Roztroušená skleróza
MRI páteře a mozek je nejdůležitějším kritériem pro diagnózu roztroušená skleróza (MS), chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění nervový systém. kromě mozek, roztroušená skleróza může také nastat v míchaPříslušné vymezení nervový systém to se vyskytuje v roztroušená skleróza lze velmi dobře vizualizovat jako léze na MRI. Léze jsou lokalizované záněty, které byly způsobeny tímto procesem.
Vzhledem k různým vážením MRI lze léze hodnotit podle jejich různých stupňů osvětlení nebo ztmavnutí, aby bylo možné odhadnout závažnost onemocnění. Podle určitých kritérií, McDonaldových kritérií, jsou nově se vyskytující léze hodnoceny pomocí MRI z hlediska času a prostoru. Zde se má za to, že přítomnost některých lézí již při MRI na začátku symptomatologie je považována za nepříznivou prognózu.
MRI se stává relevantní na počátku diagnóza roztroušené sklerózy. Ve fázi, kdy neurologické vyšetření nebo kontrola mozkové tekutiny ještě neposkytuje důkazy o roztroušené skleróze, může MRI již vykazovat léze. Proto je vhodné provést MRI i při nejmenším podezření bez jasných klinických a laboratorních příznaků.
MRI s podezřením na roztroušenou sklerózu by mělo být provedeno s kontrastní látkou (obvykle gadolinium). Vzhledem k tomu, že ložiska MS jsou metabolicky aktivní léze a kontrastní látka se hromadí hlavně v metabolicky aktivní tkáni, může na snímku ještě více zvýraznit léze nebo dokonce odhalit ložiska, která by jinak nebyla viditelná. Pokud pro kontrastní látku existují rizikové faktory, postačuje také takzvaná nativní MRI, tj. Bez kontrastní látky.
Relevance MRI je také charakterizována skutečností, že příznaky pacienta s roztroušenou sklerózou lze přiřadit k lokalizacím v MRI a tak je vysvětleno. Příznaky jsou tedy neurologické deficity v oblastech, kde se tato ložiska nacházejí.
Všechny články v této sérii:
