Krev tlak je tlak vyskytující se v plavidla, který je určen srdečním výdejem, vaskulárním odporem a viskozitou krve (viskozitou) krve. Podle Němce Hypertenze League, přibližně 35 milionů lidí v Německu je postiženo hypertenzí (vysoký krevní tlak) a musí jim pravidelně měřit krevní tlak. Zatímco krev hodnota tlaku nižší než 140/90 mmHg se občas považuje za normální krevní tlak měření lékařem, je mezní hodnota pro vlastní měření krevního tlaku 135/85 mmHg. Pro klasifikaci / definici hypertenze, viz. níže.
postupy
Lze rozlišit přímé a nepřímé měření krevního tlaku:
- Přímo krev měření tlaku, tlak se měří pomocí ležícího vaskulárního katétru.
- Nepřímé měření:
- Podle Riva-Rocci (RR) se provádí pomocí a krevní tlak monitor (také tlakoměr a tlakoměr) s manžetou obvykle na horní části paže nebo zápěstí*. V nepřímém měření je krevní tlak se stanoví buď auscultatorisch (zjistitelné nasloucháním) stetoskopem, pulzními tlačítky nebo pomocí ultrazvuk Doppler. Princip je založen na kompresi tepna v pěti různých fázích měření a výsledných zvukových jevů (tóny Korotkow).
- Bezdotykové měření krevního tlaku stanovením doby přechodu pulzní vlny, například z srdce do indexu prst. V tomto případě načasování srdce kontrakce se stanoví elektrokardiograficky. Měření na prst se zaznamenává jako fotopletysmografický signál. Krevní tlak lze tedy měřit od srdečního rytmu k srdečnímu rytmu. Poznámka: Podle jedné studie poskytují měřicí zařízení, která určují doby cestování pulzní vlnou, vyšší hodnoty tlaku v průměru než manžetová zařízení. Budou čekat další studie.
* Studie u velmi starších lidí (> 75 let) to ukázala zápěstí měření není vhodné u pacientů s aterosklerózou (ABI <0.9) nebo s poruchou funkce ledvin (GFR <60 ml / min), protože měří systolický hodnoty krevního tlaku které jsou příliš nízké. Pro stanovení diagnózy je třeba provádět pravidelné měření krevního tlaku hypertenze (vysoký krevní tlak).
Před měřením krevního tlaku
Podle Německé ligy pro hypertenzi je třeba při měření krevního tlaku dodržovat následující opatření:
- Měření provádějte vždy ráno a večer.
- U pacientů s hypertenzí užívajících léky.
- Měl by jim být změřen krevní tlak ráno před užitím pilulek a večer před spaním.
- Je před a po terapie intenzifikace pro zajištění měření tlaku ve stoje (např. po jedné minutě) (platí pro starší hypertoniky).
- Měření provádějte v sedě a v klidu (klidně sedět pět minut).
- Prostředí by mělo být klidné, nepřekračujte si nohy.
- Položte měřenou paži na stůl.
- Dolní okraj manžety krevního tlaku měřiče horní části paže by měl končit 2.5 cm nad loktem (manžeta v srdce úroveň). Je třeba věnovat pozornost správné velikosti manžety krevního tlaku: Pokud je příliš malá, také vysoký krevní tlak hodnota je určena.
- Při měření pomocí a zápěstí monitor krevního tlaku je nezbytný k zajištění, aby měřicí manžeta byla na úrovni srdce.
- V případě, že hodnoty krevního tlaku na obou pažích se liší, platí vyšší hodnota krevního tlaku.
- Opakujte měření (minimálně 2 měření za sebou).
- Nejprve po jedné minutě
- S uvedením nižší hodnoty
Měření krevního tlaku by navíc mělo být vždy prováděno na obou pažích. Falešně vysoká měření, když:
- Nedodržení polohy těla:
- Při ležení je systolický krevní tlak o 3 až 10 mmHg vyšší než v sedě
- Nepodporovaná záda může zvýšit systolický krevní tlak o 5 až 10 a diastolický krevní tlak o 6 mmHg
- Zkřížené nohy během měření krevního tlaku mohou zvýšit systolický krevní tlak o 5 až 8 mmHg a diastolický krevní tlak o 3 až 5 mmHg
- Seděl tiše 5 minut
- Měření pod úrovní srdce
- Příliš krátká nebo příliš úzká manžeta (nedostatečné manžety) [běžné u sportovců].
Výsledky měření
Následující hodnoty jsou důležité při měření krevního tlaku:
- Systolický krevní tlak - maximální hodnota krevního tlaku vyplývající ze systoly (kontrakční / extenzní a ejekční fáze srdce) srdce.
- Norma: <120 mmHg
- Střední arteriální tlak (MAD; střední arteriální tlak (MAP)) - leží mezi systolickým a diastolickým arteriálním tlakem.
- Přibližný výpočet pro:
- Tepny v blízkosti srdce: MAD = diastolický tlak + 1/2 (systolický tlak - diastolický tlak), tj. Zde se MAD blíží aritmetickému průměru.
- Tepny daleko od srdce: MAD = diastolický tlak + 1/3 (systolický tlak - diastolický tlak).
- Norma: 70 až 105 mmHg
- Přibližný výpočet pro:
- Diastolický krevní tlak - nejnižší hodnota krevního tlaku vyskytující se během diastola (relaxace a fáze plnění) srdce.
- Norma: <80 (80-60) mmHg
- Amplituda krevního tlaku (amplituda pulzního tlaku; nazývaný také pulzní tlak, pulzní tlak (PP) nebo tlak pulzní vlny; anglicky: Pulse Pressure Variation, PPV) - označuje rozdíl mezi systolickým a diastolickým krevním tlakem.
- Norma: - 65 mmHg
Interpretace amplitudy krevního tlaku
| Amplituda krevního tlaku | Posouzení | Komentáře |
| - 65 mmHg | normální | V jedné studii se morbidita (výskyt onemocnění) zvýšila i při amplitudách krevního tlaku nad 50 mmHg |
| > 65 a ≤ 75 mmHg | Mírně vyvýšený | V kohortě PROCAM měli muži s amplitudou krevního tlaku vyšší než 70 mmHg 12.5% 10leté riziko ischemická choroba srdeční (CAD; ischemická choroba srdeční), ve srovnání s 4.7%, když byla amplituda krevního tlaku nižší než 60 mmHg. |
| > 75 a ≤ 90 mmHg | Mírně zvýšený | |
| > 90 mmHg | Silně vyvýšený |
Definice / klasifikace hodnot krevního tlaku (Německá liga pro hypertenzi)
| Klasifikace | Systolický krevní tlak (v mmHg) | Diastolický krevní tlak (v mmHg) |
| Optimální krevní tlak | <120 | <80 |
| Normální krevní tlak | 120-129 | 80-84 |
| Vysoký normální krevní tlak | 130-139 | 85-89 |
| Mírná hypertenze | 140-159 | 90-99 |
| Mírná hypertenze | 160-179 | 100-109 |
| Těžká hypertenze | ≥ 180 | ≥ 110 |
| Izolovaná systolická hypertenze | ≥ 140 | <90 |
Další tipy
- O „vysokém krevním tlaku“ lze hovořit až poté, co byl krevní tlak změřen alespoň třikrát v různých časových bodech.
- V noci fyziologicky klesá krevní tlak asi o 10 mmHg. U přibližně dvou třetin všech sekundárních forem hypertenze toto snížení krevního tlaku chybí (tzv. „Nedipper“) nebo je sníženo.
- Metaanalýza mohla ukázat: Ti, kteří se nepotopili, měli významně vyšší kardiovaskulární riziko. Ti, kdo ponořili jen málo, měli také horší kardiovaskulární prognózu. V závislosti na definovaném cílovém parametru (koronární příhody, apoplexie (cévní mozkové příhody), kardiovaskulární mortalita (úmrtnost) a úmrtnost ze všech příčin) byly míry příhod až o 89% vyšší; dokonce i u redukovaných ponorů stále bylo statisticky významné zvýšené riziko o 27%.
Rozdíl krevního tlaku mezi oběma rameny
Rozdíl krevního tlaku mezi oběma rameny> 10 mmHg již má značně zvýšené riziko stenózy podklíčkové tepna a periferní, cerebrální nebo kardiovaskulární vaskulární rozdíly. Rozdíly krevního tlaku mezi oběma rameny se nacházejí v:
- Syndrom aortálního oblouku (stenóza („vazokonstrikce“) několika nebo všech tepen větvících se od aortálního oblouku, s postižením aortálního oblouku nebo bez něj).
- Jednostranný podklíčkový tepna stenóza (zúžení).
- hrudní aortální disekce (rozdělení (disekce) stěnových vrstev aorty).
Rozdíly v systolickém krevním tlaku mezi oběma rameny by měly být hodnoceny následovně:
- Rozdíl v systolickém krevním tlaku o více než 10 mmHg naznačuje:
- Vysoké riziko asymptomatického onemocnění periferních cév (vaskulární onemocnění).
- Rozdíl v systolickém krevním tlaku o více než 15 mmHg naznačuje:
- Periferní arteriální onemocnění (pAVD) v dolních končetinách: relativní riziko 2.5 (95% interval spolehlivosti: 1.6 - 3.8)
- Cerebrovaskulární onemocnění (onemocnění mozku plavidla) (relativní riziko 1.6; 1.1-2.4).
- Srdeční choroba
- 70% zvýšení rizika úmrtí na infarkt myokardu (srdeční infarkt) nebo na mrtvici
- 60% zvýšení rizika smrtelné (smrtelné) události z jiných příčin.
Další poznámky
- Pokud se manžeta krevního tlaku nevejde kolem horní části paže nadváha pacient (obvod paže nejméně 35 cm, BMI 30 nebo více, nebo procento tělesného tuku alespoň 25% (muži) nebo 30% (ženy)), pro měření by mělo být vybráno zápěstí (citlivost 0.92 se stejně vysokou specificitou).
- Metaanalýza 123 studií s celkovým počtem asi 614,000 10 pacientů zkoumala, do jaké míry systolický krevní tlak koreluje s výskytem (frekvence nových případů) kardiovaskulárních příhod: Každé snížení systolického krevního tlaku o XNUMX mmHg mělo za následek snížení relativní riziko:
- Závažné nežádoucí srdeční příhody (MACE): 20%.
- Ischemická choroba srdeční (nemoc Koronární tepny): 17%.
- Apoplexie (mrtvice): 27%
- Srdeční selhání (srdeční nedostatečnost): 28%
- Úmrtnost ze všech příčin (úmrtnost): 13%.
- Diastolický krevní tlak <60 mmHg a systolický krevní tlak ≥ 120 mmHg (1.5násobné riziko ischemická choroba srdeční; 1.3násobné riziko zvýšené úmrtnosti (úmrtnosti); při výchozím krevním tlaku ve studii ARIC).
- Tlak v diastole
- ≥ 80 mmHg zvýšilo riziko apoplexie (mrtvice) a selhání srdce (srdeční selhání); ≥ 90 mmHg pro infarkt myokardu (infarkt).
- <70 mmHg zvýšilo riziko výskytu kombinovaného koncového bodu přibližně o 30%, úmrtnosti (úmrtnosti) o 20%, infarktu myokardu o 50% a srdečního selhání téměř dvojnásobně
- Variabilita krevního tlaku (kolísání krevního tlaku):
- Pacienti s výraznou variabilitou měření k měření hodnoty krevního tlaku jsou vystaveni zvýšenému riziku kardiovaskulárních příhod. Pacienti s nejvýraznější variabilitou systolických hodnot vykazovali významně vyšší riziko souvisejících příhod v koncovém bodě (úmrtí související s kardiovaskulárním onemocněním, infarkt myokardu (infarkt), mrtvice (mrtvice)) ve srovnání s těmi s relativně nejnižší variabilitou (poměr rizika pro nejvyšší a nejnižší tercile: 1.30, p = 0.007).
- Studie OXVASC: zvýšená variabilita systolického krevního tlaku mezi jednotlivými úseky byla významně spojena se zvýšeným rizikem mrtvice recidiva i po úpravě na absolutní krevní tlak a další prokázané kardiovaskulární rizikové faktory (poměr rizik, 1.40; 95% CI, 1.00 - 1.94; p = 0.047).
- Souvisí s nejnižší mírou příhod (riziko infarktu myokardu a mozku, hospitalizace pro srdeční selhání, úmrtnost ze všech příčin) během léčby:
- Optimální systolický rozsah: 120-140 mmHg
- Diastolický optimální rozsah: 70-80 mmHg
- Ve studii Maskovaná hypertenze se ukázalo, že praktická měření spíše podceňovala než nadhodnocovala krevní tlak (= maskovaná hypertenze). Praktické hodnoty zdravých účastníků byly v průměru o 7/2 mmHg nižší než jejich hodnoty při 24hodinovém ambulantním měření krevního tlaku (ABPM). To ovlivnilo zejména mladší, štíhlé jedince. U více než jedné třetiny účastníků studie systolická ambulantní hodnota překročila praktickou hodnotu o více než 10 mmHg. O 10 mmHg vyšší krevní tlak než hodnota ABPM se vyskytla pouze u 2.5% účastníků. Závěr: hypertenze bílého pláště dostává tedy jiný status než v minulosti. Prevalence hypertenze bílého pláště v Německu je to asi 13%.
- Krevní tlak klesá v závislosti na věku po smrti:
- Věk při úmrtí 60 až 69 let: pokles krevního tlaku 10 let před smrtí.
- Věk při úmrtí 70 až 79 let: pokles krevního tlaku 12 let před smrtí.
- Věk při úmrtí 80 až 89 let: pokles krevního tlaku 14 let před smrtí.
- Věk při úmrtí> 90 let: pokles krevního tlaku 18 let před smrtí.
U dvou třetin všech pacientů se systolická hodnota snížila o více než 10 mmHg (věk úmrtí 50-69 let: 8.5 mmHg; věk úmrtí> 90 let: 22.0 mmHg).
