Diagnóza | Zánět dvanáctníku

Diagnóza

Kromě Rentgen a ultrazvukduodenoskopie duodenum a další části střeva jsou také vhodnou vyšetřovací metodou. V duodenoskopii, jako v gastroskopie, tenká trubice obsahující kameru je vložena přes jícen a žaludek do duodenum, skrz které lze poté zkoumat sliznici promítnutou na obrazovku. Pomocí malého nástroje připojeného k trubici lze během duodenoskopie odebrat vzorky ze střevní stěny, pokud vyšetřující objeví podezřelé oblasti na povrchu sliznice (= biopsie).

Pokud pacient trpí onemocněním, je to působivě indikováno otokem sliznice nejvyšší vrstvy střevní stěny nebo přítomnost buněk žaludeční sliznice v duodenum. Obzvláště závažné formy zánětu lze rozpoznat podle ztenčení (= atrofie) sliznice. Peptik vřed lze rozpoznat jako ostře definovaný zánět.

V kombinaci s tenkou ultrazvuk zařízení, lze potom střevní stěnu vyšetřit také ultrazvukem. Pokud je to žádoucí, lze úplné vyšetření provést, když je pacient vzhůru nebo pod povrchem anestézie. Terapie zánět dvanáctníku spočívá primárně v léčbě základní příčiny.

V případě zánětu v průběhu léčby léky proti bolesti je třeba je okamžitě nahradit alternativními přípravky, které nedráždí sliznici. Pokud je příčinou infekce s Helicobacter pylorizánět bez léčby nezmizí. V tomto případě terapie spočívá v nepřímé léčbě zánětu zastavením kolonizace pomocí Helicobacter pylori.

Tato terapie se nazývá eradikace a obvykle trvá přibližně 7-10 dní. Během této doby a žaludeční kyselina blokátor (obvykle takzvaný inhibitor protonové pumpy) musí být užíván společně s kombinací 2 antibiotika (Obvykle amoxicillin, klarithromycin nebo metronidazol). Po této době je bakterie ve většině případů úspěšně potlačena a sliznice žaludek a duodenum se mohou ze zánětu zotavit.

U všech ostatních zánětů může být často užitečné snížit produkci žaludeční kyselina, protože kyselina chlorovodíková produkovaná v žaludek může také způsobit obrovské poškození citlivé sliznice dvanáctníku. Méně kyseliny chlorovodíkové ze žaludku proto způsobuje menší poškození v dvanáctníku. Snížení žaludeční kyselina výroba je dostatečně možná v mírných případech prostřednictvím zdravého životního stylu se snadno stravitelnými, nízkotukovými a jemnými celými potravinami.

Potraviny, které jsou obtížně stravitelné a mají vysoký obsah tuku, zůstávají v žaludku velmi dlouho a vedou k mnohem větší produkci žaludečních kyselin než lehké produkty, které lze rychle strávit ve zbytku jídla. zažívací trakt. Doporučuje se jíst několik malých, spíše než několik velkých jídel. Pokud tato opatření nestačí, existují také léky, které chemicky regulují produkci žaludeční kyseliny.

Kromě lehčích přípravků jako je tzv antacida (= „Proti kyselině“), výše uvedené inhibitory protonové pumpy zde hrají významnou roli jako nejúčinnější léky snižující žaludeční kyselinu. Existuje také podpora z oblasti přírodních léčiv pro léčbu zánětu v dvanáctníku. Zrna hořčičného semene, stejně jako šťáva ze širokého jitrocele smíchaná s med nebo také směsi aloe s cukrovou vodou a bílým vínem.

Jak již bylo popsáno výše, kolonizace bakterií Helicobacter pylori je často zodpovědný za duodenitidu. Je-li tomu tak, často to vyžaduje lékovou terapii k eliminaci bakterie. Jeden hovoří o eradikační terapii. Zde se obvykle používá kombinace tří aktivních složek.

Jedná se o inhibitor kyselé pumpy omeprazol a dva antibiotika. Jedná se buď o klarithromycin a metronidazol nebo klarithromycin a Amoxicilin. Léky proti bolesti ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léků je třeba se v případě duodenitidy vyhnout.

Často jsou spouštěčem nemoci a často vedou ke zhoršení již existujícího zánětu. Ibuprofen a Diklofenak patří do této skupiny drog. Diklofenak ve formě masti (např. Voltaren®) není ovlivněn, protože látka není absorbována do těla.

V případě duodenitidy jsou hlavními opatřeními ke zmírnění příznaků a strava to je snadné pro žaludek a vyhýbání se konzumaci alkoholu, nikotin a káva. Teplé, jemné druhy čaje jako např heřmánek čaj nebo máta peprná čaj může poskytnout úlevu. Neexistují žádné konkrétní domácí léky na léčbu duodenitidy.

V případě zánětu sliznice dvanáctníku, to samé platí pro doporučené strava jako v případě zánětu sliznice žaludku (gastritida): stravitelné jídlo by se mělo jíst co nejvíce. Vyhýbejte se mastným a kořeněným pokrmům. Alkoholu je také třeba se vyhnout v případě duodenitidy, protože to může vést k dalšímu podráždění sliznice. Totéž platí pro kávu a nikotin.