Vizuální barvivo
Lidský vizuální pigment se skládá z glykoproteinu zvaného opsin a takzvaného 11-cis-retinalu, což je chemická modifikace vitaminu A1. To je také důvod, proč je vitamin A tak důležitý pro zrakovou ostrost. Příznaky závažného nedostatku mohou vést k noci slepota a v extrémních případech až slepota. Spolu s 11-cis sítnicí je opsin produkovaný samotným tělem, který existuje v různých formách pro tyče a tři typy kuželů („cone opsins“), začleněn do buněčná membrána. Komplex se mění s dopadem světla: 11-cis-retinal se mění na all-trans-retinal a opsin se také mění. V prutech se například vytváří metarhodopsin II, který iniciuje signální kaskádu a propouští světlo.
Červeno-zelená slabost
Červeno-zelená slabost or slepota je porucha barevného vidění, která je vrozená a zděděná X-spojením s neúplnou penetrací. Je však také možné, že se jedná o novou mutaci, a proto žádný z rodičů nenese tento genetický defekt. Jelikož muži mají pouze jeden chromozom X, onemocní mnohem častěji a je postiženo až 10% mužské populace.
Ovlivněno je však pouze 0.5% žen, protože mohou kompenzovat vadný chromozom X zdravým druhým. Červeno-zelený nedostatek je založen na skutečnosti, že ke genetické mutaci vizuálního proteinového opsinu došlo buď v jeho zelené nebo červené izoformě. Tím se změní vlnová délka, na kterou je opsin citlivý, a proto nelze odpovídajícím způsobem rozlišit červené a zelené tóny.
Mutace se vyskytuje častěji v opsinu pro zelené vidění. Je také možné, že barevné vidění jedné z barev zcela chybí, například pokud kódovací gen již není přítomen. Červená slabost nebo slepota se nazývá protanomálie nebo protanopie (pro zelenou: deuteranomálie nebo deuteranopie). Zvláštní formou je monochromasia s modrým kuželem, tj. Pouze modré kužely a funkce modrého vidění; červenou a zelenou nelze oddělit.
Všechny články v této sérii:
