Metoda měření krevního tlaku
Nepřímý arteriální krev měření tlaku („NIBP“, neinvazivní bloogový tlak), je postup, který se denně používá v lékařské praxi. A krev tlaková manžeta se aplikuje na jednu končetinu, obvykle na paži, a poté na krevní tlak se měří pomocí monitoru nebo stetoskopu. Ačkoli měření tímto způsobem není tak přesné jako přímá metoda, je metoda neškodná, rychlejší a nezahrnuje žádná rizika.
Při nepřímém měření se rozlišuje mezi ručním a automatickým krev měření tlaku. Manuál krevní tlak měření lze provádět poslechově, palpačně a oscilačně. V auskultační metodě krevní tlak kolem je umístěna manžeta horní část paže a nafouknuté ručně.
Poté se na ohyb paže umístí stetoskop a tlak v manžetě se pomalu sníží. Jakmile arteriální tlak v cévě překročí tlak v manžetě, můžete během poslechu slyšet průtokový šum. Tomu se říká zvuk Korotkow a představuje hodnotu systolického tlaku.
Tlak v manžetě se uvolňuje dále, dokud tlak v manžetě neklesne pod tlak v cévním systému. V tomto okamžiku se hluk toku zastaví, tato hodnota odpovídá diastolickému krevnímu tlaku. Také palpační metodou se aplikuje manžeta na krevní tlak horní část paže.
Uvolněním tlaku a současným palpováním radiálního pulzu na zápěstílze stanovit systolický tlak. Tento tlak je generován, když tlak v cévním systému překročí tlak v manžetě a puls je na cívce cítit zápěstí poprvé. Diastolickou hodnotu nelze určit tímto způsobem.
Z tohoto důvodu je palpační metoda metodou volby pro orientaci měření v hlučných prostředích, například v záchranných službách. Oscilační měření krevního tlaku se provádí stejným způsobem jako další dvě metody měření, ale hodnoty krevního tlaku se odhadují na základě výchylky pulzně synchronního ukazatele na měřicím zařízení. Ruční metoda tohoto postupu je velmi nepřesná.
Pomocí této metody však tlak měří také automatické přístroje na měření krevního tlaku, například v zotavovně. Jako alternativa k invazivní metodě se tlak měří nepřetržitě v intervalech několika minut. Dlouhodobé měření krevního tlaku se rovněž provádí na stejném principu.
Zde pacient nosí manžetu krevního tlaku po dobu 24 hodin, která se v určitých intervalech nafukuje, automaticky měří krevní tlak a ukládá hodnoty do záznamového zařízení. Tímto způsobem lze průběh krevního tlaku celého dne vyhodnotit později a kdykoli vysoký krevní tlak lze zjistit a posoudit. U všech těchto postupů musí být měření provedeno v srdce úroveň.
Toto je třeba vzít v úvahu zejména u měřicích zařízení na internetu zápěstí. Kromě toho musí mít manžeta pro krevní tlak správnou velikost horní část paže, jinak lze měřit falešně vysoké nebo falešně nízké hodnoty. Přímé měření krevního tlaku („IBP“, „invazivní krevní tlak“) je invazivní metoda pro měření arteriálního tlaku.
Periferní tepna, obvykle arteria radialis nebo femoralis, je propíchnuta zvenčí. Poté se do katétru vloží malý katétr tepna, který je vybaven tlakovým senzorem. Tento senzor registruje křivku arteriálního krevního tlaku a zobrazuje ji na monitoru.
Výhodou této metody je kontinuální monitoring krevního tlaku a simultánní měření srdce rychlost a střední arteriální tlak. Jelikož je metoda invazivní, je spojena s rizikem krvácení, infekce a poranění nervů. Z tohoto důvodu není přímé měření krevního tlaku běžným postupem, ale provádějí ho hlavně anesteziologové na jednotce intenzivní péče nebo během operací.
Indikace pro tuto invazivní metodu jsou pacienti s vitálním rizikem a velké chirurgické zákroky na srdce, cévní systém, játra, mozek nebo hrudník. Stejně jako v arteriálním systému lze krevní tlak měřit také přímo v žilním systému. Horní vena cava (superior vena cava) se propíchne a tam se měří centrální žilní tlak. Vzhledem k tomu, že se jako součást tohoto měření provádí katétr pravého srdce, je tlak v plicní cirkulace a další oblasti pravého srdce pak lze měřit současně.
Všechny články v této sérii:
