Svalové záškuby: spouštěče, terapie, poruchy

Stručné shrnutí

  • Příčiny svalových záškubů: např. stres, nedostatek minerálů, stimulanty (jako je kofein), různé nemoci jako ALS, Parkinson nebo diabetes mellitus
  • Kdy jsou svalové záškuby nebezpečné? Když je příznakem vážného onemocnění. Tomu může nasvědčovat i fakt, že se nevyskytuje jen sporadicky.
  • Co lze dělat proti svalovým záškubám? V případě neškodných svalových záškubů se můžete pokusit odstranit příčinu (např. snížit stres, jíst vyváženou stravu, nekonzumovat příliš mnoho kofeinu a alkoholu). Pokud jsou příčinou základní onemocnění, lékař zahájí vhodnou terapii (např. léky).
  • Kdy navštívit lékaře? Pokud se svalové záškuby vyskytují častěji a/nebo doprovázejí bolestivé svalové křeče (jako např. při epilepsii).
  • Diagnostika: rozhovor s pacientem, fyzikální a neurologické vyšetření (ENG, EEG, EMG), v případě potřeby další vyšetření jako zobrazovací postupy (jako počítačová tomografie, magnetická rezonance) nebo rozbor vzorku tkáně (biopsie)

Svalové záškuby: příčiny a možná onemocnění

Ne vždy je ale za škubáním nějaká nemoc. Fascikulace, tedy svalové záškuby, které lze vnímat pouze jako jemné chvění pod kůží, jsou často neškodné. Například 70 procent populace má takzvané cukání k usínání, které je z lékařského hlediska zcela neškodné. Někdy se za příznakem skrývá dočasné nervové podráždění.

V některých případech mohou být svalové záškuby zesíleny nebo aktivovány dobrovolnými pohyby, v takovém případě se označuje jako akční myoklonus. V ostatních případech vnější podněty jako dotyk, světlo nebo zvuk spouštějí záškuby svalů (reflexní myoklonus).

Nemoci, které vyvolávají svalové záškuby

  • Tiky, Tourettův syndrom
  • Epilepsie
  • Febrilní křeče
  • Roztroušená skleróza (MS)
  • Amyotrofická laterální skleróza (ALS)
  • Parkinsonova nemoc
  • Creutzfeldt-jakobova nemoc
  • Wilsonova nemoc
  • Diabetes mellitus
  • Zánět mozku nebo mozkové krvácení
  • Poruchy krevního oběhu, virová onemocnění a bakteriální infekce
  • Ortopedická onemocnění s podrážděním nervů
  • Syndrom neklidných nohou: Neurologická porucha, při které dochází k poruchám čití a mimovolním pohybům nohou a méně často paží, zejména v klidu.

Další faktory, které spouštějí svalové záškuby

  • emoční nerovnováha, například nemoc z lásky
  • stres
  • stimulující látky, jako je kofein
  • Alkohol a drogy
  • nachlazení a podchlazení
  • Nedostatek hořčíku
  • hypoglykemie
  • skřípnutí nervů
  • Nežádoucí účinky léků
  • přímé podráždění nervů po vyšetřeních (např. vyšetření mozkomíšního moku)

Ve většině případů svalové záškuby postupují bez bolesti. Mohou ji však doprovázet bolestivé svalové křeče. Výrazné svalové záškuby silně omezují postižené osoby v každodenním životě, protože účelné pohyby jako jídlo, pití nebo psaní jsou obtížnější. Záškuby často zesilují ve stresových situacích, takže pacienti jsou stigmatizováni jako „nervózní“ nebo „nejistí“.

Svalové záškuby – nebezpečné nebo neškodné?

Mnohem vzácněji vážná onemocnění způsobují svalové záškuby. Příznakem toho může být, když se záškuby objevují častěji. Například svalový třes v klidu (klidový třes) je typicky pozorován u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Metabolická onemocnění, jako je diabetes mellitus, se také mohou projevovat svalovými záškuby – stejně jako amyotrofická laterální skleróza (ALS). V takových případech je třeba svalové záškuby nebo onemocnění, která za nimi stojí, klasifikovat jako nebezpečné nebo přinejmenším závažné.

Svalové záškuby: Co se s tím dá dělat?

V případě neškodných svalových záškubů můžete sami udělat hodně, abyste nepříjemný příznak zastavili. Pokud jako příčina škubání přichází v úvahu nějaká nemoc, jsou nutná lékařská vyšetření a většinou i léčba lékařem.

Svalové záškuby: Co můžete udělat sami

  • Žádné stimulanty: Svalovým záškubám se lze často vyhnout také tím, že se zdržíte kofeinu, alkoholu a stimulačních drog.
  • Vyvážená strava: Někdy může vyvážená strava také pomoci snížit svalové záškuby. Dbejte zejména na dostatečný příjem hořčíku, pokud se kromě svalových záškubů objeví i bolestivé křeče. Větší množství minerálu najdeme například v zelené zelenině, jako je špenát, brokolice, fazole nebo hrášek, ale také v obilovinách, jako jsou ovesné vločky, pšeničné otruby nebo rýže. Pro ty, kteří mají rádi ovoce: banány obsahují poměrně velké množství hořčíku.

Než začnete užívat tablety hořčíku na svalové záškuby, poraďte se se svým lékařem.

Svalové záškuby: Co dělá lékař

V závislosti na stavu, který je základem svalového záškubu, může lékař doporučit různá terapeutická opatření – často kromě výše uvedených svépomocných opatření.

Léky

Základní stavy lze často léčit léky, například:

  • Tiky a Tourette’s: Pomoci mohou tzv. neuroleptika – účinné látky tlumící funkce centrálního nervového systému.
  • Esenciální třes: Často jej lze zmírnit pomocí betablokátorů nebo antikonvulziv.

Někdy jsou svalové záškuby vedlejším účinkem některých léků. V takovém případě byste se měl se svým lékařem poradit, zda je nutné pokračovat v užívání daného léku, případně zda jej lze vysadit nebo nahradit lépe snášeným preparátem.

Pracovní a fyzikální terapie

Pokud jsou svalové záškuby způsobeny amyotrofickou laterální sklerózou (ALS), je velmi užitečná pravidelná fyzioterapie a ergoterapie. To může mít pozitivní vliv na průběh progresivního onemocnění. ALS však nelze léčit a vyléčit kauzálně – ani fyzikální a pracovní terapií, ani jinými terapiemi.

Chirurgie

V některých případech svalových záškubů souvisejících s onemocněním lékař doporučuje chirurgický zákrok. Například operace mozku může být užitečná pro epileptiky. To obvykle zahrnuje chirurgické odstranění oblasti mozku, která opakovaně spouští epileptické záchvaty.

Chirurgie se také někdy provádí pro esenciální třes: Při této poruše vysílá určitá oblast mozku neustálý rušivý signál. Tuto oblast lze chirurgicky deaktivovat.

Pokud se svalové záškuby objevují častěji, měli byste absolvovat lékařské vyšetření u lékaře, aby se vyloučil stav vyžadující léčbu. Návštěva lékaře je nepostradatelná i v případě prudké myoklonie, tedy prudkého svalového záškubu, které může být doprovázeno bolestivými křečemi.

Vzhledem k tomu, že svalové záškuby jsou velmi často způsobeny nemocemi nervů, je neurolog tím správným člověkem, kterého je třeba konzultovat.

Svalové záškuby: vyšetření a diagnostika

Prvním krokem je podrobná diskuse mezi vámi a lékařem za účelem získání anamnézy. Lékař se vás například zeptá, kdy, jak často, kde a za jakých okolností se u vás svalové záškuby objevují a zda máte nějaké další potíže (např. bolestivé svalové křeče, horečka atd.).

Důležité jsou také informace o možných spouštěcích záškuby, jako je zranění nebo nedávné vyšetření nervů. Kromě toho informujte svého lékaře, zda a jaké léky užíváte a zda máte nějaké známé již existující onemocnění (např. epilepsii nebo cukrovku).

  • Elektroneurografie (ENG): Používá elektrody k měření rychlosti nervového vedení.
  • Elektromyografie (EMG): Při tomto vyšetření lékař pomocí elektrod kontroluje elektrickou aktivitu ve svalu.
  • Elektroencefalografie (EEG): Zde se vyšetřuje elektrická aktivita mozku, také pomocí elektrod.

V závislosti na nálezu nebo podezření na příčinu svalových záškubů mohou být užitečná další vyšetření:

  • Krevní a močové testy
  • Ortopedická vyšetření
  • Zobrazovací postupy, jako je rentgen, počítačová tomografie (CT), zobrazování magnetickou rezonancí (MRI)
  • Odstranění svalové tkáně (biopsie) pro podrobnější vyšetření v laboratoři
  • Extrakce mozkomíšního moku (punkce likvoru) pro podrobnější vyšetření v laboratoři
  • L-dopa test (pro podezření na Parkinsonovu chorobu)
  • Vyšetření krevních cév (angiografie)
  • alergické testy
  • psychologická nebo psychiatrická vyšetření