Stručné shrnutí
- Příznaky: Časté, bolestivé močení malého množství moči, křečovité bolesti v močovém měchýři, často nepříjemný zápach, zakalená moč (vzácně s krví), někdy horečka.
- Příčiny a rizikové faktory: Většinou bakterie, někdy i jiné patogeny, často v důsledku přenosu bakterií z anální oblasti; rizikové faktory: častý pohlavní styk, obstrukce odtoku moči, katetry močového měchýře, diabetes mellitus, imunitní onemocnění
- Diagnostika: Anamnéza, různá vyšetření moči, ultrazvukové vyšetření (sonografie), v případě potřeby další vyšetření jako měření průtoku moči (uroflowmetrie) nebo mikční cystogram (rentgenové vyšetření).
- Prevence: Dostatečný příjem tekutin, pravidelné močení, některé antikoncepční metody, správná intimní hygiena; v chronických případech jsou po konzultaci s lékařem možností léky nebo např. stimulace imunity.
Co je cystitida?
Cystitida je typicky doprovázena častým nutkáním na močení a bolestí při močení. Ve většině případů je cystitida nekomplikovaná. Pokud se však neléčí, někdy vede k pyelonefritidě, což je vážná komplikace vyžadující naléhavou lékařskou pomoc.
Po menopauze se riziko infekcí močového měchýře opět mírně zvyšuje. Vlivem klesající hladiny estrogenu se ztenčuje sliznice v močové trubici, což usnadňuje pronikání choroboplodných zárodků do močového měchýře.
Infekce močového měchýře se vyskytují častěji u kojenců a malých dětí bez ohledu na pohlaví. Jedním z důvodů je, že imunitní systém ještě není tak dobře vyvinutý jako u dospělých. Pokud se cystitida vyskytuje zvláště často, jsou někdy přítomny možné malformace orgánů močových cest a genitálií, zejména u malých chlapců.
Komplikovaná nebo nekomplikovaná cystitida?
Pokud je však splněn jeden z těchto faktorů, často to podporuje rozvoj cystitidy a způsobuje komplikace. Lékaři to definují jako komplikovanou formu cystitidy.
Zvláštní formy cystitidy
Kromě klasické cystitidy existují některé další, výrazně vzácnější formy, jako např.
- Intersticiální cystitida je chronická a nemá žádnou bakteriální nebo virovou příčinu.
- U emfyzematózní cystitidy dochází k tvorbě plynů v močovém měchýři, což často postihuje diabetiky.
Je cystitida nakažlivá?
Při správné hygieně je riziko infekce cystitidy nízké, ale stále přítomné.
Přímá infekce je také možná pohlavním stykem. Zde kondomy obvykle brání bakteriím dostat se do močové trubice.
Jaké jsou příznaky?
Klasickými příznaky běžné (nekomplikované) infekce močového měchýře jsou bolest při močení, která je obvykle pociťována jako pálení. Pro zánět močového měchýře je navíc typické silné a časté nutkání na močení. Ve většině případů se během močení vyloučí pouze malé množství moči.
- Bolest při močení
- Obtížnost močení
- Časté močení
- Zvýšené noční močení (nykturie)
- Bolest v oblasti močového měchýře (suprapubická bolest)
- Křeče, bolestivé kontrakce močového měchýře se silným nutkáním na močení (tenesmus)
Kromě toho existují další příznaky, z nichž některé svědčí pro cystitidu:
- Zakalená a/nebo nepříjemně páchnoucí moč
- Zvýšený výtok (fluor) u žen, pokud se infekce rozšíří i do pochvy
- Horečka, ale vzácná u jednoduché cystitidy.
- Nekontrolovaný únik moči: nutkání močit je tak náhlé a nutkavé, že postižené osoby již nestihnou dojít včas na toaletu (nutkavá inkontinence)
- Barva moči nahnědlá nebo načervenalá: Ve vzácných případech dochází k viditelnému zabarvení moči v důsledku krve (makrohematurie). Pouhým okem neviditelné příměsi krve jsou naopak častější (mikrohematurie).
Co způsobuje cystitidu?
Zdaleka nejčastější příčinou cystitidy jsou bakterie. Ve většině případů patogeny pocházejí ze střev, pronikají močovou trubicí a „šplhají“ až do močového měchýře. Opačný případ, kdy zánět začíná v ledvinách a choroboplodné zárodky odtud sestupují přes močovody do močového měchýře, je velmi vzácný.
Vzácněji se vyskytují i případy cystitidy bez bakterií jako spouštěče. V takových případech jsou možnými příčinami cystitidy také houby jako Candida albicans, paraziti a viry (například adeno- nebo polyomaviry).
Jinak se cystitida někdy vyskytuje i jako vedlejší účinek některých léků, například cyklofosfamidu, který se používá na nádorová onemocnění. Je také možné, že záření v oblasti pánve může způsobit cystitidu (radiační cystitidu).
Co přesně se děje během cystitidy?
Při cystitidě je postižena sliznice v močovém měchýři.
Krev v moči se může také objevit v důsledku podrážděné sliznice močového měchýře, ale je jedním ze vzácnějších příznaků onemocnění.
Rizikové faktory
Určité rizikové faktory zvyšují jak pravděpodobnost vzniku cystitidy, tak riziko komplikovaného průběhu. Tyto zahrnují:
- Častý pohlavní styk (cystitida na líbánkách): mechanické tření umožňuje střevním patogenům z anální oblasti snadněji proniknout do močové trubice.
- Prodloužený katétr močového měchýře
- Dysfunkce močového měchýře: Pokud moč zálohuje, bakterie v ní najdou optimální živnou půdu pro množení. To může způsobit opakované infekce močových cest.
- Diabetes mellitus: Postižení jedinci jsou obecně náchylnější k infekcím a zvýšený cukr v moči slouží také jako živina pro bakterie.
- Oslabený imunitní systém: způsobený např. podchlazením (studené, mokré oblečení) nebo psychickými vlivy jako je stres.
- Mechanické zásahy, jako je cystoskopie a irigace.
- Těhotenství a šestinedělí: Močové cesty jsou rozšířeny v důsledku změny hormonů během těhotenství a v prvních týdnech po porodu. To usnadňuje pronikání bakterií a vzestup do močového traktu.
Jak se léčí cystitida?
Cílem léčby cystitidy je především rychlejší ústup obtěžujících příznaků a prevence možných komplikací. Nekomplikovaná cystitida se často vyléčí sama bez použití antibiotik. V zásadě je vhodné navštívit lékaře, pokud máte příznaky a zejména pokud cystitida neustupuje.
Obecná a farmakoterapeutická opatření
Při správné terapii cystitidy je lékař schopen urychlit proces obnovy a sledovat možné rizikové faktory. Obvykle předepisuje obecná terapeutická opatření a v případě potřeby léky, jako jsou antibiotika.
Dále lze bylinné alternativy využít zejména u často se opakujících infekcí močového měchýře. Patří sem například přípravky s listy medvědice, lichořeřišnice nebo kořene křenu. V případě listů medvědice je důležité nepoužívat je déle než týden a maximálně pětkrát do roka. Pro postižené je nejlepší předem si promluvit se svým lékařem.
Jako u téměř všech bakteriálních infekcí jsou antibiotika lékem volby u cystitidy způsobené bakteriemi. Lékaři je obvykle předepisují ve formě kapslí nebo tablet. V závažnějších případech, kdy cystitida vede k zánětu ledvinové pánvičky (pyelonefritida), se někdy antibiotika podávají přímo do žíly jako infuze.
V zásadě se lékaři snaží držet antibiotickou terapii co nejúčinnější a nejkratší, aby se snížilo riziko vzniku tzv. rezistence na antibiotika. Rezistence jsou necitlivosti bakterií na určité účinné látky.
Pokud léčba antibiotiky nevykazuje žádný účinek, má to často různé důvody. Někdy je to kvůli chybám aplikace při užívání léků nebo úspěchu brání nerozpoznané rizikové faktory. Pokud se příčinu nepodaří odstranit, přecházejí lékaři většinou na jiné antibiotikum.
Cystitida: Léčba v těhotenství
Léčba cystitidy v těhotenství je také založena na antibiotikách. Lékaři však používají přípravky, které jsou v této konkrétní fázi života dobře snášeny. Jedná se především o účinné látky ze skupiny penicilinů a cefalosporinů a také fosfomycin-trometamol.
Vzhledem k tomu, že cystitida během těhotenství někdy vede k závažným komplikacím, je důležité co nejdříve navštívit lékaře. Jen tak je možné začít s vhodnou léčbou a vyhnout se komplikacím. I při užívání volně prodejných přípravků nebo domácích prostředků je důležité se v těhotenství předem poradit s lékařem.
Cystitida: domácí léčba
Bez předpisu jsou v drogeriích nebo v lékárnách běžně dostupné i přípravky s obsahem D-manózy, které se používají především preventivně při nekomplikovaných, opakujících se infekcích močových cest u žen. U dětí s častými záněty močového měchýře lékaři doporučují užívání manózy až od pozdního dětství a dospívání.
Domácí léčba má své limity. Pokud příznaky přetrvávají delší dobu, nezlepšují se nebo se dokonce zhoršují, měli byste se vždy poradit s lékařem.
Které domácí prostředky také pomáhají a kterým je lepší se vyhnout, se dozvíte zde: Cystitida – domácí léčba.
Homeopatie – léčba cystitidy bez antibiotik?
Homeopatické léky lze použít jako doplněk konvenční lékařské léčby cystitidy, ale koncept homeopatie a její specifická účinnost jsou ve vědě kontroverzní a nebyly studiemi jednoznačně prokázány.
Pro více informací klikněte zde: Homeopatie pro cystitidu.
Jak se cystitida diagnostikuje?
U mladé, jinak zdravé ženy má cystitida jiný význam než například u mladých mužů, těhotných žen nebo diabetiků.
Lékařská anamnéza často také ukazuje, zda je cystitida komplikovaná nebo nekomplikovaná.
Diagnostika moči
V ostatních případech, např. u těhotných žen, dětí nebo mladých mužů, následují další vyšetření po odebrání anamnézy. Diagnostika moči je zvláště důležitá v případech podezření na cystitidu. Lékař zajistí vyšetření moči na přítomnost bakterií a krve pomocí různých metod:
- Mikroskopické vyšetření moči: Umožňuje přesnější odhad počtu bakterií a identifikaci buněk.
- Kultivace moči: Zde jsou patogeny přítomné v moči pěstovány na speciálním živném médiu, aby se pak přesně identifikovaly.
Testovací proužek moči jako jediný diagnostický nástroj nestačí. Lékař ji však používá, pokud je nejprve nutné objasnit, zda se bakterie ve větším množství v moči vůbec vyskytují. Pokud nejsou žádné příznaky cystitidy, ačkoli je počet bakterií v moči zvýšený (asymptomatická bakteriurie), není léčba bezpodmínečně nutná.
Pro vzorek moči k vyšetření lékaři žádají tzv. „střední moč“. To znamená, že moč se má sbírat z již tekoucího proudu moči. První nebo poslední mililitry tedy putují do záchodu.
Zobrazovací vyšetření
Při podezření na zánět ledvin nebo jiné komplikující faktory je jako další vyšetření k dispozici ultrazvukové vyšetření (sonografie). To umožňuje stanovit množství zbytkové moči, což umožňuje lékaři vyvodit závěry o poruše vyprazdňování močového měchýře.
Jaký je průběh cystitidy?
Naprostá většina cystitid je neškodná. Jednoduchá cystitida se zhojí buď spontánně, nebo při správné antibiotické léčbě již po několika dnech. U některých žen dochází v pravidelných intervalech k opakovaným cystitidám a riziko se zvyšuje zejména s věkem.
Pokud zaznamenáte typické příznaky cystitidy, vyhledejte co nejdříve radu lékaře. I když je běžná infekce močového měchýře relativně neškodná, riziko komplikací se zvyšuje, pokud postižení prostě počkají. Riziko chronických infekcí močového měchýře lze také významně snížit včasnou antibiotickou terapií.
Možné komplikace cystitidy
Recidivující cystitida: U lidí, kteří trpí cystitidou zvláště často, lékaři také odkazují na chronickou nebo recidivující cystitidu. Podle definice to lékaři považují za případ, kdy se vyskytnou alespoň dvě epizody cystitidy každých šest měsíců nebo tři za rok. V této formě jsou také častěji spouštěčem netypické patogeny.
Kromě celkového těžkého pocitu nemoci se pyelonefritida projevuje také příznaky typickými pro infekci horních urogenitálních cest. Často se přidávají specifické příznaky onemocnění zánětu močového měchýře. Funkce ledvin naproti tomu ovlivněna není.
Epididymitida: Stejně jako patogeny v některých případech vystupují do ledvinné pánvičky, u mužů se dostávají do nadvarlete přes vas deferens. Výsledkem je zánět nadvarlete, který je doprovázen otokem a někdy i silnou bolestí. Vzhledem k tomu, že spermie dozrávají v nadvarleti, může v extrémních případech dojít i k neplodnosti.
Těhotenské komplikace: Těhotné ženy častěji trpí infekcemi močového měchýře v důsledku určitých hormonálních změn. Ve vzácných a zvláště nepříznivých případech může hrozit předčasný porod, snížená porodní hmotnost a určitá forma vysokého krevního tlaku v těhotenství (preeklampsie).
Jak zabránit cystitidě?
Někteří lidé jsou náchylnější k infekci močového měchýře než jiní. To závisí na různých faktorech. Existují však určitá opatření, která pomáhají udržovat močové cesty zdravé. Kromě toho existují další preventivní možnosti opakujících se infekcí močového měchýře, ale některé z nich vyžadují konzultaci s lékařem.
Co můžete udělat sami
- Hodně pijte: nejlépe alespoň dva litry vody a neslazený bylinkový nebo ovocný čaj.
- Navštěvujte pravidelně toaletu: Snažte se nepotlačovat nutkání močit. Pokud moč proplachuje močovou trubici častěji, je pro bakterie těžší tam stoupat. Zejména po pohlavním styku je důležité, aby se ženy vymočily (do deseti až patnácti minut).
- Všimněte si směru utírání: Pokud se po toaletě utíráte zepředu dozadu, nevtírá se tím bakterie z řitního otvoru do močové trubice.
- Udržujte v teple: Zejména chodidla a břicho. Chlazení oslabuje imunitní systém, což usnadňuje růst bakterií.
- Zajistěte pravidelnou, ale ne přehnanou intimní hygienu: Intimní partii omývejte nejlépe pouze teplou vodou nebo mycím mlékem s hodnotou pH přizpůsobenou poševnímu prostředí. Mýdlo, intimní spreje nebo dezinfekce někdy citlivou sliznici dráždí.
Prevence recidivující cystitidy
- D-manóza: Podle prvních studií se zdá, že D-manóza působí preventivně podobně jako antibiotika u recidivujících infekcí močových cest. Manóza se váže na buněčné procesy (pili) bakterií a zabraňuje tak jejich uchycení na sliznici močového měchýře.
- Imunitní stimulace: Pomocí podávání usmrcených patogenů je také možné trénovat imunitní systém tak, aby docházelo k méně infekcím močového měchýře. Imunitní stimulace je možná jak užíváním tablet, tak i podáváním injekcí (vakcíny).
- Estrogen: Ženám po menopauze pomáhá v některých případech užívání estrogenové masti na předpis ke snížení výskytu infekcí močových cest.
Podle některých studií se zdá, že užívání prebiotik nebo některých kmenů laktobacilů a také příjem brusinek dokáže zabránit opakujícím se infekcím močového měchýře. Dostatečné vědecké důkazy však (zatím) chybí. Údaje o brusinkových produktech (např. džus, kapsle, tablety) jsou nekonzistentní. Z tohoto důvodu aktuálně platná lékařská doporučení nedávají žádná konkrétní doporučení.
