Úvod
Projekt paranazální dutiny jsou duté mezery v obličeji kosti z lebka, které jsou naplněny vzduchem, uspořádány kolem nosohltanu a lemovány nosní sliznice. Jsou rozděleny na tzv., Kde stojí mezi sebou a nosními cestami nosní dutina ve spojení. Slouží především jako rezonanční komory při mluvení a také pro zvlhčování, čištění a ohřívání vzduchu.
- Maxilární dutiny
- Sínusy
- Sphenoidní sinus a
- Ethmoidní buňky,
MRI nebo CT zobrazení paranazálních dutin?
Magnetická rezonance (MRI) jako zobrazovací metoda, která pracuje spíše s magnetickým polem než se škodlivými rentgenovými paprsky, je zvláště vhodná pro zobrazování měkkých tkání a tedy také pro zobrazování patologických procesů (např. sinusitida, tvorba nádoru) v paranazální dutiny, které mimo jiné zahrnují postižení sliznic. Počítačová tomografie (CT), jako další metoda pro zobrazování paranazální dutiny, lze také použít k hodnocení sliznic, ale je obzvláště vhodný pro zobrazování kostí (např. k objasnění anatomických podmínek v systému paranasal sinus). Na rozdíl od MRT však pracuje s rentgenovými paprsky. Obě metody lze použít stejně dobře, v závislosti na zaměření otázky a indikaci za vyšetřením.
Indikace
MRI (a také CT) slouží k zobrazování pro rutinní přehledovou diagnostiku paranazálních dutin v obličeji lebka, přičemž zejména zánětlivé procesy a prostorové nároky nosní sliznice, změny na obličeji lebka kosti a lze vyhodnotit anatomické podmínky paranazálního systému. Nejčastější indikací pro MRI paranazálních dutin je zánět paranazálních dutin (med. sinusitida).
Zvláště v případě chronické sinusitida, MRI může poskytnout informace o příčině chroniky, např. detekcí jakékoli překážky v proudění vody atd. atd. Kromě toho se obraz MRI používá také pro zobrazování před plánovanými invazivními chirurgickými zákroky na dutinách, jako jsou jako propíchnutí nebo endoskopie.
Obecně platí, že nejběžnější indikací pro MRI paranasálního sinu je vyloučení zánětlivých procesů nebo procesů zabírajících prostor, stejně jako monitoring jejich průběhu, zobrazování vrozených anatomických variant a malformací, přehledné snímky před operací a vyloučení zlomenin po úrazu. Indikací pro MRI mohou být zejména různé diferenciální diagnózy:
- Patří sem záněty, jako je akutní nebo chronická sinusitida (zánět vedlejších nosních dutin)
- Akumulace hlenu nebo hnisu v jeskyních
- Zlomeniny ve středním nebo frontobazálním (zlomenina bazální lebky, zlomenina čelní kosti) po traumatu
- Benigní nádory (např. Osteomy, polypy, angiofibromy, retenční cysty)
- Maligní nádory (např. Karcinomy, sarkomy, metastázy)
- Vrozené vady, jako je zúžení nebo uzavření zadního nosního otvoru (choanální stenóza, - atrézie), rozštěp rtu a patra nebo Cartagenerův syndrom
