Zavšivení: Popis
Zavšivení bývá pro postižené velmi nepříjemné, ale obecně méně nebezpečné. Pro lepší pochopení onemocnění je zde nejprve podrobněji vysvětlena biologie vší.
Co jsou vši?
Vši jsou parazitický hmyz a jako takové jsou vždy závislé na hostiteli, kterým se živí. Paraziti mohou žít buď ve svém hostiteli, nebo na něm – pokud tomu tak je, parazité se označují jako ektoparazité. Do této skupiny patří kromě vší také například blechy, klíšťata a pijavice. Vši trvale žijí na svém hostiteli a zpravidla jej neopouštějí, s výjimkou přímého přenosu na jiného hostitele (přenos).
Kolonizace parazity, kteří se ve svém hostiteli nemnoží, se správně označuje jako zamoření, i když v souvislosti se zavšivením se často používá termín „infekce“.
Různé druhy živočišných vší každý preferují určité hostitele a jsou jim přizpůsobeny. Jde například o vši psí, vši tuleňů, vši prasečí a vši lidské. Přenos vší mezi různými živočišnými druhy nebo mezi lidmi a zvířaty je velmi vzácný. Proto při zavšivení u lidí (tzv. pedikulóza) přicházejí v úvahu pouze lidské vši. Pocházejí ze skupiny Pediculidae.
V rámci Pediculidae existují tři zástupci, kteří mohou být pro člověka problémem. Nejznámější a nejrozšířenější je veš hlavová (Pediculus humanus capitis). Vyskytují se zde také vši plstnaté (Pthirus pubis), které jsou u nás mnohem vzácnější, a vši šatní (Pediculus humanus humanus). Dosud nebylo objasněno, zda veš šatní a veš hlavová jsou samostatné druhy nebo pouze dva různé poddruhy lidské vši. To je však pro diagnostiku a léčbu zavšivení irelevantní.
Životní styl a rozmnožování lidských vší
Stejně jako všechny takzvané „skutečné“ zvířecí vši se i lidské vši živí krví svého hostitele. K tomu jsou vybaveny speciálními ústy, která jim umožňují proniknout kůží hostitele a sát jeho krev. Uvolňují také část slin do kousacího kanálu, což zajišťuje, že se krev nesráží (jako komáři). Spouští typické příznaky napadení vší. Veš se živí několikrát denně krví a bez hostitele může přežít jen několik dní.
Vajíčka lidských vší jsou obalena pevnou chitinovou skořápkou a jsou vší přichycena k vlasu hostitele nebo textilním vláknům oděvu – nerozpustná ve vodě, proto nelze vajíčka v případě vši jednoduše vymýt zamoření. Termín „hnidy“ se někdy vztahuje k vajíčkům, ale někdy pouze k chitinovým skořápkám, které po nich zůstaly po vylíhnutí mláďat.
Nově vylíhlé larvy vší, známé také jako nymfy, již navenek připomínají dospělá zvířata, jsou však mnohem menší a pouhým okem je téměř nelze vidět. Procházejí různými fázemi vývoje, až jsou asi po deseti dnech pohlavně dospělí.
Koho postihuje vši?
Vši se může nakazit v zásadě každý. Na šíření zejména krabů a vši šatní však hrají hlavní roli hygienické podmínky, to znamená, že se vyskytují především v chudších zemích a v krizových oblastech. V západní Evropě jsou vši jen výjimečně příčinou zavšivení. Jiná situace je u vši dětské, kde má hygiena na infekci malý vliv. To je důvod, proč jsou v našich podnebích stále rozšířené, ačkoli jsou nakaženy především děti.
Napadení vší: příznaky
Kromě nepříjemných příznaků a psychického stresu, který je často doprovází, nepředstavuje zavšivení samo o sobě žádná zdravotní rizika. Vši šatní jsou však možnými přenašeči různých bakterií, které mohou někdy vést k těžkým horečkám.
Zavšivení: příčiny a rizikové faktory
Vzhledem k tomu, že se lidské vši u zvířat prakticky nevyskytují, dochází k infekci téměř výhradně od člověka k člověku nebo v případě vši šatní prostřednictvím zamořených částí oděvu. K přenosu je nutný přímý fyzický kontakt, protože vši obvykle neopouštějí tělo hostitele.
Čím déle fyzický kontakt trvá, tím větší je riziko přenosu. Vši potřebují určitý čas, aby přelezly z jednoho hostitele na druhého. K takovému přenosu obvykle nedochází při krátkém kontaktu.
Vši: vyšetření a diagnostika
Zavšivení se většinou zjistí kontrolou, tedy rozpoznáním vší nebo vajíček pouhým okem. K tomu je třeba důkladně prohledat vlasy nebo části oblečení. Hledání usnadní nástroje jako lupa nebo hřeben na vši.
Naopak hnidy zanechané po vylíhnutí nejsou dostatečným důkazem aktivního zavšivení. Je totiž možné, že všechny vši již byly usmrceny chemickým nebo fyzikálním ošetřením, ale obaly vajíček jsou stále ve vlasech, protože nebyly odstraněny. Pokud se však ve vlasech najdou prázdná vajíčka, ale předtím nebylo provedeno žádné ošetření, lze předpokládat, že došlo k napadení vši – paraziti běžně sami nezmizí.
Příznaky, jako je svědění a zarudlé skvrny na kůži, k diagnostice napadení vši nestačí. Mohou mít i jiné příčiny, jako je napadení blechami.
Zavšivení: léčba
V zásadě existují tři různé terapeutické přístupy k léčbě zavšivení:
- Mechanické odstranění vší pomocí speciálního hřebenu
- Léčba chemickými látkami (ty napadají nervový systém vší a tím je zabíjejí)
- Léčba fyzikálně účinnými látkami (tyto hmyzu uzavřou dýchací otvory tak, že se udusí)
Aby bylo možné zavšivení bezpečně eliminovat, je třeba ošetření provádět důsledně a správně podle návodu. Důležité je například medikamentózní kúru zopakovat zhruba po deseti dnech, jinak se všechny vši nezahubí. Více o příslušné léčbě se dozvíte v částech o různých typech vší.
Vši
I v Německu trpí mnoho dětí alespoň jednou za život vši. Vše potřebné o těchto rozšířených parazitech a jejich léčbě se dozvíte v textu Veš dětská.
Krabi
Vši stydké napadají především ochlupení, ale v ojedinělých případech se mohou vyskytnout i na jiných částech těla. Více o tom a správné léčbě se dočtete v textu Vši plstěné.
Oděvní vši
K napadení vší šatovou (pediculosis corporis) dochází pouze za velmi špatných hygienických podmínek a je v západní Evropě naprostou raritou. Občas jí trpí i bezdomovci, pokud nosí oblečení delší dobu a nemohou je vyprat.
Vši oděvní jsou velké asi 3 až 4 milimetry. Vypadají bělavé až nažloutlé, někdy lehce nahnědlé. Bílá vajíčka parazitů mají kapkovitý tvar a jsou sotva viditelná pouhým okem.
Ke krmení se vši šatní přesouvají několikrát denně na povrch těla hostitele, kde probodávají kůži a sají krev. Hmyz se pak vrátí do svého oblečení. Veš šatní má mezi lidskými vši nejvyšší výdrž při nedostatku potravy. Při teplotě kolem 23 stupňů dokážou bez potravy přežít až čtyři dny.
Vši šatní jsou však poměrně citlivé na změny teplot. Jejich optimální teplota je mezi 27 a 30 stupni. Pokud teploměr klesne pod 20 stupňů, vývoj vši se zcela zastaví. Nadměrné teplo je také problémem pro parazity. Pokud se tělesná teplota hostitele zvýší (např. při horečce), migrují na vnější stranu oděvu. Při teplotách nad 47 stupňů jsou vši i jejich vajíčka zcela zabity.
Reprodukce vši šatní
Jak se přenášejí vši šatní?
Vši se mohou přenášet z člověka na člověka blízkým a dlouhodobým kontaktem. Obvykle k němu však dochází výměnou zavšiveného, nepraného oblečení. Sdílení ložního prádla a ručníků může také vést k napadení vši.
Jaké nemoci mohou přenášet vši šatní?
V šatech vši žijí četné druhy bakterií. Některé z nich jsou pro člověka nebezpečnými patogeny. Infekční choroby přenášené vši šatovou jsou
- Skvrnitá horečka, známá také jako skvrnitá horečka vši nebo válečný tyfus. Způsobuje vysokou horečku, silné bolesti končetin a stejnojmenné skvrny na kůži.
- Vši recidivující horečka (recidivující horečka). Způsobuje několik epizod horečky, mezi kterými může být několik dní bez příznaků.
- Volyňská horečka, známá také jako pětidenní horečka nebo zákopová horečka. To způsobuje náhlé bolesti hlavy, horečku a někdy i meningitidu.
Tyto infekce lze obvykle dobře kontrolovat antibiotiky. Pokud se však neléčí, mohou být závažné a v nejhorším případě i smrtelné.
Jak bojujete proti vši?
Při teplotách nad 60 stupňů stačí k usmrcení vší pouhá hodina. Pokud je prádlo choulostivé a nelze jej prát na 60 stupňů, mělo by být místo toho dezinfikováno.
Parazity může zabít i nedostatek potravy nebo chlad. Znečištěné textilie lze například uzavřít do igelitového sáčku po dobu nejméně čtyř týdnů nebo umístit na 24 hodin do mrazáku.
V lékárnách jsou k dispozici masti a krémy k léčbě někdy silného svědění způsobeného vši.
V případě napadení vší šatovou je třeba vždy konzultovat lékaře a informovat také příslušný zdravotnický úřad. Za určitých okolností může být nutné vyčistit postižené prostory také státem schválenou deratizační firmou, ale pouze v případě velmi silného zavšivení.
Zavšivení: průběh onemocnění a prognóza
Dokud není zavšivení speciálně ošetřeno, mohou se paraziti nerušeně množit. Vši a krabi nelze odradit jednoduchým mytím nebo běžnými prostředky pro péči. Pouze oděvní vši lze léčit praním prádla.
