Stenóza páteřního kanálu: typy, terapie, spouštěče

Stručné shrnutí

  • Léčba: Převážně konzervativní, kombinace fyzioterapie, trénink zad, teploléčba, elektroléčba, podpůrný korzet (ortéza), zvládání bolesti a terapie; zřídka operace
  • Příčiny a rizikové faktory: Časté opotřebení (degenerace), zřídka vrozené, riziko operace páteře, vyboulení nebo vyhřezlé ploténky, hormonální změny, onemocnění kostí jako je Pagetova choroba
  • Příznaky: Zpočátku často asymptomatické; později bolesti zad s vyzařováním nohou, omezení pohybu; senzorické poruchy v nohou, kulhání, poruchy močového měchýře a konečníku, zhoršená sexuální funkce; velmi zřídka paralýza
  • Diagnostika: Na základě příznaků, zobrazovacích postupů (magnetická rezonance, počítačová tomografie)
  • Progrese a prognóza: Obvykle velmi pomalá progrese bez terapie; lze dobře léčit konzervativní terapií
  • Prevence: Není specificky možná; jinak chování šetrné k zádům, například při nošení těžkých břemen

Co je stenóza páteřního kanálu?

Stenóza míšního kanálu je zúžení míšního kanálu, kterým prochází mícha s nervy a krevními cévami.

Často postihuje starší lidi v důsledku opotřebení pohyblivých částí páteře. Existují však i vrozené formy. Ty jsou však vzácné.

Jaké formy stenózy páteřního kanálu existují?

Nejběžnější formou stenózy páteřního kanálu je stenóza bederní páteře – stenóza bederního páteřního kanálu.

Dalšími formami jsou stenóza krční páteře, která postihuje krční páteř (HWS), a vzácně stenóza hrudního páteřního kanálu, která postihuje hrudní páteř (BWS).

Stenóza páteřního kanálu je definována jako nezávislý klinický obraz teprve od roku 1996. Světová zdravotnická organizace (WHO) jí přiděluje několik diagnostických kódů v závislosti na její závažnosti: kódy M48 (jiné spondylopatie), M99 (biomechanické dysfunkce, jinde nezařazené) a G55 (Komprese nervových kořenů a plexů u nemocí zařazených jinde).

Klasifikace stenózy páteřního kanálu

Jako kritérium pro závažnost stenózy páteřního kanálu lékař používá zobrazovací techniky, jako je zobrazování magnetickou rezonancí, aby změřil, jak moc je páteřní kanál zúžen. Lékaři rozlišují mezi

  • Relativní stenóza páteřního kanálu s průměrem kanálu menším než dvanáct milimetrů
  • Absolutní stenóza páteřního kanálu s průměrem kanálu menším než deset milimetrů

Zacházení

Spinální stenózu lze ve většině případů dobře léčit metodami konzervativní terapie. Jen výjimečně (ve velmi závažných případech) je nutný chirurgický zákrok.

Konzervativní léčba

Mezi konzervativní formy léčby spinální stenózy patří

  • Fyzioterapie (cvičební terapie, koupele, svalově relaxační procedury a další) pro uvolnění a stabilizaci páteře
  • Tepelná terapie pro uvolnění zádových svalů
  • Elektroléčba pro léčbu bolesti a uvolnění svalů
  • Podporujte korzety (ortézy) pro zmírnění tlaku na páteř
  • Trénink zad (cílený posilovací trénink pro zádové a břišní svaly, tipy pro držení těla šetrné k zádům, tipy ohledně chování)
  • Psychologický výcvik zvládání bolesti
  • Terapie bolesti

Ve většině případů se kombinuje několik výše uvedených opatření. Toto je známé jako koncept modulární terapie.

Léky

Efektivní léčba bolesti je základním kamenem konzervativní terapie stenóz. Lékaři používají různé účinné látky v závislosti na intenzitě bolesti.

Některé léky proti bolesti dráždí žaludeční sliznici, pokud se užívají delší dobu. Lékaři proto často jako doprovod předepisují tzv. inhibitory protonové pumpy. Jako „ochrana žaludku“ tyto léky zajišťují, že tělo produkuje méně žaludeční kyseliny.

Kromě klasických léků proti bolesti mohou lékaři předepsat i mírná antidepresiva. V malých dávkách pomáhají při chronické bolesti, protože působí na úrovni neurotransmiterů.

Někdy mohou svalové relaxancia pomoci se stenózou páteřního kanálu. Pokud je bolest velmi závažná, může být možností terapie vysokými dávkami kortizonu: kortizon snižuje otok měkkých tkání, které tlačí na páteřní kanál. To ponechává trochu více místa v kanálu.

Různé aktivní složky s analgetickými, protizánětlivými, lokálními anestetickými a/nebo dekongestivními účinky mohou být často podávány ústy (jako tablety, kapsle nebo podobně). Často mohou být injikovány přímo do postižené oblasti stenózy páteřního kanálu.

Ve studiích injekční terapie byly pacientům namísto skutečných léků podávány neúčinné látky (placebo), často obyčejná kuchyňská sůl. Navzdory této předstírané léčbě mnoho pacientů následně pociťovalo menší bolest. Vědci zjistili, že injekce placeba uvolňují tělu vlastní „léky proti bolesti“ (endorfiny).

Jak operace probíhá?

Téměř všem pacientům se stenózou páteřního kanálu pomáhá konzervativní terapie. Operace je nutná jen výjimečně – obvykle při selhání důležitých nervů. Lékaři operují i ​​tehdy, selže konzervativní léčba nebo pacient velmi trpí a je výrazně omezen v běžném životě.

Cílem operace je vždy ulevit oblasti, kde dochází k sevření míchy. K tomu jsou k dispozici různé metody:

  • Metodou volby je uvolnění tlaku (dekomprese) sevřených nervů. K tomu se odstraní obratlový oblouk v místě stenózy na jedné nebo obou stranách spolu s trnovým výběžkem (hemi-/laminektomie). Někdy se odstraní pouze části obratlového oblouku (mikrodekomprese).
  • Fúze (spondylodéza): Jednotlivé obratle jsou spojeny dohromady a vyztuženy materiálem z hřebene kyčelního nebo šrouby. To zabraňuje jejich sklouznutí do sebe a zúžení páteřního kanálu.

O tom, která metoda je v každém jednotlivém případě nejvhodnější, rozhoduje lékař. Všechny tři postupy jsou obecně minimálně invazivní nebo mikrochirurgické. To znamená, že lékař nemusí dělat velký řez, aby dosáhl na postiženou oblast. Stačí několik malých řezů, kterými chirurg zavede malinkou kameru se světelným zdrojem a jemné chirurgické nástroje.

S každou operací jsou spojena určitá rizika. Například je možné, že během procedury dojde k poškození nervů. Kromě toho je v některých případech poškozena „kůže“ kolem míchy, což způsobuje únik míšního moku (mozgomíšní píštěl). Před operací stenózy páteřního kanálu proto lékař pečlivě zváží očekávaný přínos oproti potenciálním rizikům.

Po operaci páteřního kanálu

Následná péče po operaci páteřního kanálu závisí na typu a závažnosti operace. Po minimálně invazivních zákrocích je většinou možné opustit nemocnici po krátké době, v některých případech ve stejný den jako operace.

Po operaci lékaři doporučují období fyzického klidu – obvykle kolem šesti týdnů. Různé lehčí aktivity lze obnovit dříve.

Sedavé činnosti, jako je řízení, jsou obvykle možné znovu dříve než těžká fyzická práce. Délka pracovní neschopnosti nebo pracovní neschopnosti tedy závisí na závažnosti stenózy páteřního kanálu a typu operace a také na druhu činnosti. Zpravidla je sedavá činnost opět možná zhruba po čtyřech týdnech, těžká fyzická práce až po zhruba třech měsících.

Alternativní metody

Různí zdravotníci nabízejí tzv. alternativní léčebné metody, zejména u bolesti způsobené stenózou páteřního kanálu. Mezi ně patří kupř

  • akupunktura
  • Axomera terapie
  • homeopatie

Ačkoli mnoho pacientů uvádí, že zažili úlevu díky alternativním léčebným metodám, účinky dosud nebyly prokázány v medicíně založené na důkazech podle vědeckých a konvenčních lékařských kritérií.

Příčiny

Nejčastější příčinou spinální stenózy je opotřebení (degenerace) páteře: v průběhu času meziobratlové ploténky mezi obratli ztrácejí tekutinu. Tím se stávají plošší a hůře absorbují pohybový tlak – těla obratlů jsou proto více namáhána a následně tlačí na páteřní kanál.

Dobře trénované zádové svaly pak stabilizují páteř, takže i přes stenózu páteřního kanálu jste bez příznaků. U pacientů se špatně vyvinutým zádovým svalstvem se naopak často objevují typické příznaky stenózy. Je to proto, že pokud svaly nejsou schopny podpírat nestabilní páteř, tělo vytváří nové kostní struktury na obratlích, aby stabilizovalo páteř. Tyto nově vytvořené kostní struktury se nazývají osteofyty. Často nejen zhoršují spinální stenózu, ale také ji způsobují.

Osteoartróza obratlových kloubů (facetové klouby) může také vést k novým kostním formacím a tím podporovat spinální stenózu (facetový syndrom).

Vzácnější příčiny stenózy páteřního kanálu jsou

  • Vrozené vývojové vady, jako je silně prohnutá záda, spondylolistéza, chondrodystrofie (poruchy přeměny chrupavky na kostní tkáň během embryonálního věku). V takových případech se příznaky objevují již ve věku 30 až 40 let.
  • Operace páteře (nadměrná tvorba jizevnaté tkáně může zúžit páteřní kanál)
  • Poranění obratlových těl
  • Výčnělky nebo prolaps materiálu meziobratlové ploténky do páteřního kanálu
  • Hormonální změny ovlivňující kostní hmotu a stabilitu obratlových těl (např. Cushingova choroba)
  • Spinální kanál zúžený od narození z neznámé příčiny (idiopatická stenóza páteřního kanálu)

Příznaky

Stenóza páteřního kanálu se obvykle vyskytuje v bederních obratlích (stenóza bederního páteřního kanálu). Nemusí to nutně vést k příznakům. K tomu dochází pouze tehdy, když je páteřní kanál zúžen do takové míry, že jsou stlačeny nervy nebo krevní cévy. Konkrétní příznaky, kdy a v jakém rozsahu se vyskytují, závisí na několika faktorech. Patří mezi ně závažnost onemocnění, držení těla pacienta a míra fyzické zátěže.

Na začátku onemocnění nejsou příznaky příliš charakteristické a jsou rozmanité. Mezi tyto nespecifické stížnosti patří

  • Bolest zad v bederní oblasti (lumbago), která obvykle vyzařuje na jednu stranu nohou (lumboischialgie)
  • Snížená pohyblivost v oblasti bederních obratlů
  • Svalové napětí v bederní oblasti

Pokud stenóza dále postupuje, jsou možné následující stížnosti:

  • Senzorické poruchy v nohou
  • Pocity nepohodlí v nohou, jako je pálení, mravenčení, pocit chladu, pocit savé bavlny pod nohama
  • Pocit slabosti svalů nohou
  • Kulhání související s bolestí (spinální klaudikace)
  • Poruchy močového měchýře a/nebo konečníku (problémy s pohyby střev a močením nebo inkontinence)
  • Porucha sexuální funkce

Kulhání v důsledku stenózy páteřního kanálu (spinální klaudikace) je nutné odlišit od dočasného kulhání v důsledku poruch krevního oběhu u „intermitentní klaudikace“ (PAD). To druhé se nazývá intermitentní klaudikace.

Velmi vzácně vede stenóza páteřního kanálu k tzv. paraplegickému syndromu: obě nohy jsou ochrnuté a dochází k problémům s vyprazdňováním a močením.

Někdy zúžení páteřního kanálu nepostihuje bederní obratle, ale krční obratle (stenóza krční páteře). Postižení mají často bolesti krku, které vyzařují do paží. V průběhu času se u nich mohou také vyvinout senzorické poruchy v nohou, stejně jako problémy s konečníkem a močovým měchýřem.

Vyšetření a diagnostika

Při vstupní konzultaci (anamnéze) se lékař pacienta podrobně zeptá na jeho příznaky a známé preexistující nebo základní stavy (výhřez ploténky, osteoartróza, osteoporóza a podobně). Následuje fyzikální vyšetření: lékař mimo jiné obvykle vyzve pacienta, aby ohnul horní část těla dozadu a poté dopředu. Pokud je přítomna stenóza páteřního kanálu, bolí záda při záklonu, zatímco příznaky mizí při ohnutí trupu.

Alternativně lze páteř zobrazit pomocí počítačové tomografie s kontrastní látkou. Toto tzv. myelo-CT však vystavuje pacienta určitému množství záření.

Ne každé zúžení páteřního kanálu, které je viditelné při MRI nebo jiném zobrazovacím postupu, ve skutečnosti způsobuje příznaky!

V některých případech lékař pacienta rentgenuje i ve stoje a v určitých polohách (funkční snímky).

K objasnění stenózy páteřního kanálu lze využít elektrofyziologické vyšetření. Patří sem například elektromyografie (EMG) a tzv. evokované potenciály. Tyto metody pomáhají posoudit funkci nervů.

Progrese a prognóza

I když není léčena, stenóza páteřního kanálu obvykle postupuje velmi pomalu. Průběh onemocnění se také velmi liší v závislosti na příčině. V některých případech zůstává bolest způsobená tlakem na nervové dráhy konstantní nebo klesá při určitých pohybech nebo v průběhu času. Bolest může také neustále přicházet a odcházet. Někdy se příznaky dokonce snižují s věkem, protože páteř se stává méně pohyblivou. Nervy jsou pak totiž méně často podrážděny, to znamená, že se méně často objevují bolesti související s pohybem.

V některých případech je však stenóza páteřního kanálu akutní: pokud dojde například k posunu tkáně meziobratlové ploténky (protruze, prolaps), k otoku pouzdra při osteoartróze nebo k nahromadění tekutiny v blízkosti nervových drah, je možné, že příznaky spinální stenóza kanálu se náhle zhorší. Často je postižena zejména jedna strana těla.

Celkově lze stenózu páteřního kanálu ve většině případů dobře léčit konzervativními metodami terapie, takže postižení mohou vést život relativně bez příznaků.

Vážně postižený stav pro stenózu páteřního kanálu?

Pokud nelze stenózu páteřního kanálu léčit a vede k omezení, je možné, že bude stanoven tzv. stupeň invalidity (GdB) ve smyslu uznání za těžké postižení. Takový stupeň invalidity stanoví zpravidla příslušný důchodový úřad na žádost.

V případě poškození páteře to závisí na individuálním případě, zejména na závažnosti omezení pohybu a následcích.

Prevence

Není známa žádná cílená prevence stenózy páteřního kanálu. Jelikož se však obecně jedná o onemocnění způsobené opotřebením, lze mu (stejně jako většině onemocnění zad obecně) předcházet, alespoň v zásadě, takzvaným zdravým chováním.