Rozdíly v symptomatologii dospělých a dětí
Od té doby existuje deficit pozornosti dětství a zůstává neléčen až do 60% v závislosti na studii. Jak však ADHD se projevuje a jak se s ním pacient vyrovnává, se v průběhu let mění. Děti vynikají hlavně kvůli problémům ve škole.
Je pro ně obtížné se učit, známky jsou špatné a přátelství řídká. Stanovení diagnózy v dětství je obvykle snazší než později v životě, protože dospělí často vykazují kompenzační strategie. Mají internalizovaná selhání a vyhýbají se úkolům, které je přetížují.
Typické příznaky se tedy u nich ne vždy vyskytují, protože se vyhýbají situacím, ve kterých k nim dochází. Některým se také daří kompenzovat své slabosti, například výběrem vhodné profese, která podporuje jejich talent. Na rozdíl od dětí tedy dospělí vykazují méně typických příznaků, stále však trpí strachem ze selhání a podobně. ADHD se může maskovat u dospělých, například jako deprese, panická porucha nebo syndrom vyhoření. Je proto důležité zjistit ADHD co nejdříve, aby se zabránilo těmto psychologickým vedlejším účinkům.
Testy pro diagnostické potvrzení ADS
Zda jsou pozorované abnormality ADS, může nakonec rozhodnout pouze lékař. Příznaky v této konstelaci nejsou důkazem ADS, ale vyskytují se také u jiných nemocí. Lékař je musí vyloučit, tj. Důkladně fyzicky vyšetřit pacienta a vytvořit psychologický profil.
Počáteční nálezy v případě podezření na ADHD jsou poskytovány autotesty, které nabízejí různé více či méně renomované subjekty v různých kvalitách. Dotčené osoby by proto měly kontaktovat oficiální poskytovatele, např. WHO (World Zdraví Organizace) a nechte si výsledky potvrdit nebo vyvrátit lékařem. Lékař pacienta zkontroluje zdravotní historie, provést další testy, např. chování, a provést rozhovor s pacientovým prostředím. Zapojuje také další odborníky, protože ADHD může být u dospělých mnohem složitější než u dětí. V závislosti na pacientovi a závažnosti příznaků je proto pro diagnostiku a terapii nezbytný tým různých specialistů, psychologů nebo psychoterapeutů a dalších.
Diferenciace příznaků ADHS a ADS
Hlavními nápadnými rysy ADHD jsou psychologické a sociální problémy, u ADHD je to hyperaktivita a impulzivita. Klinické obrazy však mohou být v mnoha ohledech podobné, například pokud jde o výkon ve škole a v práci nebo problémy v sociálním prostředí. Proto nelze typy ADHD od sebe vždy jasně oddělit.
Zatímco typičtí pacienti s ADHD vykazují kromě problémů s pozorováním hlavně fyzicky nápadné příznaky, pacienti s ADHD vykazují více psychologických problémů a poruch chování. U dětí jsou tyto různé projevy ještě zřetelnější. Vývoj kompenzačních strategií po letech příznaků znesnadňuje rozlišení podtypu u dospělých.
Nicméně rozlišení mezi hyper- a hypoaktivní formou je důležité, aby bylo možné s nimi správně zacházet. Ačkoli jsou oba léčeni stejným lékem (léky na ADHD), ostatní možnosti léčby, zejména psychoterapie a behaviorální terapie ADHD, se velmi liší od terapeutických forem ADHD. Zkušený lékař může obvykle oddělit ADHD od jiných typů ADHD u dospělých po důkladném přezkoumání zdravotní historie.