Mazové žlázy bradavky

Definice

A mazová žláza je speciální typ žlázy umístěné v dermis, která vylučuje tukovou sekreci (maz) na povrchu těla pomocí holokrinního mechanismu. Holokrinový mechanismus popisuje formu žláz, které vylučují sekreci a zemřou v tomto procesu. Mazové žlázy se nacházejí v různých koncentracích po celém těle, kromě na vnitřní straně rukou a nohou. Většina mazové žlázy přítomné v těle jsou úzce spojeny s vlasy, ale při přechodu z kůže na sliznici (víčka, rty, genitálie, anus, bradavky, nosní a ušní otvory) jsou tzv. volné mazové žlázy bez vztahu k vlasy vykořenit. Okolo bradavka10–15 zvláště velkých volných mazových žláz, které se nazývají Glandulae areolares nebo Montgomeryovy ​​žlázy, obvykle sedí v kruhovém uspořádání.

Anatomie mazové žlázy

Mazové žlázy jsou jediné holokrinové žlázy v lidském těle, a proto mají charakteristickou strukturu. Holokrinová žláza je žláza, která při uvolnění sekrece zcela zahyne. Toto se nazývá apoptóza, forma programované buněčné smrti.

Koncové části žláz mají tvar hrušky nebo cibule a obvykle se vyskytují ve skupinách, které sdílejí krátký společný vylučovací kanál. Na rozdíl od všech ostatních žlázových forem jsou tyto koncové části zcela vyplněny žlázovými buňkami, sebocyty a nemají dutinu. To je způsobeno skutečností, že samotné buňky se „stávají sekrety“ migrací od nejvzdálenějšího okraje koncovky k vylučovacímu kanálu, čímž mění svůj tvar a nakonec umírají.

Na základně, tj. Úplně venku, jsou bazální buňky, ze kterých se buněčným dělením neustále vytvářejí nové buňky žláz. Zrání sebocytů sestává ze dvou mikroskopicky dobře viditelných změn: Na jedné straně buňka ukládá tuky, díky nimž roste a zesvětluje se. Kromě toho jádro oválných buněk, které je zpočátku spíše hrubě skvrnité, se nejprve zaoblí a potom se zmenší kompresí a nakonec se rozpadne.

Ostatní buněčné organely také zahynou. Tento proces je typický pro apoptotické (= řízené umírání) buňky a nazývá se pycnosis. Když buňka dosáhne apikálního konce (lat.

apex = tip), tj. rozhraní k vylučovacímu kanálu, je vyloučeno ze sestavy buňky a rozpadá se. Vylučovací kanál se skládá z jiného zvláště plochého tvaru buněk a u většiny mazových žláz se po krátké době otevírá do vlasový kořínek se kterou sdílí prodejnu. Nové studie zjistily, že některé buňky Montgomeryho žláz jsou schopny vylučovat chemický odorant (tzv. Feromon).

Mechanismus se však liší od sekrece kožního mazu, protože odpovídající buňky úplně neodumírají, ale vylučují vůni ve formě větších vezikul. Samotný maz je nažloutlá směs s nízkou viskozitou a skládá se převážně z triglyceridů (přibližně 43%), tj. Mastných kyselin vázaných na glycerin, volných mastných kyselin (přibližně XNUMX%).

15%), vosky (přibližně 23%), skvaleny (přibližně 15%) a cholesterolu (přibližně 4%), tj. směsi velmi milující tuky. Kromě toho existují také Proteinů, stejně jako další buněčné zbytky a kožní šupiny, které jsou během sekrece přenášeny spolu s kůží.