DCIS: Diagnóza, riziko, terapie

Stručné shrnutí

  • Průběh a prognóza: V podstatě neškodný, ale možný prekancerózní stav.
  • Příznaky: Obvykle žádné příznaky
  • Příčiny a rizikové faktory: Dosud nejsou známy
  • Diagnostika: Mamografie, biopsie
  • Léčba: Chirurgie, ozařování, v případě potřeby antihormonální terapie
  • Prevence: Není možné s jistotou

Co je DCIS?

U DCIS (duktální karcinom in situ) jsou epiteliální buňky vystýlající mlékovody prsu abnormálně změněny. Tyto buňky se však šíří pouze v mléčných kanálcích (duktální), takže zůstávají „na místě“ (in situ). To znamená, že (zatím) nenapadají okolní prsní tkáň.

Je DCIS nebezpečné?

DCIS není sám o sobě nebezpečný – ale může se jím v budoucnu stát. DCIS se totiž ve 30 až 50 procentech případů vyvine v invazivní (dříve: invazivně-duktální) karcinom prsu, tedy formu rakoviny prsu. DCIS tedy představuje prekancerózní stadium rakoviny prsu.

Jak se DCIS projevuje?

DCIS způsobuje příznaky, jako je bolest nebo výtok z prsu, pouze ve velmi vzácných případech. U většiny žen jde o náhodný nález.

Jaké jsou příčiny DCIS?

Proč k tomuto možnému prekanceróznímu stavu dochází, nebylo dosud vědecky objasněno.

Více o příčinách a rizikových faktorech rakoviny prsu se dočtete v článku o rakovině prsu.

Jak se detekuje DCIS?

DCIS obvykle roste na jednom místě v mlékovodech, ale ne vždy pravidelně: někdy přeskakuje krátké úseky a pokračuje v růstu jinde v mlékovodech.

Duktální karcinom in situ jen zřídka tvoří bulku, a proto jej obvykle nelze detekovat palpací prsu.

Na druhou stranu se u mnoha pacientek s DCIS vyvinou v prsu tzv. mikrokalcifikace, tedy malá usazenina vápníku. Ty lze snadno zjistit na mamografii.

K objasnění, zda se jedná o změnu tkáně DCIS nebo již o rakovinu prsu, lékař odebere vzorek tkáně (biopsii) a nechá jej histologicky vyšetřit v laboratoři.

Jak se léčí DCIS?

Riziko vzniku rakoviny prsu z DCIS je poměrně vysoké. Odborníci proto doporučují pro jistotu vždy nechat ošetřit duktální karcinom in situ.

Chirurgie

Při operaci lékař odstraní postiženou tkáňovou oblast prsu. Během toho také vyřízne okrajový šev zdravé tkáně. To je nejméně dva milimetry široké, pokud je následně aplikováno záření. To má zajistit, aby odstranil všechny změněné buňky.

Pokud nechcete záření, lékaři vyříznou duktální karcinom in situ s větší bezpečnostní rezervou, pokud je to možné.

Pokud je to možné, lékař provádí operaci způsobem šetřícím prsa, to znamená, že je zachována zdravá prsní tkáň. V některých případech je však nutná amputace prsu (mastektomie), například pokud se patologicky změněné buňky rozšířily příliš daleko.

Na rozdíl od rakoviny prsu se změněné buňky DCIS (zatím) nešíří lymfatickou cestou do sousedních lymfatických uzlin (nebo dále). Lymfatické uzliny se proto během operace DCIS běžně nemusí odstraňovat.

Jak dlouho jsou pacienti nemocní po operaci DCIS a jak se život po DCIS bezprostředně poté mění, se liší jednotlivec od jednotlivce. Pokud si nejste jistý(á), zeptejte se svého lékaře.

Záření

Lékaři většinou po operaci doporučují radioterapii celého prsu. Tím se snižuje riziko pozdějšího návratu rakoviny.

Tato pooperační (adjuvantní) radioterapie je užitečná např. u relativně mladých pacientů, nebo pokud lékař nalezne patologicky změněné buňky na okrajích odebrané tkáně. V takových případech se lékař ujistí, že přínosy záření jsou větší než související rizika a vedlejší účinky.

Antihormonální terapie

Pokud mají buňky DCIS mnoho receptorů pro estrogen, lékař může také podat tamoxifen po operaci zachovávající prsa. Účinná látka blokuje účinek estrogenu v prsní tkáni a tím i růst změněných buněk.

Podle současných znalostí je efekt této adjuvantní (po operaci) antihormonální terapie pravděpodobně menší než adjuvantní radioterapie prsu.

Jak lze DCIS zabránit?