Hluboká stimulace mozku

Hluboký mozek stimulace (THS; synonyma: stimulace hlubokého mozku; DBS; „mozek kardiostimulátor„; hluboká mozková stimulace) je terapeutický postup v neurochirurgii a neurologii, který lze úspěšně použít především k léčbě pohybových poruch, zejména pokročilých idiopatických Parkinsonův syndrom. Postup je založen na implantaci elektrod připojených k pulznímu generátoru pomocí kabelů uložených subkutánně („pod kůže„). V závislosti na aktuální frekvenci může u příslušného stimulačního nebo deaktivačního stimulu dojít mozek kraj. Novější metody, které jsou v současné době stále předmětem výzkumu, však umožňují stimulaci cílového regionu v EU mozek který je přizpůsoben elektrickým mozkovým proudům.

Indikace (oblasti použití)

  • Idiopatická Parkinsonova nemoc - S přihlédnutím k indikacím a kontraindikacím je hluboká mozková stimulace léčebnou metodou pro pacienty s fluktuacemi on-off refrakterní na léky (střídání nadměrné a nedostatečné pohyblivosti, které již nelze léčit léky) a dyskineze (patologické pohyby) z pokročilé idiopatické Parkinsonovy choroby. Léčba zahrnuje stimulaci nucleus subthalamicus, ale také nucleus ventralis intermedius thalami jako součást thalamus a nucleus pedunculopontinus. Pacienti s Parkinsonovou chorobou z toho těží již v přechodném stadiu onemocnění, tj. Na konci „líbánkové fáze“, kdy dojde k prvním motorickým fluktuacím (oscilacím). To je obvykle případ až po trvání nemoci nejméně čtyři roky. Naproti tomu se zdá, že ve velmi rané fázi přináší hluboká stimulace mozku více rizik než přínosů.
  • Základní tremor (forma třesu (třes), ke které dochází bez identifikovatelného základního neurologického onemocnění) - Pouze polovina všech pacientů se zděděnými zásadní třes mít dostatečné příznaky k léčbě léky. Alternativou k tomu je hluboká stimulace mozku, při které jsou dvě elektrody implantovány do nucleus ventralis intermedius thalamus.
  • Dystonie - Dystonie (poruchy držení těla a pohybu) lze léčit jak léky, tak injekcí botulotoxin. Hluboká mozková stimulace zaměřená na thalamus nebo globus pallidus internum je další terapeutická možnost. Klinické studie však ukázaly, že stimulace globus pallidus je spojena s lepším terapeutickým výsledkem, a proto se tato cílová oblast stala široce přijímanou v léčbě dystonie.
  • Roztroušená skleróza (MS) - U roztroušené sklerózy je úspěch hluboké mozkové stimulace mírný až špatný. K léčbě lze použít stimulaci tremor a ataxie (koordinace porucha) spojená s onemocněním.
  • Touretteův syndrom (synonymum: Gilles-de-la-Touretteův syndrom, GTS; neurologicko-psychiatrická porucha charakterizovaná výskytem Tics ("nervový záškuby“)) - V klinických studiích jsou pacienti trpící Tourettovým syndromem léčeni hlubokou mozkovou stimulací. Cílovými oblastmi jsou například thalamus, globus pallidus internus, capsula interna i nucleus accumbens. Jasné výsledky terapie úspěchy zatím nejsou k dispozici.
  • Obsedantně-kompulzivní poruchy - Stimulace specifických regionů centrální nervový systém může mít úspěch také u obsedantně kompulzivních poruch, které často zahrnují sexualitu, čistotu a kontrolu. Cílové oblasti zahrnují vnitřní kapsli, nucleus accumbens a nucleus subthalamicus.
  • Deprese - Deprese představuje důležitý vedlejší účinek stimulace u PD. Nicméně v terapie of deprese samotný postup může být také úspěšný. Cílové oblasti zahrnují subgenuální mozkovou kůru cingulate a nucleus accumbens.
  • Neuropatický bolest (bolest způsobená lézí nebo dysfunkcí nervový systém). - Neuropatický bolest, které mohou nastat například po krvácení z thalamu jako takzvaného syndromu thalamické bolesti, lze někdy účinně léčit hlubokou stimulací mozku. To má velký význam, protože pacienti často trpí těžkou formou deprese s někdy sebevražednými myšlenkami (sebevražedné myšlenky).
  • Epilepsie a Cluster Headache - Léčba epilepsie a shluk bolest hlavy použití hluboké mozkové stimulace je v současné době součástí výzkumu a je v současné době pouze v klinických studiích.

Kontraindikace

  • Zmatek
  • Demence
  • Výrazná nejistota postoje a chůze
  • Závažná doprovodná onemocnění
  • Ostatní kontraindikace musí být stanoveny individuálně.

Před terapií

Před terapie pokud je prováděno, je nutné přesně vyhodnotit (posoudit), zda a do jaké míry může mít pacient hlubokou stimulaci mozku prospěch. Navíc všichni rizikové faktory je třeba zvážit potenciální přínosy léčby. Je třeba posoudit možné kontraindikace chirurgického zákroku. Kromě toho musí být pacient informován, že pokud se vyskytnou nežádoucí účinky nebo léčba není dostatečně úspěšná, lze stimulaci zastavit a aplikaci odstranit.

Postup

Ke stimulaci oblasti mozku je zapotřebí několik složek. Generátor impulzů je pro funkci stimulace zásadní, protože prostřednictvím něj jsou průběžně dodávány příslušné impulsy. Počínaje generátorem pulzů jsou impulsy přenášeny prostřednictvím elektrodových prodloužení na elektrody v cílové oblasti mozku. Samotný generátor impulzů není umístěn intrakraniálně (v lebka), ale je instalován subkutánně (pod kůže) v hrudní oblasti. Chcete-li upravit parametry stimulace, lze pomocí telemetrie (pomocí rádia) správně nastavit pulzní generátor a specifický pro pacienta. Dále je možné, že zařízení může být částečně ovlivněno samotným pacientem. Pro implantaci mozkového stimulátoru jsou do pacientovy kalvárie (lebky) ve stereotaktické operaci vyvrtány malé otvory, kterými lze elektrody zavádět do příslušné oblasti mozku. Typicky se to děje, když je pacient plně při vědomí, aby bylo možné okamžitě zkontrolovat polohu a funkci elektrod. Samotný generátor pulzů lze nainstalovat jako součást implantace elektrod nebo následující den. Počet elektrod je proměnlivý. V současné době je jako součást studie implantován zpětnovazební mozkový stimulátor, který umožňuje přizpůsobenou, a tedy potřebnou stimulaci příslušné oblasti mozku.

Po terapii

  • Následná vyšetření - kontrola úspěšnosti stimulace a v případě potřeby úprava terapie. Pro adekvátní funkci musí být v případě potřeby provedena rozumná kombinace s léky. V idiopatické Parkinsonova nemoc, přibližně 70% z celkových příznaků lze úspěšně potlačit hlubokou stimulací mozku. Kromě toho musí být optimální intenzita stimulace stanovena individuálně, což může někdy trvat i několik měsíců.
  • Psychologické poradenství - v případě nepříznivé účinky stimulace, například deprese, může být užitečná psychologická nebo psychiatrická terapie.
  • Fyzioterapie - Protože mimo jiné v Parkinsonův syndrommnoho pohybových vzorů nelze před terapií provést správně, je nutné po implantaci použít fyzioterapii, abyste se znovu naučili složité pohybové vzorce.
  • Pracovní lékařství - V kontextu pracovní terapie lze zlepšit především jemnou motoriku pacientů. Kromě toho musí být například opraveny zaujaté nesprávné polohy.

Možné komplikace

I při úspěšné implantaci elektrod a generátoru pulzů může být dočasná (krátkodobá) nebo přetrvávající (dlouhodobější) dysartrie (porucha motorické řeči) nebo obvykle přechodné manické chování s nedostatečně zvýšenou náladou, abnormálním zvýšením rychlosti, chátráním materiálu může následovat přísné omezení osobního výkonu. Dále, zejména u pacientů trpících idiopatickým onemocněním Parkinsonův syndromje zjištěna mírná až vyšší deprese nebo depresivní epizoda navzdory zlepšení motorických poruch.