pozná zánět pupku podle jeho typického vzhledu. Aby bylo možné přesně určit odpovědný patogen, lékař provede výtěr ze zanícené oblasti pomocí sterilního tamponu. Bakteriální kultura připravená v laboratoři pak poskytuje další informace o typu patogenu, který zánět pupku spustil.
Krevní vzorek pacienta je navíc laboratorně vyšetřen na známky zánětu a náznaky možné otravy krve.
Zobrazovací postupy
Lékař vyšetřuje oblast kolem pupku a břicha ultrazvukem. Při podezření na šíření bakterií krví se břišní dutina prohlédne pomocí počítačové tomografie (CT). V těžkých případech se v závislosti na komplikaci provádí podrobnější diagnostika.
Průběh onemocnění a prognóza
V případě zánětu pupku může odumřít okolní (svalová) tkáň. Obzvláště kritická je takzvaná nekrotizující infekce měkkých tkání (fasciitida), která je obvykle závažná. Při této nebezpečné formě infekce odumírá kůže, podkoží a dokonce i pod ní ležící fascie, která jako složky pojivové tkáně obklopuje a stabilizuje všechny orgány, svaly a další tělesné jednotky.
Zánět pupíku se nakonec rozšiřuje na krevní cévy obklopující pupek, pobřišnici a játra. Ve vzácných případech se v játrech tvoří abscesy.
Celkově je prognóza zánětu břicha (omfalitida) značně variabilní. V zemích s dobře rozvinutým systémem zdravotní péče je prognóza při lékařském ošetření obvykle velmi dobrá.
Existují nějaká preventivní opatření?
V prevenci pupečního zánětu hraje důležitou roli hygiena – zejména přestřižení šňůry u novorozenců sterilními nástroji.
Sterilní obklad chrání pupeční pahýl. Ujistěte se, že podložka zůstává suchá a vyměňte ji, pokud se například nasákne močí. Jakmile pupeční pahýl odpadne, kryt již většinou není nutný.
Studie také ukazují, že antiseptické ošetření pupečního pahýlu chlorhexidinem je užitečné při prevenci zánětu pupíku u kojenců.
Pro prevenci zánětu pupíku je u dospívajících a dospělých důležitá péče o pupík. Zejména při sprchování je nezbytné pravidelně čistit oblast pupíku jemnými přípravky péče o tělo a poté opláchnout. Důležité je také důkladné vysušení po čištění. Odstraníte tak možné patogeny a vyhnete se vlhkému prostředí, ve kterém se plísně cítí jako doma. Hygiena také hraje rozhodující roli v prevenci infekcí pupíku při piercingu pupíku.
