Keloid: tvorba, symptomy, terapie

Stručné shrnutí

  • Co je to keloid (keloid jizvy)? Keloid je benigní proliferující jizva. Nádorovitě se zvedá nad okolní zdravou kůži a překrývá oblast jizvy.
  • Příznaky: Keloidy mohou svědit a být citlivé na dotek a tlak. Někdy se objeví spontánní bolest. Možné jsou i funkční omezení (např. mobilita).
  • Léčba: různé metody, např. ošetření silikonem, kortizonové injekce, ledování, ošetření laserem, operace.

Co je jizvový keloid?

Keloidy jsou jizvy, jejichž tkáň nadměrně roste a může vystoupat až půl centimetru (někdy i více) nad okolní zdravou kůži. Na rozdíl od hypertrofických jizev, ve kterých nadměrný růst buněk zůstává omezen na oblast jizvy, keloid proliferuje mimo ni. Tato proliferace jizev může v průběhu let dále narůstat. Keloid neregresuje sám o sobě.

Keloid je benigní jizvový nádor – na rozdíl od jizvového karcinomu. Jedná se o vzácnou, agresivní formu rakoviny kůže, která se může vyvinout v důsledku neustálého podráždění kůže (např. tření) ze špatně se hojící jizvy (nestabilní jizva), píštěle nebo vředu.

Keloid: příčiny a rizikové faktory

Keloid: Příznaky

Keloid je zpočátku načervenalý nebo hnědočervený, později bělavě červený nebo růžový. Překrývající se kůže je hladká a růst má různou tloušťku a má deskovitý nebo nodulovitý tvar. Zřetelně vyčnívá ze svého zdravého okolí a může rychle růst.

Jizvové keloidy se často vyvíjejí v oblasti ramen, na hrudi, zádech nebo ušních boltcích. Postižení často vnímají jizvové výrůstky jako málo estetické a psychicky zatěžující.

Keloid: Léčba

Léčba není vždy úspěšná, keloidy na ni často nereagují dobře a lze je pouze poněkud zploštit, ale nezmizí úplně. Terapie může být navíc velmi zdlouhavá.

Existuje několik metod léčby keloidů. Které z nich lze v jednotlivých případech zvážit, závisí na různých faktorech, jako jsou:

  • Věk pacienta
  • typ pleti
  • Část těla, kde se nachází keloid
  • Rozsah zjizvení

Silikonová úprava

Silikon se aplikuje na proliferaci jizvy, například ve formě tenkých polštářků, fólií nebo gelu, obvykle na 12 až 24 hodin denně po dobu tří až šesti měsíců. Jak přesně silikon funguje, zatím nebylo objasněno. Odborníci však předpokládají, že vlhkost pokožky se pod silikonem zlepšuje. To údajně snižuje tloušťku jizvy a svědění.

Glukokortikoidní injekce

Syntetické glukokortikoidy (hovorově „kortizon“) inhibují tvorbu nové pojivové tkáně. Za tímto účelem je lékař vstříkne přímo do tkáně jizvy. V případě potřeby se injekce opakuje ve tří až čtyřtýdenních intervalech. K odstranění keloidu se nejčastěji používá glukokortikoid triamcinolon (TAC).

Metoda je bolestivá a trvá několik měsíců. Je však poměrně účinný.

ledování (kryochirurgie)

K odstranění keloidu lze použít i polevu. Za tímto účelem se do tkáně jizvy zavádí kapalný dusík. To způsobí, že tkáň zmrzne zevnitř ven a jizva se zmenší. Pro optimální výsledek je však třeba námrazu obvykle opakovat v intervalech několika týdnů.

Tlakové ošetření

Lokální tlak na oblast jizvy může snížit průtok krve v tkáni jizvy, urychlit zrání kolagenu a tím jizvu zploštit. lokální tlak na jizvu. K tomuto tlakovému ošetření se obvykle používá elastická tkáň (např. kompresivní obvaz, punčoška, ​​oblek), někdy průhledné plastové masky nebo speciální tlakové knoflíky. Léčba trvá od šesti měsíců do dvou let.

Laserové ošetření

Při neablativním laserovém ošetření se například používá barevný laser ke snížení patologicky zvýšeného průtoku krve v tkáni jizvy. Toho lze využít například k omezení silného zarudnutí jizvy.

Radioterapie

Extrakt z cibule

5-fluoruracil

5-Fluoruracil (5-FU) je účinná látka, která stejně jako cibulový extrakt inhibuje zrání fibroblastů. Je skutečně schválen pro léčbu rakoviny. Mimo toto schválení („off label“) se však používá také k léčbě keloidů rezistentních na terapii – jizevnatých výrůstků, u kterých jsou jiné terapeutické metody neúčinné. Za tímto účelem se 5-FU injikuje přímo do tkáně jizvy. Celá procedura je většinou kombinována s dalšími terapeutickými metodami.

Operace

Lepších výsledků lze obvykle dosáhnout, pokud se operace kombinuje s dalšími terapeutickými metodami (např. tlaková léčba, radioterapie). Proto se chirurgický zákrok jako určitá forma léčby keloidů nedoporučuje.

Keloid: Prevence

Čerstvá jizva by měla být chráněna před přímým slunečním zářením a silným nachlazením a náležitě o ni pečováno. Ti, o kterých je známo, že jsou náchylní k tvorbě keloidů, by si neměli propichovat uši a měli by se také zdržet piercingu.