Diagnóza
Diagnóza svalové napětí se provádí na základě příznaků, které se objeví během rozhovoru s ošetřujícím lékařem. Přesný průběh nehody a příznaky budou vysvětleny během konzultace. Poté následuje a vyšetření.
Lékař kontroluje vzhled a funkci postiženého svalu. Jasné indikace pro a svalové napětí jsou: Je-li podezření na natažení svalu, ošetřující lékař pohmatne postižený sval na tlak bolest a tvrdost svalů. Když svalové napětí je diagnostikována, provádí se také funkční analýza s cílem objasnit, jak bolest chová se během aktivní a pasivní strečink Také určuje, kolik síly se ztrácí svalovou námahou.
Diagnostické zobrazovací postupy, jako např ultrazvuk nebo zobrazování magnetickou rezonancí se zřídka používá k diagnostice svalového napětí; používají se pouze v případě, že kmen je třeba odlišit od roztrženého svalové vlákno. Je to proto, že svalová vlákna nejsou jasně strukturálně poškozena v nataženém svalu, a proto je nelze těmito postupy zviditelnit.
- Zvyšující se bolest,
- Omezená funkce svalů,
- Další svalové křeče
- A vytvrzení svalu.
Terapie
Součástí terapie je také prevence svalového napětí: Některé faktory upřednostňují praskání svalu: Proto byste měli před každým tréninkem zahřát odpovídajícím způsobem a poskytněte svému tělu dostatek času na zotavení po relaci. V případě nataženého svalu je cílem léčby odstranění svalové poruchy a uvolnění postiženého svalu, čímž se eliminují příznaky. V každém případě platí: Okamžité zahájení léčby.
To znamená: Při podezření na svalovou zátěž je třeba okamžitě ukončit jakoukoli sportovní aktivitu. Pokud došlo ke svalové zátěži, pak „PECH pravidlo“By mělo být aplikováno: Kromě toho kapalina, která unikla z krev plavidla do okolní tkáně se snáze odstraní.
- Nedostatečné zahřátí a chybějící protahovací cvičení
- Nedostatečný trénink nebo svalová únava kvůli příliš málo a příliš krátkým fázím zotavení nebo příliš mnoha tréninkovými jednotkami
- Pwie Pause: Bolestivá část těla by měla být okamžitě znehybněna.
- Jako led: Postiženou oblast okamžitě ochlaďte studeným ledem běh voda nebo studený obklad.
Chlad snižuje krvácení a otoky. Nikdy nepokládejte led přímo na kůži, ale postiženou oblast zakryjte hadříkem, abyste zabránili omrzlinám.
- Cwie Compression: Dalším krokem je použití pevného obvazu s elastickým obvazem. Tím se zabrání modřinám, které by mohly vést k dalším slzám ve svalech.
- Hwie Hochlagerung: Pokud je poškozená část vyvýšena, krev nabídka je snížena.
To také snižuje bolest a pocit napětí.
Postižená oblast by měla být pečlivě ochlazena ihned po nástupu bolesti typické pro svalové napětí. Chlazení pomocí chladicí podložky nebo studených obkladů by mělo být prováděno po dobu přibližně 15 až 20 minut. Během chlazení je však obzvláště důležité, aby chladicí kapalina nikdy nebyla umístěna přímo na povrch pokožky.
Aby se zabránilo poškození způsobenému chladem, doporučuje se, aby byla chladicí kapalina zabalena do tenkého ručníku a až poté nanesena na postiženou oblast. Navíc zvětšení oblasti těla zasažené svalovou námahou pomáhá zmírnit příznaky a zabránit následnému poškození. Přiložením elastického obvazu (kompresní obvaz) lze zabránit hromadění tekutiny v oblasti nataženého svalu, čímž se výrazně zkrátí doba hojení.
I při použití těchto jednoduchých první pomoc opatření, lze stížnosti způsobené nataženým svalem včas zmírnit. I když bolest rychle zmizí, je třeba dbát na to, aby byl postižený sval prozatím ušetřen. Pacient by se proto měl zdržet jakéhokoli druhu sportovní aktivity po dobu nejméně jednoho až dvou týdnů.
Ve fázi hojení je navíc nutné urgentně se vyhnout pasivním pohybům. Je také důležité si uvědomit, že pokud je přítomna svalová zátěž, mohou lokální oteplovací opatření a masáže narušit vlastní mechanismus opravy těla a tím zpozdit proces hojení. Pokud je přítomna svalová zátěž, musí být vždy konzultován lékař, pokud výsledná bolest během krátké doby výrazně nezmizí.
Omezení pohybu a nedostatek svalové síly se navíc považují za známku závažnějšího poranění. V mnoha případech lze rozvoji svalové zátěže účinně zabránit jednoduchými opatřeními. Z tohoto důvodu by si sportovci měli uvědomit, že každé sportovní sezení musí být zahájeno lehkou rozcvičkou. Takto se svaly zahřejí a připraví na pozdější zátěž.
Protože zejména chladné povětrnostní podmínky významně zvyšují riziko svalové zátěže, je třeba před samotným tréninkem přikládat velký důraz na komplexní rozcvičení. Zejména v chladných dnech by měl tento zahřívací trénink zahrnovat alespoň 15 až 20 minut. I když lze předpokládat, že riziko svalového napětí je v chladném počasí mnohem vyšší, nelze dojít k závěru, že v teplém počasí není nutný rozsáhlý zahřívací trénink.
I když vyšší teplota okolí snižuje riziko svalové zátěže spojené s chladem, organismus ztrácí hodně tekutin a elektrolyty, zejména za teplého počasí. Jak ztráta tekutin, tak nedostatek určitých iontů (zejména vápník a magnézium) může ovlivnit funkci svalů do té míry, že svalové napětí nastává mnohem rychleji. Z tohoto důvodu je nezbytné konzumovat dostatečné množství tekutin a elektrolyty před jakoukoli sportovní aktivitou.
Kromě toho může správné vybavení pomoci účinně zabránit namáhání svalů. V této souvislosti hraje rozhodující roli obzvláště vhodná obuv. Souhrnně lze říci, že sklon k trhání svalu podporuje řada faktorů: Proto byste měli před každým tréninkem zahřát odpovídajícím způsobem a poskytněte svému tělu dostatek času na zotavení po relaci.
- Nedostatečné zahřátí a chybějící protahovací cvičení
- Nedostatečný trénink nebo svalová únava kvůli příliš málo a příliš krátkým fázím zotavení nebo příliš mnoha tréninkovými jednotkami
