Přenos syfilisu
Vzhledem k tomu, T. pallidum (syfilis) rychle odumírá mimo tělo, infekce vyžaduje přímý přechod z jednoho organismu do druhého, tj. prostřednictvím kontaktu se sliznicí jakéhokoli druhu, nejčastěji pohlavním stykem. Patogen může také vstoupit do nového hostitele prostřednictvím nezraněného sliznice, přičemž může stačit kontakt se sliznicí po dobu kratší než jedna minuta. Patogen může také proniknout přes poškozenou kůži, ale ne přes neporaněnou kůži.
Riziko přenosu při kontaktu s infikovanou osobou je pravděpodobně 30-60%. Vysoce infekční jsou pacienti ve stadiu I syfilis, kde je riziko přenosu 100%. Ve fázi II syfilis, pacienti jsou infekční a ve stadiu III již přes závažné příznaky již nehrozí žádné riziko infekce (žádný přenos).
Více informací o jednotlivých stádiích naleznete zde: Syfilis Příznaky Hlavním zdrojem infekce jsou plačící kožní léze raného sekundárního stadia u nemocných sexuálních partnerů, které obsahují hojné patogeny. Nesexuální přenos je také možný, např. Polibkem, porodníky, dermatology nebo krev transfúze. Kromě toho je T. pallidum placentární, tj. Bakterie může vstoupit do krevního řečiště dítěte prostřednictvím placenta během těhotenství nebo z krevního oběhu matky při narození, čímž infikuje dítě.
Jedna bakterie je pravděpodobně dostatečná pro infekci / přenos. Poté, co bakterie vstoupí do těla, šíří se a infikuje tělo ve fázích inkubace, generalizace a orgánových projevů. Během inkubace T. pallidum aktivně proniká do tkáně díky své mobilitě a tvoří primární komplex s oteklým regionem lymfy uzly.
Během generalizace se bakterie šíří krví (hematogenní). Předpokládá se, že T. pallidum je schopen uvolnit stěny malých tepen pomocí enzymu, aby mohl lépe pronikat do cévy. To vede k zánětu a zúžení malých tepen, což má za následek snížený přísun kyslíku do tkáně a tím i smrt tkáně (nekróza). Tento orgánový projev se projevuje v sekundárním a terciárním stadiu.
