Rakovina ledvin: příčiny, příznaky, terapie

Stručné shrnutí

  • Co je rakovina ledvin (karcinom ledvin)? Zhoubný nádor ledviny, přičemž nejčastější variantou je karcinom ledviny (renal cell carcinoma). Většina pacientů jsou starší muži.
  • Příznaky: Zpočátku obvykle žádné, později obvykle krev v moči a bolest ledvin/boku. Nádor může být hmatný. Další možné příznaky: Únava, horečka, nechutenství, hubnutí, chudokrevnost, vysoký krevní tlak a případně známky metastáz, jako jsou bolesti kostí, dušnost, bolesti hlavy atd.
  • Příčiny: Nejsou přesně známy. Rizikovými faktory jsou kouření, obezita, vysoký krevní tlak, terminální selhání ledvin, genetická predispozice a pokročilý věk.
  • Diagnostika: Konzultace lékaře s pacientem, fyzikální vyšetření, laboratorní testy, zobrazovací metody (ultrazvuk, počítačová tomografie, magnetická rezonance), v případě potřeby biopsie. Další vyšetření na šíření nádoru.
  • Terapie: Pokud je to možné, chirurgické odstranění. Pokud je nádor malý, aktivní monitorování nebo ablativní terapie (např. destrukce chladem). V pokročilých stádiích jako alternativa nebo jako doplněk k operaci, medikamentózní terapii, radioterapii.
  • Prognóza: Relativně dobrá, pokud je rakovina ledvin odhalena a léčena včas. Pokud však již existují metastázy rakoviny ledvin, je délka života (šance na přežití) postižených výrazně nižší.

Co je to rakovina ledvin?

Zdaleka nejčastější variantou u dospělých je karcinom ledviny (karcinom ledviny, adenokarcinom ledviny). Vyvíjí se z epiteliálních buněk nefronů (nefron = základní funkční jednotka ledvin). Existují různé typy renálního karcinomu: Zdaleka nejčastější je tzv. karcinom z jasných buněk; méně časté jsou např. papilární karcinom a Belliniho ductus karcinom.

Tento článek se týká především renálního karcinomu!

Kromě renálního karcinomu spadají pod pojem karcinom ledviny i další zhoubné nádory ledvin. Patří mezi ně například vzácnější karcinom ledvinné pánvičky. Vyvíjí se z tkáně močových cest, která pochází z ledvin.

U dětí není nejčastější formou zhoubného nádoru ledviny karcinom ledviny, ale tzv. nefroblastom (Wilmsův tumor). Vyvíjí se z buněk, které se podobají buňkám ledvin v embryu, a proto se označuje jako embryonální nádor. Celkově se však u dětí zhoubný nádor ledviny objeví jen zřídka.

Metastázy ledvin a metastázy rakoviny ledvin

V některých případech se zhoubné bujení v ledvině neukáže jako rakovina ledvin, ale metastáza jiného typu rakoviny někde v těle. Takové ledvinové metastázy mohou být způsobeny například rakovinou plic nebo rakovinou prsu.

Jakmile se vytvoří první metastázy, prognóza a šance na uzdravení se u pacientů s rakovinou ledvin zhorší.

Funkce ledvin

Spárované ledviny plní v těle životně důležité úkoly: v první řadě nepřetržitě filtrují krev, odstraňují mimo jiné škodlivé látky, které se pak vylučují močí, kterou produkují.

Ledviny také pomáhají regulovat rovnováhu vody a elektrolytů a také acidobazickou rovnováhu. V neposlední řadě produkují dva hormony: renin (důležitý pro regulaci krevního tlaku) a erytropoetin (podílí se na regulaci tvorby erytrocytů).

Více o těchto úkolech ledvin se dozvíte v článku Funkce ledvin.

Rakovina ledvin: frekvence

Rakovina ledvin – zdaleka nejčastější typ rakoviny ledvin – postihuje především starší muže. Celkově se jedná o poměrně vzácnou formu rakoviny:

V Německu zaregistrovalo Centrum pro data registru rakoviny (Robert Koch Institute) v roce 14,029 celkem 2017 8,864 nových případů, u 5,165 2.9 mužů a 489,178 XNUMX žen. To znamená, že rakovina ledvin představovala v daném roce necelých XNUMX procenta všech nových případů rakoviny* (XNUMX XNUMX).

Jak poznáte rakovinu ledvin?

Rakovina ledvin (karcinom ledvin) často po dlouhou dobu nevyvolává žádné příznaky. První příznaky se obvykle objevují až v pokročilejších stadiích – když nádor dosáhne určité velikosti a/nebo metastázuje do vzdálenějších oblastí: Rakovina ledvin pak často způsobuje krev v moči (hematurii) a bolesti v oblasti ledvin nebo bolesti v boku . U některých pacientů lze nádor nahmatat.

Obecné příznaky rakoviny ledvin mohou zahrnovat únavu, horečku, ztrátu chuti k jídlu a nechtěný úbytek hmotnosti. Tyto příznaky jsou však velmi nespecifické – mohou se objevit i u jiných forem rakoviny a mnoha dalších onemocnění.

Mezi další možné příznaky rakoviny ledvin patří vysoký krevní tlak (hypertenze), anémie a zvýšená hladina vápníku v krvi (hyperkalcémie). Jaterní dysfunkce se zvýšením alkalické fosfatázy (AP) v krvi – známá jako Staufferův syndrom – je typická pro karcinom ledviny.

U pacientů mužského pohlaví se může vyskytnout další známka rakoviny ledvin: Pokud nádor pronikne do jedné z ledvinových žil, může se vyvinout křečová žíla ve varlatech (varikokéla).

Metastatická rakovina ledvin: příznaky

Rakovina ledvin: příčiny a rizikové faktory

Příčiny rakoviny ledvin nebo rakoviny ledvinových buněk jsou stále z velké části neznámé. Existuje však řada prokázaných rizikových faktorů, které podporují vznik onemocnění. Tyto zahrnují

  • kouření
  • obezita
  • Vysoký krevní tlak
  • Terminální renální insuficience: Jedná se o chronické selhání ledvin ve stadiu 5 (konečné stadium). Mezi možné příčiny patří poškození ledvin v důsledku cukrovky nebo vysokého krevního tlaku a také polycystické onemocnění ledvin (genetické onemocnění, při kterém se v ledvinách tvoří četné dutiny naplněné tekutinou).
  • Genetická predispozice: Ve vzácných případech přispívají dědičné genetické mutace ke vzniku rakoviny ledvin (hereditární renální karcinom). Nejběžnějším z nich je von Hippel-Lindauův syndrom, způsobený mutacemi genu VHL. Výrazně zvyšují riziko vzniku karcinomu z jasných buněk (nejčastější forma rakoviny ledvin).

Vyšší věk je také spojen se zvýšeným rizikem rakoviny ledvin. Délku života a prognózu pak většinou ovlivňují doprovodná onemocnění, která se velmi často vyskytují ve stáří (např. kardiovaskulární onemocnění).

Vliv stravy nejasný

Vazby mezi nutričními faktory a rizikem rakoviny ledvin jsou rozporuplné. Neexistuje také žádný důkaz, že by konzumace ovoce a zeleniny mohla zabránit rozvoji nádorů. V současnosti dostupné údaje celkově neumožňují vyvozovat žádné závěry o možném vlivu určitých potravin nebo živin na vznik rakoviny ledvin.

Jak se diagnostikuje rakovina ledvin?

Karcinom ledvin (renal cell cancer) je stále častěji odhalován náhodně: V rámci vyšetření prováděných z jiných důvodů (např. ultrazvukové vyšetření nebo počítačová tomografie břicha) se mnoho pacientů setkává se zhoubným nádorem ledviny. Často je ještě docela malý, tedy nepříliš vyspělý.

V jiných případech je diagnóza rakoviny ledvin stanovena pouze tehdy, když příznaky již pokročilého nádoru nutí pacienta navštívit lékaře.

Anamnéza a fyzikální vyšetření

V případě nevysvětlitelných příznaků se jako první běžně odebírá anamnéza (anamnéza): Lékař se přesně ptá, jaké potíže má pacient, jak výrazné jsou a jak dlouho trvají. Zeptá se také na předchozí nebo základní onemocnění.

K diagnostice rakoviny ledvin jsou však nutná další vyšetření. Existují i ​​vyšetření, kterými lze určit rozsah nádorového onemocnění (např. přítomnost metastáz). To je důležité pro plánování léčby.

Laboratorní testy

Laboratorní testy mohou odhalit patologické změny ve vzorcích krve a moči pacienta. Při podezření na rakovinu ledvin se zjišťují krevní hodnoty, jako je krevní obraz, srážlivost krve a elektrolyty v krvi (jako je sodík, draslík, vápník). Dále se měří hladina alkalické fosfatázy (AP), ledvinové hodnoty v krvi a moči a jaterní hodnoty.

Moč se také vyšetřuje na přítomnost krve (hematurie). Někdy je tento obsah krve tak velký, že moč má viditelně načervenalou barvu (makrohematurie). V jiných případech se v moči nachází neviditelné množství krve (mikrohematurie).

Zobrazovací postupy

Pokud je nádor ledviny určité velikosti, lze jej většinou odhalit pomocí ultrazvukového vyšetření (sonografie). Počítačová tomografie (CT) nabízí mnohem vyšší rozlišení obrazu. Je to standardní postup pro detekci malých nádorů ledvin. Používá se také ke stanovení rozsahu rakoviny (staging) a k plánování chirurgického odstranění nádoru.

Biopsie

Zobrazovací vyšetření je obvykle dostatečné k tomu, aby bylo možné s jistotou diagnostikovat rakovinu ledvin (rakovinu ledvinových buněk). Pokud je však diagnóza i poté nejasná, je možné odebrat vzorek tkáně a vyšetřit jej pod mikroskopem (biopsie). To by však mělo být provedeno pouze v případě, že volba léčby závisí na výsledcích vyšetření. Pokud je naopak od začátku jasné, že se chirurgicky odstraní například nejasný nádor ledviny, neměl by se předem odebírat vzorek tkáně.

Důvodem je, že odběr vzorku je spojen s určitými riziky (včetně krvácení). Biopsie ledviny se proto doporučuje pouze v určitých případech – např. při rozhodování o léčbě nejasného nádoru ledviny. Kromě toho by měla nebo může být provedena biopsie v následujících případech k potvrzení diagnózy:

  • před ablativní terapií – tedy před cílenou destrukcí nádorové tkáně pomocí chladu (kryoablace) nebo tepla (radiofrekvenční ablace)
  • u pacientů s metastázami před plánovaným odstraněním ledviny (cytoreduktivní nefrektomie)

Naproti tomu u cystických nádorů ledvin (= nádory ledvin s dutinami naplněnými tekutinou) se biopsie nedoporučuje. Jedním z důvodů je potenciální riziko úniku cystové tekutiny do zdravé tkáně během odběru vzorků a tím šíření nádorových buněk.

Biopsie by měla být provedena jako biopsie děrovací jehly. Pod ultrazvukovým nebo CT vedením je tenká dutá jehla „vstřelena“ do nádorové tkáně přes břišní stěnu pomocí děrovacího zařízení, aby se získal válcový vzorek tkáně. Měly by být odebrány alespoň dva takové tkáňové válce. Před biopsií je pacientovi podáno lokální anestetikum.

Další vyšetření

Po potvrzení diagnózy rakoviny ledvin (renal cell cancer) je důležité zjistit, jak daleko se již rakovina v těle rozšířila (rozšířená diagnostika). Která vyšetření jsou k tomu nezbytná a užitečná, záleží na individuálním případě.

Například všichni pacienti bez příznaků, jejichž nádor ledviny je větší než tři centimetry, by měli mít počítačovou tomografii hrudníku (CT hrudníku). Čím větší je nádor, tím větší je pravděpodobnost metastáz, například v plicích.

Při podezření na metastázy v mozku (např. v důsledku záchvatů, ochrnutí, bolestí hlavy) se doporučuje magnetická rezonance lebky (kraniální MRI). Pro lepší zobrazení by měl být pacientovi před vyšetřením aplikována kontrastní látka.

Pokud jsou možné známky kostních metastáz (např. bolest), vyšetří se celé tělo pacienta pomocí CT nebo MRI (celotělové CT nebo MRI).

Rakovina ledvin: Terapie

Největší vliv na způsob léčby rakoviny ledvin má stadium nádoru. Při plánování léčby se však bere v úvahu i věk pacienta a celkový zdravotní stav.

V zásadě se lokalizovaný (nemetastatický) karcinom ledviny operuje, pokud je to možné: Pokud je možné zhoubný nádor zcela vyříznout, je karcinom ledviny léčitelný. V určitých případech malých nádorů ledvin lze jako alternativu k chirurgickému zákroku zvolit aktivní dohled nebo ablativní terapii.

V případě renálního karcinomu s metastázami již většinou není možné vyléčení – tedy žádná kurativní terapie zaměřená na vyléčení. Místo toho lidé s terminálním karcinomem ledvin dostávají paliativní terapii. To má za cíl předcházet nebo zmírňovat příznaky, zlepšit kvalitu života pacienta a prodloužit jeho život. Pro tento účel jsou k dispozici různé možnosti léčby.

Například nádor na ledvině a jednotlivé metastázy mohou být léčeny lokálně pomocí chirurgického zákroku a/nebo radioterapie. Kromě toho jsou k dispozici léky k léčbě rakoviny ledvin, které postihují celé tělo (systémová terapie).

Aktivní dohled

V případě malobuněčného karcinomu ledviny, který dosud nemetastazoval, může být léčba omezena na aktivní sledování. Ta spočívá v pravidelných kontrolách, při kterých se pomocí zobrazovacích technik kontroluje nádorové bujení.

Takový aktivní dohled může být užitečný pro pacienty, pro které by bylo chirurgické odstranění nádoru nebo jiné formy onkologické terapie příliš stresující – například pacienti s jinými nemocemi a/nebo s omezenou délkou života. Aktivní dohled je také možnou strategií u pacientů, kteří odmítají chirurgickou nebo ablativní léčbu (viz níže) pro svůj malý nádor ledviny.

Pokud aktivně sledovaný nádor roste, odborníci doporučují chirurgické odstranění.

Ablativní terapie

Možnou alternativou aktivního sledování u pacientů s malobuněčným karcinomem ledviny, jakož i dalšími onemocněními a/nebo omezenou očekávanou délkou života, je ablativní terapie. Jedná se o přímou destrukci nádorové tkáně bez velkého chirurgického zákroku. To se obvykle provádí pomocí chladu (kryoablace) nebo tepla (radiofrekvenční ablace):

  • Radiofrekvenční ablace (RFA): I zde se zavádí sonda do nádoru ledviny přes břišní stěnu nebo při laparoskopii. Pomocí střídavého proudu zahřeje rakovinnou tkáň na 60 až 100 stupňů Celsia, čímž se zničí.

V obou případech je zavádění a „práce“ sondy monitorováno na obrazovce pomocí zobrazovacích technik (jako je ultrazvuk nebo CT).

Chirurgie: různé techniky

Existují různé možnosti a techniky chirurgické léčby rakoviny ledvin.

Nemetastázující rakovina ledvin: operace

Chirurgické odstranění je léčbou volby u nemetastatického karcinomu ledviny. Kdykoli je to možné, jedná se o operaci zachovávající orgán (parciální nefrektomii): Chirurg vyřízne pouze část ledviny postiženou rakovinou. Přitom dbá na zachování co nejvíce zdravé ledvinové tkáně.

Zákrok se obvykle provádí jako otevřená operace, tedy delším řezem (v závislosti na lokalizaci nádoru, např. na břiše nebo boku).

Nemetastatický karcinom ledviny nelze vždy odstranit tak, aby zbytek ledviny zůstal neporušený. V tomto případě musí být odstraněn celý orgán, což lékaři nazývají radikální nefrektomie. Normálně to ale není problém – druhá, zdravá ledvina dokáže převzít všechny funkce ledvin sama.

Pokud mají pacienti s nemetastatickým karcinomem ledvin zvětšené lymfatické uzliny, mohou být chirurgicky odstraněny, aby se v nich mohly vyšetřit rakovinné buňky. Pokud zobrazovací vyšetření před operací nebo během ní odhalí, že je rakovinou postižena i nadledvinka, odstraní se i tato.

Metastatický karcinom ledvin: operace

Pokud se rakovina ledvin již rozšířila do jiných orgánů, nelze ji již vyléčit chirurgickým odstraněním. Nicméně v některých případech může mít smysl zhoubný nádor ledviny vyříznout. To může zmírnit příznaky, jako je lokální bolest a krvácení. Operace může dokonce prodloužit přežití pacienta.

Systémová terapie

V případě pokročilého a/nebo metastatického karcinomu ledviny se obvykle podávají léky proti rakovině, které působí v celém těle (tj. systémově). K dispozici jsou následující skupiny látek:

  • Inhibitory mTOR (temsirolimus, everolimus): Enzym mTOR je obecně důležitý pro růst a zásobování buněk. Rakovinné buňky obsahují obzvláště velké množství tohoto enzymu a mohou se proto nekontrolovaně rozrůstat a množit. Inhibitory mTOR omezují tuto proliferaci rakovinných buněk.
  • Inhibitory kontrolních bodů: Imunitní kontrolní body jsou kontrolní body imunitního systému, které podle potřeby omezují imunitní reakce (např. proti vlastním buňkám těla). Některé rakovinné nádory (jako je rakovina ledvin) mohou aktivovat tyto „brzdy“ a chránit se tak před útokem imunitního systému těla. Inhibitory kontrolních bodů (jako je pembrolizumab, nivolumab) tyto „brzdy“ odstraňují.
  • Protilátky VEGF: Uměle vyrobená protilátka bevacizumab inhibuje určitá vazebná místa pro růstové faktory (receptory VEGF) a tím i tvorbu nových cév, které rostoucí nádor ledviny potřebuje pro své zásobení.

Lékaři rozhodují případ od případu, který lék je pro pacienta s rakovinou ledvin nejvhodnější. Účinné látky se často kombinují, například pembrolizumab plus axitinib. Protilátka VEGF bevacizumab se také nepodává samostatně u rakoviny ledvin. Místo toho se vždy kombinuje s interferonem – účinnou látkou, která působí proti růstu rakovinných buněk.

„Klasickou“ medikamentózní léčbou většiny forem rakoviny je chemoterapie. Nejedná se však o možnost léčby rakoviny ledvin – tj. metastatického karcinomu ledviny – protože je obecně neúčinná.

Lokální léčba metastáz rakoviny ledvin

Metastázy rakoviny ledvin (plíce, kosti atd.) se také často léčí lokálně. Cílem je buď zvýšit šance na uzdravení, nebo – pokud je onemocnění příliš pokročilé – zmírnit příznaky (jako je bolest) nebo jim předcházet.

V závislosti na lokalizaci, velikosti a počtu metastáz lze použít chirurgické odstranění a/nebo ozařování (radioterapii). Ta může mít za určitých okolností (např. u některých mozkových metastáz) i podobu stereotaktické radioterapie. V tomto případě je maligní nádor ozařován velmi přesně z různých úhlů s vysokou intenzitou.

Podpůrná terapie

V závislosti na požadavcích jsou cíleně léčeny symptomy rakoviny ledvin a další následky rakoviny nebo terapie rakoviny. Příklady

Tato terapie bolesti může být někdy užitečně doplněna jinými léky (současnou medikací, jako jsou myorelaxancia).

V případě anémie v důsledku rakoviny nebo léčby rakoviny mohou postižení potřebovat krevní transfuze.

Pacienti s rakovinou obecně často trpí výraznou vyčerpaností (únavou). Odborníci doporučují v rámci pohybové terapie individuálně přizpůsobený vytrvalostní trénink.

Pacienti s rakovinou ledvin s kostními metastázami by měli dostávat léky k prevenci zlomenin kostí – bisfosfonáty nebo monoklonální protilátku denusomab v kombinaci s vápníkem a vitaminem D.

Rakovina ledvin: průběh onemocnění a prognóza

Většinu pacientů zajímá především jedna otázka: lze rakovinu ledvin vyléčit? Ve skutečnosti je prognóza nejběžnější formy – karcinomu ledvinových buněk – relativně příznivá ve srovnání s mnoha jinými formami rakoviny.

V jednotlivých případech však šance na uzdravení závisí na tom, jak velký je nádor na ledvině a jak daleko se již v době diagnózy rozšířil. Platí: čím dřívější diagnóza a léčba, tím lepší prognóza rakoviny ledvin.

Věk pacienta a případná doprovodná onemocnění mají také vliv na šance na uzdravení z rakoviny ledvin (rakovina ledvinových buněk).

Rakovina ledvin: následná péče a rehabilitace

Ani po ukončení léčby rakoviny ledvin nezůstávají pacienti sami. Následná péče a rehabilitace jsou další kroky.

Následná péče

Absolvování doporučených kontrolních vyšetření po rakovině ledvin je velmi důležité. Kontrolní schůzky slouží mimo jiné k včasnému odhalení možného relapsu (recidivy) rakoviny ledvin a (nových) metastáz. Je také důležité sledovat funkci ledvin pacienta.

Následná vyšetření běžně zahrnují konzultaci lékaře s pacientem (anamnéza), fyzikální a laboratorní vyšetření a zobrazovací vyšetření břicha a případně hrudníku (ultrazvuk a/nebo počítačová tomografie nebo magnetická rezonance).

Jak často a na jak dlouho je pacient s rakovinou ledvin zván na kontrolní vyšetření, závisí do značné míry na riziku recidivy (nízké, střední, vysoké). V zásadě se doporučuje několik následných schůzek po dobu několika let. Zpočátku jsou plánovány v kratších intervalech (např. každé tři měsíce), později v delších intervalech (každoročně).

Rehabilitace po rakovině ledvin

Podrobnosti rehabilitačního programu závisí na potřebách pacienta. Zakomponovány jsou však komponenty z různých oborů, například z medicíny, psychologie, fyzioterapie, ergoterapie a sportterapie.

Například lékaři na rehabilitaci se starají o existující vedlejší účinky léčby rakoviny, jako je poškození nervů způsobené chirurgickým zákrokem (např. elektroléčbou). Psychologická individuální a skupinová sezení a učení se relaxačním technikám mohou být užitečné při překonávání psychických následků, jako je úzkost, deprese nebo sklíčenost. Fyzickou zdatnost lze zvýšit přizpůsobenou cvičební terapií. Tepelné zábaly, výživové poradenství a sociální poradenství (např. při návratu do práce) mohou být také součástí pestré škály rehabilitací po rakovině ledvin.

Rakovina ledvin: jak se s touto nemocí vypořádáváte?

Rakovina ledvin je závažné onemocnění. Vypořádat se s ní a léčba od vás jako pacienta vyžaduje velkou psychickou i fyzickou sílu. Můžete pomáhat na různých úrovních, abyste toto těžké období zvládli co nejlépe.

Rakovina ledvin a výživa

Během léčby rakoviny ledvin budou vaši lékaři dohlížet na váš nutriční stav. To jim umožní přijmout protiopatření v případě existujícího nebo hrozícího nedostatku živin. Nutriční poradenství nebo nutriční terapie pak mohou být užitečné – možná i po ukončení léčby v rámci rehabilitace.

Pacienti s rakovinou ledvin, kteří trpí slabostí ledvin (renální insuficiencí), musí věnovat zvláštní pozornost své vlastní stravě – buď nezávisle na rakovině, nebo v důsledku onkologické terapie. Z dlouhodobého hlediska si musí dávat pozor, aby nekonzumovali příliš mnoho bílkovin – jejich odbourávání by mohlo oslabené ledviny (ledviny) příliš zatížit. Výživový specialista může poskytnout rady ohledně nezbytných dietních změn.

Obecně by se pacienti s rakovinou ledvin měli také vyhýbat nadměrné konzumaci alkoholu.

Rakovina ledvin a cvičení

Sport a pohyb jsou dobré nejen pro tělo, ale i pro duši. To je důvod, proč by pacienti s rakovinou ledvin, pokud je to možné, měli během léčby rakoviny zahájit fyzioterapii a cvičení. Během rehabilitace je třeba pravidelně pokračovat v cílené a individuálně přizpůsobené pohybové aktivitě.

Během rehabilitace dostávají pacienti také tipy pro budoucí trénink doma.

Rakovina ledvin a psychická podpora

Mnoho pacientů a jejich příbuzných má problémy vyrovnat se s vážným onemocněním, jako je rakovina ledvin. Samotná diagnóza může být velkou zátěží. K tomu se přidávají stresy a starosti v období léčby rakoviny a následné péče.

V takových případech může pomoci odborná podpora psycho-onkologicky vyškolených specialistů. Tito specialisté se zaměřují na psychické a fyzické dopady rakoviny a pomáhají postiženým lépe se s ní vyrovnat.

Podle odborníků by onkologičtí pacienti a jejich příbuzní měli mít možnost využívat psychosociální poradenství a léčbu po celou dobu nemoci a fáze léčby. V případě potřeby se o tom poraďte se svým lékařem! Mohou s vámi probrat vaše obavy a obavy a/nebo vám dát kontakt na vhodné odborné kontakty.

Rakovina ledvin a doplňková léčba

  • Akupunktura
  • homeopatie
  • jmelí terapie
  • hypertermie

Chcete-li tyto metody využívat jako doplněk – tedy doplňkový – ke klasické („ortodoxní“) léčbě rakoviny ledvin, měli byste se nejprve poradit se svým lékařem. Může vám poradit o možných rizicích a interakcích.

Nejsou však vhodné jako alternativní léčebné metody – odborníci na rakovinu důrazně nedoporučují používat akupunkturu apod. jako náhradu za klasickou léčbu rakoviny ledvin.

Neexistují žádné obecně zavedené definice pro „doplňkovou medicínu“ a „alternativní medicínu“. Tyto dva termíny se někdy používají zaměnitelně. Obecně se však komplementární terapie liší od alternativních terapií v tom, že nezpochybňují hodnotu a přístup konvenční medicíny („konvenční medicíny“), ale vidí samy sebe jako komplementární k ní.