Co je mozek?
Velký mozek neboli koncový mozek tvoří hlavní část lidského mozku. Skládá se z pravé a levé poloviny (hemisféra), které jsou spojeny příčkou (corpus callosum). Kromě baru existují další (menší) spojení (komisury) mezi oběma polovinami mozku.
Vnější dělení velkého mozku
Obě mozkové hemisféry lze rozdělit do čtyř laloků:
- Čelní lalok nebo čelní lalok (lobus frontalis)
- Parietální lalok nebo parietální lalok (lobus parietalis)
- spánkový lalok nebo spánkový lalok (lobus temporalis)
- Týlní lalok nebo týlní lalok (lobus occipitalis)
Povrch dvou mozkových hemisfér je rozbrázděný jako ořech a tím výrazně zvětšený. Četné mozkové závity (gyri) jsou od sebe ohraničeny brázdami (sulci).
Vnitřní struktura velkého mozku
Mozková kůra má tloušťku od dvou do pěti milimetrů. Skládá se z izokortexu (nebo neokortexu) a základního alokortexu. Izokortex má šest vrstev a tvoří asi 90 procent mozkové kůry. Allokortex je vývojově starší a má třívrstevnou strukturu. Vývojově nejstarší část alokortexu se nazývá paleokortex. Spolu s o něco mladším archikortexem tvoří alokortex.
Mozková kůra se skládá z buněčných těl miliard neuronů (včetně pyramidálních buněk) a gliových buněk. Neurony mají dlouhé výběžky (axony) ve všech směrech. Dřeň velkého mozku se skládá z těchto procesů nervových buněk, které umožňují komunikaci i se vzdálenými buňkami.
Jaká je funkce velkého mozku?
Ne všechny podněty se však dostanou do mozkové kůry. Některé informace jsou zpracovávány velmi rychle a bez dosažení vědomí v „dolních“ oblastech mozku. Například centrální regulace dýchání probíhá v prodloužené míše (prodloužené míše nebo zadním mozku).
Každá mozková hemisféra se specializuje na specifické úkoly: v levé mozkové oblasti se obvykle nachází jazyk a logika, zatímco v pravé mozkové oblasti se nachází kreativita a smysl pro směr.
Homunculus (mozek)
Mozková kůra má různé motorické a somatosenzitivní oblasti, které jsou přiřazeny konkrétním částem těla. Tím jsou sousední části těla „mapovány“ na sousední oblasti mozku. Výsledkem je model malého, velikostně zkresleného člověka, nazývaného homunkulus.
Funkce různých mozkových oblastí
Neokortex obsahuje mimo jiné schopnost učit se, mluvit a myslet, stejně jako vědomí a paměť.
V parietálním laloku nebo parietálním laloku velkého mozku je tělesná smyslová sféra představovaná senzorickými drahami, které vycházejí z kůže a svalů a procházejí thalamem do primárních senzorických korových polí parietálního laloku. Sekundární citlivá korová pole uchovávají vzpomínky na vjemy, které vznikly v primárních korových polích.
Ve spánkovém laloku nebo spánkovém laloku leží na vnějším povrchu primární sluchové centrum, konec sluchové dráhy. Posteriorně je připojeno sekundární sluchové centrum, centrum sluchové paměti. Některé části sluchového centra skenují neustálou záplavu zvuků, které proudí do mozku přes ucho, hledají známé zvuky a podle toho je klasifikují.
Ve spánkovém laloku a do jisté míry i v temenním laloku se nachází Wernickeho oblast, která je zvláště klíčová pro porozumění řeči. Oblasti Wernicke a Broca tvoří jazykové centrum v mozku.
Kde se nachází mozek?
Velký mozek se nachází pod lebkou. Čelní lalok se nachází v přední jámě a temporální lalok se nachází ve střední jámě.
Jaké problémy může mozek způsobit?
Nemoci a poranění v mozku mohou mít různé následky v závislosti na tom, kde v mozku a jak výrazné je poškození.
Podráždění motorických center ve frontálním mozku způsobuje křeče (kortikální epilepsie) a destrukce těchto center vede zpočátku k paralýze svalů na druhé straně těla (hemiplegie). V pozdějším průběhu mohou tuto funkci převzít sousední mozková pole a/nebo pole na opačné straně.
Pokud je Brocova oblast poškozena, pacient obvykle stále rozumí řeči, ale má potíže s vytvářením slov a vět sám. V mírnějších případech mohou postižení jedinci stále komunikovat ve stylu staccato telegramu.
Pokud jsou poškozena primární senzitivní korová pole parietálního laloku, dochází k anestezii, necitlivosti. Poranění sekundárních citlivých korových polí způsobuje agnozii – neschopnost detekovat předměty palpací. Poruchy na levé straně, kde se nachází centrum čtení s pamětí významu znaků, mají za následek neschopnost číst (alexie).
Porucha sekundárního sluchového centra ve spánkovém laloku velkého mozku vede k tomu, že dřívější dojmy se již nepamatují, a tudíž slova, zvuky, hudba přestávají rozumět (tzv. hluchota duše).
Destrukce určitých okrsků mozkové kůry v oblasti zrakového centra (mozku) v důsledku nádoru nebo cévní mozkové příhody vede k výpadku zorného pole. Úplná destrukce zrakové kůry na obou stranách velkého mozku má za následek tzv. kortikální slepotu – postižené osoby jsou slepé, ačkoli jejich sítnice a zraková dráha jsou intaktní. V nejlepším případě ještě dokážou rozlišit světlo od tmy a rozpoznat pohybové podněty.
Pokud je sekundární zrakové centrum (mozek) v okcipitálním laloku v mozku zničeno, dochází k slepotě duše. Postižené osoby nemohou znovu rozpoznat předměty, protože paměť vyhasla a srovnání s dřívějšími optickými vjemy již není možné.
