Mnoho lidí má psychologické problémy, pro které potřebují psychoterapeutickou pomoc. Gestalt terapie lze považovat za klienty, kteří se chtějí zaměřit především na přítomnost a jsou ochotni převzít osobní odpovědnost.
Co je Gestalt terapie?
tvar terapie se považuje za formu terapie, která přesahuje duši, tělo a mysl a zahrnuje sociokulturní a ekologické kontexty života. Gestalt terapie je jednou z holisticky integrujících a zkušenostních metod humanistiky psychoterapie. Založili jej Fritz Perls, Laura Perls a Paul Goodman a vyvinul se převážně z psychoanalýzy. Perls rozhodl, že každý člověk je zodpovědný za své činy a je také schopen realizovat svůj potenciál. Gestalt terapie se zabývá především emocemi a zkušenostmi v přítomnosti, i když mohou mít souvislost s minulostí. Ústředním zájmem práce s Gestaltovou terapií je „Já a ty tady a teď“. Terapeutická práce je zaměřena na podporu psychosociálních dovedností, které slouží k životu určenému pro sebe sama s osobními hodnotami a souvisejícímu s prostředím člověka.
Funkce, účinek a cíle
Gestalt terapie má mnoho aplikací a je vhodná v každém věku. Lze ji provádět jako individuální, skupinovou, párovou nebo rodinnou terapii a pomáhá s různými problémy:
- Poruchy osobnosti
- Neurózy
- Pyschosomatické problémy
- Poruchy příjmu potravy
- Drogová závislost
Považuje se za formu terapie, která přesahuje duši, tělo a mysl a zahrnuje do terapie sociokulturní a ekologické kontexty života. Chce dosáhnout více lidské interakce mezi lidmi a podpořit větší povědomí o životním prostředí. Není to tedy jen a psychoterapie metoda, ale také životní filozofie a pohled na svět. Fritz Perls viděl duševní poruchy jako důsledek kontaktních poruch mezi lidmi. Všichni lidé potřebují sociální kontakt a blízkost k ostatním lidem, ale někteří lidé rozvíjejí obranné mechanismy ze strachu z odmítnutí a nemohou se oddat svým pocitům. V případě Gestalt terapie by v takovém případě bylo cílem umožnit znovu živé pocity a přivést je k životu v terapii zde a teď. Minulost je také důležitá a formativní, ale Gestaltova terapie, na rozdíl od psychoanalýzy, nevidí svůj úkol tak, že by se v minulosti kopala, protože vyrovnání se s minulostí nemusí nutně pomoci při současných problémech. Funguje na 3 principech:
- Experience
- Vnímat
- Soběstačnost
Abychom mohli zažít, musí být vědomě vnímáni bližní a životní prostředí. Lidé s neurotickými problémy mají strach, že se dostanou do hádek a kontaktů, protože se obávají odmítnutí. Jejich obranné mechanismy jim brání cítit, prožívat a vnímat. Aby se mohli vnitřně osvobodit, je nutné, aby se oddělili od svých příznaků a problémů, kterými nutí ostatní jednat, a místo toho přebírají osobní odpovědnost. V klasickém sledu skupinové relace terapie Gestalt se členové skupiny pohybují po místnosti, kde je prázdné křeslo („horké křeslo“). Ti, kteří chtějí pracovat na nějakém tématu, se posadí na tuto „žhavou židli“. Terapeut dává jemné návrhy, skupina poskytuje podporu a zpětnou vazbu, zatímco osoba na „horkém křesle“ umožňuje všechny emoce a nic nepotlačuje. V této skupinové zkušenosti lze zažít celou škálu pocitů, od uznání a bezpečnosti až po odhalení a kritiku. Sny a fantazie také hrají roli v Gestalt terapii. Při práci s nimi se používají kreativní metody. Individuální terapie se může pohybovat od 20 do 200 hodin; skupinová terapie je nabízena v otevřené nebo uzavřené formě.
Rizika, vedlejší účinky a nebezpečí
Gestalt terapie může být účinnou formou terapie pro různé problémy, ale zatím neexistuje žádný vědecký výzkum, který by dokázal, že Gestalt terapie opatření mají pozitivní účinek a že zaručují trvalý úspěch. Protože se používají dramatické techniky, je méně vhodný pro lidi, kteří mají tendenci mít hysterickou strukturu osobnosti, protože práce s „horkým křeslem“ může lidi povzbudit k tomu, aby jednali jen s pocity. To může vést na reakce duševního přetížení. Zkušení terapeuti jsou potřební k zodpovědnému zvládnutí skupinových zážitků a k tomu, aby pomohli klientům tyto zážitky následně vhodně zařadit do jejich duševního života. Částečně existují nedostatečně vyškolení terapeuti, kteří se angažují ve velmi konfrontačním stylu, což dále frustruje klienty. Alternativní scéna také využívá techniky, které provokují pocity a dávají hlas do různých částí konfliktů duší v „hlasovém dialogu“. Ty jsou pak určeny pro vzájemný rozhovor. Pro lidi se sociální úzkostí může být skupinový zážitek na židli kontraproduktivní, protože ve skupině, kde jsou neustále sledováni, se ještě více zdráhají uvolnit své pocity. Tímto způsobem se mohou uzavřít ještě více. Zodpovědná terapie musí vždy pamatovat na individuální hranice studu členů skupiny a neměla by chtít překonávat osobní hranice. Každý člověk má psychologické ochranné mechanismy, které mají své opodstatnění. Je proto velmi důležité, aby terapeuti Gestalt prošli důkladným výcvikem a postupovali s patřičnou opatrností a péčí, aby dále neztužovali obranné mechanismy u klientů.
