Oscilografie je v běžné populaci poměrně neznámým a současně velmi podceňovaným lékařským postupem. Oscilografie se většinou používá pro oběhové poruchy. Především objem změny tkáně a přítok a odtok krev jsou zde v centru pozornosti.
Co je oscilografie?
Oscilografie se provádí pomocí osciloskopu, který umožňuje cévnímu chirurgovi měřit a zaznamenávat nárůst noha obvod způsobený pulzem v tepnách. Oscilografií se běžně rozumí postup, který opatření arteriální krev proudí do rukou, nohou a nohou. Oscilografie se provádí pomocí osciloskopu, který umožňuje cévnímu chirurgovi měřit a nechat osciloskop zaznamenat nárůst noha obvod způsobený pulzem v tepnách. Výsledné záznamy se nazývají oscilogramy a vyznačují se prudce stoupajícími a rychle klesajícími křivkami. V dnešní době se většina oscilogramů reprodukuje spíše digitálně než analogově. Na rozdíl od jiných metod měření tepen krev flow, oscilografie je neinvazivní postup. To znamená, že lékař nemusí vstoupit do těla pacienta, ale může provádět vše zvenčí. Z tohoto důvodu je oscilografie považována za zvláště jemný a nízkorizikový postup detekce oběhové poruchy.
Funkce, účinek a cíle
Oscilografii lze provádět buď na nohou nebo na prstech a prstech. Při tomto postupu se manžety umístí na pacientovy prsty a prsty na nohou nebo na nohou a kotnících a poté se nafouknou. The objem změny v tepnách částí těla uzavřených manžetami se poté přenášejí do manžet a odtud do měřicího zařízení. Při oscilografii prstů na nohou a prstech pacient během měření sedí nebo leží nehybně. Toto měření se používá k detekci možných oběhové poruchy v drobných tepnách rukou a nohou. Od té doby plavidla postižené oběhovými poruchami jsou často tak malé, že je nelze spolehlivě detekovat nebo vizualizovat pomocí jiných metod, jako je např ultrazvuk vyšetření, oscilografie je zde obzvláště užitečná. Moderní variantou tohoto měření je takzvaná akrální oscilografie, při které se místo nafouknutých manžet měří průtok krve pomocí světelně řízených pulzů. Akrální oscilografie se používá například k diagnostice Raynaudův syndrom, ve kterém prsty a ruce postižených zbělají kvůli poruchám oběhu. v noha oscilografie, po počátečním měření v klidu je pacient ležící na zádech dále požádán, aby provedl 40 stojů na prstech a po 20 ohybech kolen. Po každém z těchto dvou krátkých fyzických cvičení se provede nové měření a porovná se s dalšími dvěma. Toto srovnání umožňuje lékaři ověřit, zda má pacient oběhové poruchy v nohou buď pouze během cvičení, nebo také v klidu. Tento postup se mimo jiné používá k diagnostice onemocnění periferních tepen. Další speciální formou oscilografie je tzv. Funkční oscilografie, při které musí pacient během měření provádět určité pohyby paží. Slouží k detekci takzvaných funkčních poruch oběhu, tj. Poruch oběhu, ke kterým dochází pouze při určitých pohybech paží, jako je zkřížení paží za hlava. Všechny tyto různé formy oscilografie však slouží pouze k detekci poruch oběhu nebo nemocí, které je způsobují. Na druhou stranu oscilografie nemůže poskytnout terapie pro tyto nemoci.
Rizika a vedlejší účinky
Jak již bylo uvedeno, oscilografie je považována za obzvláště jemný a nízkorizikový postup detekce oběhových poruch. Nejsou známa žádná významná rizika, vedlejší účinky nebo dokonce rizika. Naopak, na rozdíl od mnohem dražších postupů, jako je CT nebo MRI vyšetření, které obvykle stojí několik set eur, nabízí oscilografie mnohem levnější a také přesnější alternativu, protože na rozdíl od těchto poskytuje velmi přesný obraz o kvalita průtoku krve do nohou, rukou a nohou a stojí méně než 10 eur. CT a MRI, na druhé straně, mohou poskytnout pouze statické obrazy plavidla. Navzdory těmto četným zjevným výhodám a nízkým nákladům však mnoho zdraví pojišťovny stále odmítají platit za oscilografii.
