Jak funguje triamcinolon
Triamcinolon je syntetický glukokortikoid, který má především protizánětlivý účinek. Proniká do buněk těla, vnitřně se váže na specifické glukokortikoidní receptory a následně inhibuje uvolňování prozánětlivých látek, jako jsou cytokiny a prostaglandiny.
Kromě toho glukokortikoidy, jako je triamcinolon, inhibují zrání/aktivaci určitých imunitních buněk (T a B buňky) a migraci bílých krvinek (leukocytů) do místa zánětu. Leukocyty (které zahrnují B a T buňky) hrají důležitou roli při zánětech a autoimunitních onemocněních.
Z tohoto důvodu působí triamcinolon antialergicky a ve vyšších dávkách i imunosupresivně (= tlumí imunitní systém).
Absorpce, degradace a vylučování
Pokud se triamcinolon podává perorálně, tj. užívá se ústy (např. jako tableta), je zcela absorbován do krve ve střevě. Nejvyšší hladiny v krvi jsou dosaženy během čtyř hodin.
Glukokortikoid lze také použít jako injekci nebo externí přípravek (jako je mast, sprej atd.).
Kdy se triamcinolon používá?
Triamcinolon se předepisuje perorálně (například jako tableta), když má lék působit v celém těle (systémově). Tak je tomu například u těchto onemocnění:
- Alergická rýma (rýma)
- kožní onemocnění (dermatózy), ekzémy
- @ zánětlivá onemocnění pohybového aparátu
U různých onemocnění může být triamcinolon injikován přímo do ohniska onemocnění, jako je revmatoidní artritida, aktivovaná osteoartritida, burzitida, periostitis, syndrom rameno-paže a různá kožní onemocnění (jako je lichen ruber verrucosus, lichen simplex chronicus, lichen sclerosus et atrofika).
Lokální aplikace účinné látky (například ve formě masti) je indikována u atopické dermatitidy a alergického ekzému.
Jak se triamcinolon používá
Dávkování závisí na typu a závažnosti onemocnění. Roli hraje i věk pacienta.
Jako injekce se obvykle podává deset až 40 miligramů triamcinolonu každé tři až čtyři týdny.
Mast obsahující jeden miligram triamcinolonu na gram se aplikuje jednou nebo dvakrát denně (maximálně po dobu čtyř týdnů).
Dávkování a délku užívání v jednotlivých případech stanoví ošetřující lékař.
Jaké jsou vedlejší účinky triamcinolonu?
Při systémovém použití (tablety) může triamcinolon způsobit mimo jiné následující nežádoucí účinky:
- osteoporóza
- zarudlé strie na kůži (striae rubrae)
- zelený zákal a šedý zákal (glaukom a katarakta)
- žaludeční vřed
- diabetes mellitus
- zvýšené zadržování vody a sodíku v těle, zvýšené vylučování draslíku
- mužský typ vlasů u žen jako růst vousů (hirsutismus)
- zvýšené riziko infekcí
Pokud je triamcinolon injikován přímo do kloubu nebo ložiska onemocnění, kostní tkáň může odumřít a mohou se objevit lokální infekce.
Co je třeba vzít v úvahu při užívání triamcinolonu?
Kontraindikace
Triamcinolon se v určitých případech nesmí používat. Dlouhodobé systémové použití je tedy kontraindikováno u:
- gastrointestinální vředy
- již existující psychiatrické stavy
- chronický virový zánět jater (chronická virová hepatitida)
- plísňové infekce postihující celé tělo nebo alespoň jeho velké části (systémové mykózy)
- lymfadenitida (zánět lymfatických uzlin) po očkování proti tuberkulóze
V některých případech musí lékař před použitím triamcinolonu pečlivě zvážit přínosy a rizika, jako například u pacientů, kteří mají v anamnéze tuberkulózu.
Injekce triamcinolonu jsou kontraindikovány, pokud je v oblasti aplikace infekce.
Topické triamcinolonové přípravky (jako jsou masti) by se neměly používat při specifických kožních procesech (tuberkulóza, syfilis), plané neštovice, plísňové infekce, bakteriální kožní infekce, kožní záněty kolem úst (periorální dermatitida), růžovka a reakce na očkování.
Interakce
Například léčba glukokortikoidy může zvýšit účinek srdečních glykosidů a diuretik a snížit účinek perorálních antikoagulancií.
V kombinaci s nesteroidními antiflogistiky (jako je kyselina acetylsalicylová, diklofenak) se zvyšuje riziko žaludečních vředů a krvácení v trávicím traktu.
Léky zvyšující množství jaterních enzymů odbourávajících xenobiotika (induktory enzymů) urychlují metabolismus triamcinolonu a snižují tak účinek terapie. Takové enzymové induktory zahrnují fenytoin (pro epilepsii), rifampicin (antibiotikum pro tuberkulózu) a barbituráty (například pro epilepsii a jako anestetikum).
Perorální antikoncepce (pilulka) může zvýšit účinek glukokortikoidů, jako je triamcinolon.
Jiné interakce jsou možné. Pacienti by proto měli informovat svého lékaře o všech přípravcích (včetně volně prodejných), které užívají.
Věkové omezení
Těhotenství a kojení
Během těhotenství a kojení by měl být triamcinolon podáván pouze v případě, že je to naprosto nezbytné ze zdravotních důvodů (přísná indikace). To platí zejména pro systémové použití, například jako tablety.
Lokální léčbu triamcinolonem, například ve formě masti nebo tinktury, lze naopak provádět ve všech fázích těhotenství.
Podrobnější informace o přechodu triamcinolonu do mateřského mléka nejsou k dispozici. Podobně neexistují žádné zprávy o symptomech u kojeného dítěte. Platí následující: Triamcinolon lze během kojení používat lokálně, pokud se vyhnete oblasti prsou.
Glukokortikoidy volby pro systémovou léčbu v těhotenství a kojení jsou však prednisolon a prednison. Pokud je to možné, měla by být těmto přípravkům dána přednost před triamcinolonem.
Jak získat léky s triamcinolonem
Účinná látka je v Německu, Rakousku a Švýcarsku na lékařský předpis, tedy pouze na lékařský předpis v lékárně.
